Seznam opatů cisterciáckého kláštera ve Žďáru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak cisterciáckého řádu
Stav žďárského kláštera v polovině 18. století: prelatura s rozsáhlou zahradou je barokně přestavěna a výrazně rozšířena, stejně jako kostel svaté Markéty u brány, barokní podobu má i věž a další budovy, vpravo nahoře je kostel svatého Jana Nepomuckého, mezi ním a klášterem je rozsáhlá plocha nového rybníka, vpravo dole nový barokní most.

Toto je úplný seznam opatů cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Žďárský klášter cisterciáků (dnešní zámek) má dlouhou a bohatou historii. V průběhu historie se v jeho čele vystřídalo mnoho opatů.

Od založení kláštera do jeho prvního zrušení (1614)[editovat | editovat zdroj]

  • 1252–1253 Bedřich z Nepomuku
  • 1253–1255 Konrád I. z Nepomuku
  • 1256–1259 Walthelm ze Sedlce
  • 1259–1262 Jindřich I. z Nepomuku
  • 1262–1276 Winrich z Valdsas
  • 1276 Jan I. z Nepomuku
  • 1276–1281 Jan II. Kaifáš (poprvé)
  • 1281–1283 Jan III. z Nepomuku
  • 1283–1286 Jan II. Kaifáš (podruhé)
  • 1286–1289 Adam I. ze Sedlce u Kutné Hory
  • 1289–1294 Jan IV. zv. Sasík
  • 1294–1309 Arnold (ze Žďáru)
  • 1309–1315 Mikuláš I.
  • 1315–1325 Jindřich II.
  • 1325–1327 Mikuláš II.
  • 1327–1338 Konrád II.
  • 1338–1341 Václav I.
  • 1341–1345 Mikuláš III.
  • 1345–1353 Hynek
  • 1353–1357 Jan V.
  • 1357–1361 Adam II.
  • 1361–1375 Jan VI.
  • 1375–1395 Mikuláš IV.
  • 1396–1434 Jan VII. Dětřich, byl i světícím biskupem olomouckým a nakonec arcibiskupem magdeburským
  • 1434–1439 Václav II.
  • 1439–1449 Jan VIII.
  • 1449–1460 Beneš I.
  • 1462–1470 Jan IX.
  • 1470–1488 Linhart Šťávka z Hodonic
  • 1488–1520 Vít
  • 1520–1521 Georg Melezzi z Heiligenkreuze
  • 1521–1541 Ambrož
  • 1541–1561 Václav III., byl i světícím biskupem olomouckým
  • 1561–1562 Šimon
  • 1562 Jan X. zv. Mecenáš
  • 1563–1577 Štěpán
  • 1578–1588 Havel zv. Kabelka
  • 1588–1592 Tomáš
  • 1594–1595 Ekard ze Schwoben
  • 1596–1605 Antonín Wadinger (Vadianus)

Po obnovení kláštera do jeho druhého zrušení (1639-1784)[editovat | editovat zdroj]

V období od obnovení kláštera v roce 1639 do jeho zrušení v roce 1784 je doloženo celkem devět opatů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PLICHTA Alois, Klášter na hranicích. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995, s. 161-165.