Seznam odrůd hrušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Následující seznam odrůd hrušek zahrnuje především odrůdy a variety hrušně obecné a hrušně plané, které jsou (nebo byly) pěstovány na území České republiky. Seznam není kompletní.

Název Obrázek m [g] Kategorie Původ Rok Galerie Popis
Amanliská Amanliská Francie Stará odrůda, středně velké plody.
Ananaska česká České země popsal a pěstoval P. M. Rössler (1754-1829), střední plody, vhodná k sušení a přímé konzumaci[1]
Angoulémská Angoulémská čáslavky [1]
Avranšská Avranšská ruselety Francie Středně- až velkoplodá stolní odrůda, jemná až máslovitá dužnina.[1]
Belle Angevine vařivky podlouhlé [1]
Boscova lahvice Boscova lahvice lahvice Belgie
Kategorie Bosc (pear) na Wikimedia Commons
Velkoplodá podzimní odrůda z počátku 19. století. Velmi šťavnatá máslovitá dužina znamenité chuti.[1]
Clappova máslovka Clappova máslovka USA 1860 Vyšlechtěna před rokem 1860, semenáč odrůdy Hájenka. Plod střední až velký, šťavnatá, máslovitá, k přímé spotřebě a kompotování.[1]
Crassanská Crassanská bergamotky [1]
Děkanka červencová polobergamotky [1]
Dielova Dielova Raně zimní, velké baňaté zakulacené plody s tuhou slupkou, která v době zralosti žloutne[2]
Drouardova Drouardova Zimní odrůda, velké nepravidelně zvonovité až baňaté plody, slupka až kožovitá, chuť nasládle navinulá, velmi dobrá.[2]
Esperenova Esperenova bergamotky [1]
Forelle Forelle
Kategorie Forelle (Pear) na Wikimedia Commons
Gellertova máslovka Hardyho máslovky Francie 1820 viz Hardyho
Hardenpontova Hardenpontova Zimní velkoplodá odrůda baňatého až kdoulovitého tvaru, silná slupka se rzivými velkými lenticelami, dužnina jemná, ve vyšších polohách kaménčitá.[2]
Hardyho Hardyho máslovky Francie 1820 Velkoplodá podzimní odrůda výborné chuti, synonyma Gellertova máslovka, Hardyho máslovka[1]
Hájenka rodič Clappovy máslovky
Hýle Krajová odrůda Bílých Karpat, zraje v září, vhodná k sušení, plody pozvolna přecházejí ve stopku.[1]
Charneuská Charneuská Belgie Stará podzimní odrůda, střední plody. Obvykle zelená slupka, dužnina nažloutlá, jemná a velmi chutná.[1]
Jačmenka Bílé Karpaty Synonymum Majdalenka (pravděpodobně odlišná od Magdalenky popsané níže). Odrůda Bílých Karpat používaná na sušení a výrobu hruškovice. Zraje červenec až srpen.[1]
Jakubka Jakubka kořenité [1]
Kočičí hlava Kočičí hlava] vařivky kulaté [1]
Konference Konference lahvice Anglie
Kategorie Conference (pear) na Wikimedia Commons
pochází z 19. století, střední až větší plody, šťavnaté, protáhlé[1]
Kongresovka Kongresovka čáslavky Velké baňaté plody často s červeným líčkem.[1]
Koporečka máslovky Zimní odrůda, střední vejčité plody, dužnina šťavnatá, máslovitá, chuť sladká, muškátovitá.[1][2]
Krvavka Velmi stará skupina dlouhověkých hrušní s načervenalou dužinou, střední sladké plody.
Křivice lahvice [1]
Lucasova Lucasova Zimní, plod velký hladký, kuželový, zelená tečkovaná slupka, chuť sladká, příjemně natrpklá.[2]
Madame Verté Madame Verté Belgie Stará zimní odrůda se středními šťavnatými plody. Slupka drsná, tuhá, rzivá, dužnina žlutobílá až narůžovělá, chuť sladká, kořenitá.[2]
Magdalenka Majdalenka polomáslovky Orleans 1628 synonymum Magdalenka, Citronka, Margaretka, Markytka, Pražka, Ranička, Zelinka, malé až střední plody. Přímý konzum, sušení, destiláty, víno.[1]
Medůvka Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, velmi chutná, vhodná k sušení.[1]
Merodova Belgie Stará odrůda se středními plody, synonymum Filipka. Bílá hrubší dužina, šťavnatá.[1]
Muškatelka letní muškatelky České země menší až střední plody, šťavnaté, navinule sladké, kořenité, strom odolný
Muškatelka šedá muškatelky [1]
Muškatelka turecká muškatelky [1]
Nagevicova dobré hrušky Evropa Francouzská či Italská drobnoplodá aromatická odrůda známá již v 16. století, vhodná i do vyšších poloh, synonyma: Piksla, Piksálka, Blanketka[1]
Nashi Nashi 122 Čína
Kategorie Pyrus pyrifolia na Wikimedia Commons
více v samostatném článku
Normandská mestnice kulaté [1]
Oharkula Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, svislé pruhování, zraje v srpnu, výroba kompotů, sušení.[1]
Olivier de Serres bergamotky [1]
Packhamova Packhamova
Kategorie Packham's Triumph na Wikimedia Commons
Zimní odrůda, skladovatelná do konce ledna, slupka žlutozelená, šťavnatá bílá dužina, navinule sladká, aromatická.
Pařížanka Zimní odrůda, slupka zelená a tuhá až kožovitá, šťavnatá nažloutá dužina sladké chuti.[2]
Pastornice Pastornice zelené dlouhé Francie 1760 Zimní odrůda, střední až velké plody, vhodná k uložení. Dužnina nažloutlá, hutná sladce navinulé chuti.[1][2]
Psíkova Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje září-říjen, výroba moštů a křížal.[1]
Pstružka ruselety [1]
Polnička Polnička
Kategorie Pyrus pyraster na Wikimedia Commons
hrušeň planá, původní na českém území
Pouiteaova Polnička zelené dlouhé [1]
Praskule Bílé Karpaty Synonymum Vinohradská, Dule, střední plody, výroba povidel a destilátů. Krajová odrůda Bílých Karpat.
President mas zelené dlouhé [1]
Salisburyho lahvice Plodem podobná Boscově lahvici, ale méně se u stopky zužuje. Jemná dužnina se sladce kořenitou chutí. Podzimní odrůda.[1]
Solanka Střední protáhlé plody zúžené ke stopce.[1]
Solnohradka kořenité Synonyma: Salcburka, Cibulka, Fíkovka, Červinka. Malý plod, nelze skladova, k přímé konzumaci, sušení, povidla.[1]
Sterkmanova Sterkmanova polomáslovky Belgie 1820 Středněplodá zimní odrůda, slupka zelená, později žlutá s hustým tečkováním, nažloutlá lehce zrnitá dužina.[1][2]
Sůkenička Bílé Karpaty Odrůda Bílých Karpat, zraje srpen-září, k přímé konzumaci.[1]
Šedivka ruselety [1]
Šídlenka Morava Stará odrůda, snad z Moravy, synonyma: Šidla, Štigelmarka, Ovesnička, menší až střední plody k přímé konzumaci, kompotování a sušení[1]
Špinka 80 Francie Synonyma: Šedá letní, Šedaně, Smolnice, Smolivka, Šedivka, Máslovka šedá letní, Cikánka, Koženka, Václavka, Škaredka.[3] Malý až střední plod vhodný k sušení, zavařování, na povidla, výrobu vína a destilátů. Skladovatelný dva týdny.[1]
Theilerova mestnice podlouhlé [1]
Thirriotova Francie 1858 středně velké plody
Vinohradská Bílé Karpaty synonymum Praskule, střední plody, výroba povidel a destilátů
Williamsova Williamsova čáslavky Anglie
Kategorie Williams (pear) na Wikimedia Commons
Velmi stará velkoplodá letní odrůda vhodná k přímé konzumaci, kompotování a pálení, synonymum Barlettova.[1]
Windsorská dobré hrušky [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pyrus communis cultivars ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • PEŠEK, Radim. Staré odrůdy - Hrušně [online]. Ovocná školka Bojkovice, [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.  
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní I. - Letní a podzimní odrůdy - Krajové odrůdy Bílých Karpat [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007, [cit. 2012-06-22]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i BOČEK, Stanislav. Speciální pomologie hrušní II. - Zimní odrůdy [online]. ESF EU, ČR, Zlínský kraj, 2007, [cit. 2012-06-22]. Dostupné online.  
  3. KOCIÁN, Petr. Ovocné odrůdy - Hrušky [online]. květena ČR, [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.