Seznam přečerpávacích vodních elektráren v Česku
Seznam přečerpávacích vodních elektráren v Česku obsahuje čtyři přečerpávací vodní elektrárny, které se na území Česka nacházejí. Všechny provozuje společnost ČEZ. Od roku 2014 mají souhrnný instalovaný výkon 1171,5 MW. V roce 2022 jimi bylo do elektrizační soustavy dodáno 985 GWh elektřiny, přičemž spotřeba na přečerpávání činila 1278 GWh.[1] Jejich provoz je tedy z bilančního hlediska ztrátový, avšak pro řízení elektrizační soustavy nepostradatelný.
Na PVE Černé jezero, první elektrárně tohoto typu v Československu, byl čerpadlový provoz omezen v roce 1960 následkem znečištování Černého jezera vodou z řeky Úhlavy.[2][3]
Tabulka[editovat | editovat zdroj]
Název | Výkon [MW] [pozn. 1] |
Výroba [GWh][4] | Spuštění [pozn. 2] |
Horní nádrž | Dolní nádrž | Vodní tok | Spád [m] |
---|---|---|---|---|---|---|---|
PVE Dlouhé stráně | 650 | 403 | 1996 | horní VN Dlouhé stráně | dolní VN Dlouhé stráně | Divoká Desná | 510,7 |
PVE Dalešice | 475 | 273 | 1978 | VN Dalešice | VN Mohelno | Jihlava | 60,5–90,7 |
PVE Štěchovice II | 45 | 23 | 1947/1996 | VN Homole | VN Štěchovice | Vltava | 220 |
PVE Černé jezero | 1,5 | - | 1930 | Černé jezero | VN Pod Černým jezerem | Úhlava | 274 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR pro rok 2022 [online]. Praha: ERÚ, 2023-06-01 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Vodní elektrárna Černé jezero [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Malá vodní elektrárna Černé jezero [online]. ČEZ [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Roční zpráva o provozu ES ČR 2011 [online]. Praha: ERÚ, 2012 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam vodních elektráren v Česku
- Seznam tepelných elektráren v České republice
- Seznam větrných elektráren v Česku
- Seznam největších fotovoltaických elektráren v Česku