Seznam představitelů Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Post nejvyššího představitele města Prahy vystřídal tři pojmenování: purkmistr, starosta a primátor. Název purkmistr je spojen s rozhodnutím císaře Josefa II. o ustavení Prahy jako správního celku sjednocením Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan ze dne 12. února 1784. Od roku 1882 se nejvýše postavený úředník začal titulovat jako starosta a funkce primátora vznikla k 1. lednu 1922 zároveň s vytvořením Velké Prahy.

Seznam představitelů Prahy[editovat | editovat zdroj]

Primasové a primátoři Starého Města pražského[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1350 byla rada Starého Města pražského tvořena 18 konšely (radními), z nichž postupně 12 zastávalo po dobu čtyř týdnů purkmistrovský úřad. Od roku 1537 se purkmistr, který v prvním funkčním období otevíral a v posledním funkčním období uzavíral městské počty, nazýval primas, od roku 1558 též primátor.[1] V letech 1622–1630 byla funkce primátora a purkmistra dočasně sloučena, poté se konšelé v purkmistrovském úřadě opět střídali, v roce 1729 pak bylo obnovování městské rady zrušeno a primátorská hodnost se stala doživotní.

Primasy a primátory Starého Města byli:[1][2]

  1. Václav Jaroš z Kapí Hory, 1537–1542
  2. Šimon z Tišnova, 1542–1543
  3. Jakub Fikar z Vratu, 1543–1547
  4. Duchek Chmelíř ze Semechova, 1547–1554
  5. Jan Chochol ze Semechova, 1554–1555
  6. Jan Medař, 1555–1557
  7. Pavel Žípanský z Dražice, 1558–1560
  8. Jan Bartošek z Dražice, 1560–1562
  9. Pavel Žípanský z Dražice, 1562–1563
  10. Izaiáš kožešník, jinak Zachariáš od Rajských jablek, 1563–1565
  11. Pavel Kapr z Kaprštejna, 1565–1567
  12. Jan Bartošek z Dražice, 1567–1571
  13. Jiřík Žamberský, 1571–1573
  14. Jan Bartošek z Dražice, 1574–1579
  15. Izaiáš kožešník, jinak Zachariáš od Rajských jablek, 1579–1581
  16. Jan Bartošek z Dražice, 1581–1584
  17. Václav Krocín starší z Drahobejle, 1584–1605
  18. Ludvík Šlejfíř od Tří hmoždířů, 1606–1608
  19. Jiřík Heidelius z Raznštejna, 1608–1609
    (úřad 2 roky neobsazen)
  20. Jan Kirchmajer z Rejchvic, 1611–1622
  21. Kašpar Loselius z Velechova, 1622–1631 (funkce primátora a purkmistra dočasně sloučeny[1])
  22. František Cortesi z Peregrinu, 1631–1634
  23. Václav Voříkovský z Kundratic, 1634–1635
  24. Jindřich Václav Řečický, 1635–1639
  25. Jakub Dobřenský z Nigropontu, 1639–1643
  26. Mikuláš František Turek z Rozntálu a ze Šturmfeldu, 1643–1672
  27. Karel Felix Šustr z Goldburgu, 1672–1677
  28. JUDr. Matyáš Maxmilián Mach z Löwenmachtu, 1678–1680
  29. Jan Severýn Dyryx z Bruk a z Rottenbergu (alternativní psaní Dirix, z Brucku), 1680–1684
  30. Jan Jiří Reissman z Riesenbergu, 1684–1694
  31. Jan Fridrich Sachs, 1694–1698
  32. Jan Maxmilián Čečelický z Rosenwaldu, 1698–1699
  33. Bohuslav Jan Voříkovský z Kundratic, 1700–1723
  34. Jan Kašpar Prandt, 1723–1742 (od roku 1729 byla primátorská funkce doživotní[1])
    (úřad delší dobu neobsazen)
  35. Jan Václav Vejvoda ze Stromberka, 1745–1757
  36. Jan Václav Blažej Friedrich z Friedenberka, 1757–1783

Purkmistři královského hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Pro společnou správu sloučených měst byl zřízen magistrát, v jehož čele stál purkmistr jmenovaný guberniem. Roku 1848 byla obnovena volba městského zastupitelstva a purkmistra.[1] Ve funkci purkmistr měst pražských působili tito lidé:

  1. JUDr. Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíka, 30. 4. / 11. 6. 1784 – 1788 (odstoupil)
  2. Ondřej Steiner ze Steinerů, 1788 – 1799 (jmenován dvorním soudcem)
  3. Jan Jindřich Neuber, červen 1800 – 1804 (odchod do výslužby)
  4. Ondřej Steiner ze Steinerů, 1804 – 4. 7. 1810 (úmrtí)
  5. Jan Jiří Karl, 1811 – 20. 10. 1819 (úmrtí)
  6. Josef Kirpal, 20. 5. 1820 – 22. 2. 1823 (úmrtí)
    (úřad delší dobu neobsazen)
  7. Petr rytíř ze Sporschilů, 29. 6. 1825 / 11. 8. 1826 – 31. 7. 1838 (úmrtí)
  8. Josef rytíř Müller z Jiřetína, 1838 / 17. 4. 1839 – březen 1848 (odstoupil v době politických změn)
  9. JUDr. Antonín Strobach, 9. 4. 1848 – květen 1848 (rezignoval, aby se nepodílel na potlačení demonstrace)
  10. Tomáš Pštross, 18. 5. 1848 – květen 1848 (odstoupil po českém bojkotu voleb do frankfurtského parlamentu - účast v Praze: 3 voliči)
  11. JUDr. Václav Vaňka šlechtic z Rodlova, 31. 5. 1848 – (třikrát zvolen) duben 1861 (nové volby)
  12. František Václav Pštross, 11. 4. 1861 – 12. 6. 1863 (úmrtí)
  13. JUDr. Václav rytíř Bělský, červen 1863 – 4. 11. 1867 (rezignoval po výpadech místodržitelství)
  14. JUDr. Karel Leopold Klaudy, 7. 1. 1868 – 23. 9. 1869 (rezignoval na protest proti zásahům místodržitelství, byl znovu demonstrativně zvolen, ale funkci nepřijal)
  15. František Dittrich, 28. 2. 1870 – duben 1873 (odstoupil ze zdravotních důvodů)
  16. Josef Huleš, 9. 4. 1873 – květen 1876 (odstoupil)
  17. Emilián rytíř Skramlík, 12. 7. 1876 – 31. 8. 1882 (odstoupil)

Starostové královského hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. století vlivem národního obrození začalo být označení purkmistr (Bürgermeister) nahrazováno českým slovem „starosta“ nebo starším latinským názvem „primátor“.[1]

  1. JUDr. Tomáš Černý, 1882 – 1885 (nepřijal další volbu ze zdravotních důvodů)
  2. Ferdinand Vališ, 1885 – 19. 9. 1887 (úmrtí)
  3. JUDr. Jindřich Šolc, 12. 9. 1887 – listopad 1893 (konec 2. volebního období)
  4. Čeněk Gregor, 17. 11. 1893 – 12. 12. 1896 (konec volebního období)
  5. JUDr. Jan Podlipný, 2. 1. 1897 – 18. 1. 1900 (konec volebního období)
  6. JUDr. Vladimír Srb, 5. 2. 1900 – 10. 2. 1906 (konec 2. volebního období)
  7. JUDr. Karel Groš, 15. 2. 1906 – listopad 1918 (rozpuštění sboru obecních starších při vzniku ČSR)

Starostové hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

  1. JUDr. Přemysl Šámal, 13. 11. 1918 – 15. 6. 1919 (nastoupil do funkce prezidentova kancléře)
  2. JUDr. Karel Baxa, 15. 6. 1919 – 1921

Primátoři hlavního města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Od vzniku Velké Prahy k 1. lednu 1922 stál v jejím čele primátor.

  1. JUDr. Karel Baxa, 1922 – 5. 4. 1937 (rezignoval ze zdravotních důvodů)
  2. PhDr. Petr Zenkl, I. období: duben 1937 – 24. 2. 1939 (zastupitelstvo rozpuštěno Zemským úřadem)
  3. JUDr. Otakar Klapka, únor 1939 – 9. 7. 1940 (zatčen, později popraven)
  4. JUDr. Alois Říha, komisařský vedoucí pro výkon primátorských záležitostí, 11. 7. / 26. 8. 1940 – květen 1945 (pražské květnové povstání)
  5. JUDr. Václav Vacek, 5. 5. 1945 – 7. 8. 1945 (rozhodnutí vlády)
  6. PhDr. Petr Zenkl, 27. 8. 1945 – květen 1946 (volby)
  7. JUDr. Václav Vacek, 1. 7. 1946 – 21.5. 1954
  8. Adolf Svoboda, 21. 5. 1954 – červen 1964
  9. Ludvík Černý, 29. 6. 1964 – září 1970
  10. JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, 10. 9. 1970 – červen 1981 (odstoupil, aby se stal členem vlády)
  11. Ing. František Štafa, 22. 6. 1981 – 4. 7. 1988 (odvolán)
  12. Zdeněk Horčík, 4. 7. 1988 – 8. 12. 1989 (odstoupil po listopadové revoluci)
  13. PaedDr. Josef Hájek, 8. 12. 1989 – 23. 1. 1990 (tzv. „zimní král“)
  14. Jaroslav Kořán, 1. 2. 1990 – 13. 9. 1991 (odvolán)
  15. Ing. Milan Kondr, 28. 9. 1991 – 13. 5. 1993 (odvolán)
  16. RNDr. Jan Koukal, CSc., 13. 5. 1993 – 26. 11. 1998 (konec volebního období)
  17. Ing. arch. Jan Kasl, 26. 11. 1998 – 28. 5. 2002 (odstoupil)
  18. RNDr. Igor Němec, 15. 7. 2002 – 28. 11. 2002 (konec volebního období)
  19. MUDr. Pavel Bém, 28. 11. 2002 – 30. 11. 2010 (konec volebního období)
  20. doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., 30. 11. 2010 [3] – 23. 5. 2013[4] (odvolán)
  21. RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., od 20. 6. 2013[P 1]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Od 23. 5. vykonával funkce primátora z titulu 1. náměstka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Přehled primasů a primátorů Prahy, Archiv hlavního města Prahy
  2. Dějiny Prahy II. – od sloučení pražských měst v roce 1784 do současnosti, Paseka Praha, Litomyšl, 1998, přílohy, strana 515
  3. KOPECKÝ, Josef. Po bouřlivých protestech se Svoboda stal primátorem Prahy, porazil Tůmu. iDNES.cz [online]. 2010-11-30 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.  
  4. BRENDLOVÁ, Eva; ŠVEC, Pavel. Zastupitelé Prahy odvolali primátora Svobodu a dva radní z ODS. iDNES.cz [online]. 2013-05-23 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Jaromír Erben: Die Primatoren der kön. Altstadt Prag, Praha 1858
  • Václav Vojtíšek: O vývoji samosprávy pražských měst, Praha 1927
  • Václav Vojtíšek: O původu a významu názvu „primátor hlavního města Prahy", Věstník hl. města Prahy, č. 3–4, 23. 6. 1945, s. 29–30
  • Jaroslav Douša: Seznam staroměstských purkmistrů z let 1618–1622, Pražský sborník historický 27, 1984, s. 105–110
  • Miloš Dvořák: Primátoři Starého Města pražského a hlavního města Prahy z let 1558–1985, Documenta Pragensia 5, 1985, s. 243–245
  • Táňa Jelínková: Pražští primátoři 1784–1993, Pražský sborník historický XXVI (1993), str. 103–137