Seznam kulturních památek na Malé Straně – Seminářská zahrada

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Malá Strana v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Tento seznam zahrnuje území základní sídelní jednotky Seminářská zahrada. Ta zahrnuje malostranskou část sadů na vrchu Petříně, Seminářskou zahradu a Petřínské sady.

Celá Malá Strana je od roku 1971 součástí Pražské památkové rezervace.

Seminářská zahrada

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Park Petřín (Q47515072)	ano   Kategorie „Petřín “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44421/1-465 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady 50°4′56,21″ s. š., 14°23′57,23″ v. d.	Park Petřín, zahrada Nebozízek. Park pod svahy kopce Petřína. Plocha parku byla v letech 1891–1895 upravena v přírodně krajinářském anglickém slohu s patrným vlivem typu tzv. městského parku, podle Františka Thomayera. Park vznikl na místě ovocné zahrady a sadu Nebozez, která se koncem 16. století postupně vytvořila ze starší, středověké vinice. Součástí parku je soubor soch/pomníků a též lanová dráha na vrchol Petřína. MonumNet a Památkový katalog nejsou v popisu zcela jednoznačné, buď k památce patří větší část Seminářské zahrady, nebo jen malá část s trojicí soch (č. parc. 917 a části 919/2) a nepravidelná severní hranice kopíruje stopu původní ohradní zdi Seminářské zahrady zbourané kvůli výstavbě lanové dráhy, v hodní části byla lanová dráha vybudována v místě staré ohradní zdi. Základem půdorysné kompozice je cestní systém a rozmístění porostů dřevin, cestní síť je daná svažitým terénem, místy doplněna schodišti, ve spodní části je úprava geometrická, horní partie nad Vyhlídkovou cestou jsou řešeny jako lesopark s výstupy pískovcových skal. Petřínské sady - zahrada Nebozízek, parc. 908/1, 908/2, 910 (bez staveb), 911/1, 911/2, 911/3, 911/5 (bez staveb), 915 pomník Vojty Náprstka (kamenný stůl), parc. 911/1 pomník Vítězslava Nováka, parc. 911/1 pozůstatek kruhového bazénku s vodotryskem, parc. 911/1 pomník Karla Hynka Máchy, parc. 911/1 váza z Jubilejní výstavy, parc. 911/1 vyrovnávací schodiště, parc. 911/1 opěrné zídky, parc. 911/1 Petřínské sady - restaurace Nebozízek čp. 411 39466/1-825 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), parc. 906, 913, 914 systém opěrných zdí, parc. 913, 915 Petřínské sady - zahradní domek čp. 417 44456/1-827 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), parc. 912 Petřínské sady - hřiště před tělocvičnou, parc. 909/1 Petřínské sady, parc. 916/1 a 916/2 bez staveb Petřínské sady - Seminářská zahrada, parc. 917, 919/1, 919/2, 920, 921, 922, 923 pomník Ferdinanda Lauba, parc. 917 studánka Petřínka, parc. 919/1 pomník Jana Nerudy, parc. 919/2 fontána s plastikami chlapců (Masarykovi vnuci), parc. 919/2 kaple, 38937/1-499 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), parc. 920 čp. 393, 39456/1-819 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), parc. 921, 922 Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Restaurace Nebozízek (Q30123833)	ano   Kategorie „Restaurace Nebozízek “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39466/1-825 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady 411/14, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	Restaurace Nebozízek, parc. 913, dále parc. 914, 915. Novostavba, vystavěná jako aluze původní barokní, klasicistně přestavěné budovy hostince, vznikla při generální rekonstrukci objektu arch. V Brisou v letech 1984–1985. Přestavba respektovala původní rozložení budovy, architektonické a uměleckořemeslné detaily byly nahrazeny novodobými kopiemi. Dochované zdivo bylo v rámci novostavby částečně uplatněno. Volně stojící obdélná jednopatrová budova o jedenácti osách spočívá na terase ve svahu Petřína, její střední zvýšenou tříosou část zvýrazňuje dvouramenné venkovní schodiště, vedoucí ke vstupu ve zvýšeném přízemí, a velká půlkruhově zakončená okna v 1. patře. V roce 1994 vznikl ještě nový prosklený objekt kavárny jižně od hlavní budovy. Budovu doplňuje architektonizovaná terasa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Domek zahradníka (Q31833963)	ano   Kategorie „Petřínské sady čp. 417 “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44456/1-827 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady 417/5, zahrada Nebozízek, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	městský dům - domek zahradníka, parc. 912. Klasicistní přízemní domek s valbovou střechou z počátku 19. století, určený pro zahradníka. V letech 1998–1999 nevhodně přestavěný, za kopie byla nahrazena i většina autentických prvků exteriéru i vnitřního zařízení. Dnes téměř replika, pouze vizuálně navozující charakter původní stavby. Domek stojí ve svahu, je zastřešen valbovou střechou s věžičkou uprostřed. Hlavní fasáda je jednopatrová, pětiosá, v přízemí s portálem a okny ve slepých půlkruhových arkádách, v patře s půlkruhově ukončenými okny. Zadní fasáda je přízemní, se vchodem v půlkruhové arkádě a dvěma kruhovými, nestylovými okénky. Dnes Galerie Reon Petřín (Magická jeskyně). Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Sad u rozhledny na Petříně (Q10857138)	ano   Kategorie „Park u petřínské rozhledny “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	51934/1-2314 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady, parc. 928/1, 928/2, 928/3, 932, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	Sad u rozhledny na Petříně. Petřínská plošina byla ve středověku využívána jako opukový lom pro mnohé pražské stavby. Zahradní úpravy zde začaly bát prováděny od poloviny 19. století z iniciativy Karla hraběte Chotka, další rozsáhlá úprava ze 30. let 20. století (propojení s okolními sady). Městský park s poutním místem (kostel svatého Vavřince). Prostor mezi jižní hranicí Lobkovické zahrady a Hladovou zdí byl upraven na park po roce 1836 podle návrhu Jiřího Braula. Další úpravy parkového rozvrhu si vyžádala stavba rozhledny a umístění stavby bludiště (někdejší Pavilon turistů). Mezi bludištěm a rozhlednou je plocha půdorysně členěná na principu české vlajky, západně od rozhledny je podkovovitě zatočená plocha parterového charakteru. Plocha mezi rozhlednou a Lobkovickou zahradou má lesnatý ráz, úhlopříčně je protnuta cestou s kaplemi křížové cesty, pokračujícími na plošině u rozhledny. Kaple křížové cesty a další sakrální objekty jsou památkově chráněné v rámci areálu kostela svatého Vavřince. Poznámka: Někdy je tento sad označován názvem Petřínské sady, který se však používá i pro celý komplex sadů na Petříně Památkově chráněno od 13. září 2002.
Petřínská rozhledna (Q12256)	ano   Kategorie „Petřínská rozhledna “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38923/1-489 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady (park u rozhledny), parc. 930, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	Rozhledna byla postavena v roce 1891 z iniciativy zakladatelů Klubu českých turistů Dr. Viléma Kurze a arch. Vratislava Pasovského u příležitosti Všeobecné zemské jubilejní výstavy jako skromnější napodobenina pařížské Eiffelovy věže. Autorem návrhu byl patrně arch. Vratislav Pasovský, konstrukce je dílem ing. Františka Prášila a ing. Julia Součka z Českomoravské strojírny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Petřínské bludiště (Q10861464)	ano   Kategorie „Petřínské bludiště “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38921/1-488 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady (park u rozhledny), parc. 924, Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	Výstavní pavilon - Bludiště. Pavilon s průčelím ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské brány Špička byl postaven v roce 1891 podle plánů Quida Bělského, původně jako pavilon Klubu českých turistů pro Jubilejní zemskou výstavu. Dioráma „Boj studentů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648“ zhotovili Karel a Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk, Karel Štapfer aj. „Románská“ místnost byla přistavěna v roce 1892 podle plánu Josefa Böttingera. Roku 1892 byl pavilon přenesen na Petřín, 14. května 1893 bylo v místě bývalé výstavní síně otevřeno zrcadlové bludiště. V místnosti s dioramatem jsou též busty Karla IV., Elišky Přemyslovny, Petra Parléře a znak Prahy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kostel svatého Vavřince na Petříně (Q739366)	ano   Kategorie „Church of Saint Lawrence (Petřín) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38915/1-484 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřínské sady čp. 342 a stavby bez čp., Praha 1 50°5′0,16″ s. š., 14°23′53,7″ v. d.	Kostel sv. Vavřince. Původní románská jednolodní stavba zachovaná ve východní části dnešní barokní stavby vznikající mezi letech 1739–1745 za vedení Ignáce Palliardiho st. kostel sv. Vavřince se sochou svatého Vojtěcha, parc. 926 domek administrátora, čp. 342, parc. 927 kaple Kalvárie, parc. 925 kaple Božího hrobu (MonumNet uváděl Božího těla), parc. 929 14 zastavení křížové cesty, parc. 928/1 (pozemek rč. 51934/1-2314 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)) Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Restaurace Petřínské terasy (Q31833982)	ano   Kategorie „Restaurace Petřínské terasy “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39456/1-819 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřín, Seminářská zahrada 393/13, Praha 1 50°5′13,94″ s. š., 14°24′20,59″ v. d.	Hospoda U černého orla (letní refektář, hospoda U černého orla), parc. 921, 922. Volně situovaná klasicistní stavba z konce 18. století, bývalý letní refektář karmelitského kláštera, od roku 1931 provozovaný jako hospoda U Černého orla, je situován ve svahu Petřína na území bývalé Seminářské zahrady. Po druhé světové válce dům chátral, v 80. letech vyhořela střecha a dům byl opuštěn, roku 1998 byla městskou částí dokončena rekonstrukce, která málo respektovala památkové zásady, přičemž byl dobudován přístavek i terasa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Kaple v Seminářské zahradě (Q37818102)	ano   Kategorie „Kaple v Seminářské zahradě “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38937/1-499 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Petřín, Seminářská zahrada, parc. 920, Praha 1 50°5′5,51″ s. š., 14°23′58,53″ v. d.	Kaple v Seminářské zahradě, oválného půdorysu, neznámého zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první polovině 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Podle některých hypotéz vznikla přebudováním kaple Jezulátka zmiňované v roce 1659. František Ekert zmiňuje poustevnu s kaplí Jezulátka, kterou měla údajně vybudovat Alžběta, hraběnka Oppersdorfová, již v roce 1659. První jistý časový údaj však je až rok 1769, kdy byla zachycena na Huberově prospektu. Po převedení zahrady do majetku arcibiskupského semináře sloužila snad jako astronomická observatoř, její využití „k úkolům vědeckým“ bylo uváděno ještě v roce 1903. Rekonstruována v 90. letech 20. století a po roce 2005. Dvojic okenních otvorů, zvoncovitou prejzovou střechu ukončuje polygonální lucerna s řadou drobných okének. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Dům U Knoflíčků (Q31833995)	ano   Kategorie „U Knoflíčků (Malá Strana) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	39467/1-826 Pam. katalog MIS	Malá Strana	Újezd 412/17, U lanové dráhy 412/1, Seminářská zahrada, Praha 1 50°4′57,32″ s. š., 14°24′15,56″ v. d.	Měšťanský dům U Knoflíčků. Někdejší poslední dům v újezdské zástavbě, s renesančními základy, nabyl své nynější podoby po roce 1727 při vrcholně barokní přestavbě, snad podle projektu K. I. Dietzenhofera. V roce 1828 byl obohacen o klasicistní uliční křídlo podle Johnna Ch. Wyttecka. Někdy sloužila jako kovárna, vinný lis s obytnými patry, dnes obytný dům se stanicí lanové dráhy a s cukrárnou v přízemí uličního křídla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Související články

• Seznam kulturních památek v Praze
• Seznam kulturních památek na Malé Straně

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek na Malé Straně - Seminářská zahrada na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha