Seznam husitských bitev

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Čermák: Husité průsmyk bránící

Seznam husitských bitev obsahuje výčet vojenských střetnutí, jež se odehrály mezi lety 1419 – 1437, tedy v období, které je pro potřeby tohoto článku vymezeno bitvou u Živohoště a dobytím hradu Sion. Je historickou skutečností, že písemné prameny z první poloviny 15. století se zaobírají samotným průběhem husitských bitev často jen velmi povrchně a jen zřídka se lze dozvědět více věrohodných informací. Nicméně i přes tyto nedostatky zaznamenali středověcí kronikáři dostatečné množství zpráv, které umožnily pozdějším badatelům získat přehled o průběhu značné části vojenských operací i jejich bojových epizodách.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Střetnutí Datum Souřadnice Poznámka
Bitva u Živohoště 4. listopad 1419 49°45′20″ s. š., 14°26′27″ v. d.
[pozn. 1] 		4100 husitů pod velením Břeňka Švihovského z Rýzmburka a Chvala a Kuneše z Machovic přinutilo ustoupit královské ozbrojence, kteří se jim pokusili zastoupit cestu na celozemský husitský sjezd v Praze.[2]
Bitva u Nekmíře
Bitva u Nekměře 		prosinec 1419
nebo
leden 1420 		49°51′21″ s. š., 13°15′58″ v. d.
[pozn. 2] 		Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili oddíl plzeňského landfrýdu v čele s Bohuslavem ze Švamberka. Při střetu došlo k prvnímu známému použití vozové hradby v historii husitských válek.[3]
Bitva u Sudoměře 25. březen 1420 49°14′35″ s. š., 14°3′59″ v. d. Husitský oddíl pod velením Břeňka Švihovského z Rýzmburka a Jana Žižky, přemisťující se z Plzně na Hradiště na hoře Tábor, porazil jednotky katolických šlechticů a strakonických johanitů.[4]
Bitva u Mladé Vožice 5. duben 1420 49°32′ s. š., 14°40′4″ v. d. Husité pod velením Jana Žižky preventivním úderem odvrátili očekávaný útok ze strany Mikeše Divůčka z Jemniště. Většina mužů kutnohorského mincmistra byla zabita nebo padla do zajetí.[5]
Porážka Chodů květen 1420 Chodové, kteří se shromáždili na nejmenované hoře na Plzeňsku, byli drtivě poraženi a rozprášeni vojáky pod velením Bohuslava ze Švamberka.[6]
Bitva u Melechova květen 1420 49°39′47″ s. š., 15°17′0″ v. d. Husité shromáždění na vrchu Melechov byli při pokusu o přesun na Hradiště na hoře Tábor přepadeni královskými vojáky z Kutné Hory. Podařilo se jim svést úspěšný obranný boj ve vozové hradbě, při němž byl zabit jejich vůdce ledečský farář Petr. Po jeho smrti se husité vrátili zpět do svých domovů.[7]
Bitva u Poříčí nad Sázavou 19.–20. květen 1420 49°50′47″ s. š., 14°40′4″ v. d.
[pozn. 3] 		Táborité v čele s Mikulášem z Husi a Janem Žižkou, přijíždějící na pomoc ohrožené Praze, prorazili obklíčení, ve kterém je sevřely oddíly účastníků první křížové výpravy.[8]
Bitva o Tábor 30. červen 1420 49°24′39″ s. š., 14°39′17″ v. d. Oldřich z Rožmberka se pokusil oblehnout a dobýt oslabený Tábor. Jeho armáda však byla rozdrcena koordinovaným útokem táborské posádky a jízdy Mikuláše z Husi, která se kvůli ohrožení husitského centra rychlým pochodem vrátila z Prahy.[9]
Bitva na Vítkově 14. červenec 1420 50°5′21″ s. š., 14°25′29″ v. d. Husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova odrazili útok míšeňských a rakouských jezdců na opevněný Vítkov a zabránili obklíčení Prahy vojsky první křížové výpravy.[10]
Dobytí Prachatic září a listopad 1420 49°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d. Husité dvakrát oblehli a dobyli Prachatice.
Bitva u Panského Boru
Bitva u Horažďovic 		12. říjen 1420 49°19′41″ s. š., 13°38′48″ v. d. Jan Žižka porazil vojsko Rožmberků a jejich spojenců.[11]
Bitva pod Vyšehradem 1. listopad 1420 50°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d. Husité porazili vojsko Zikmunda Lucemburského, jenž se pokusil vyprostit Vyšehrad z obležení.[12]
Obléhání Chotěboře konec roku 1420-3. únor 1421 49°43′10″ s. š., 15°40′2″ v. d. Husité pod vedením Petra Hromádky obsadili Chotěboř, poté je oblehla katolická šlechta. Husité se vzdali a byli upáleni, někteří vrženi do šachet v Kutné Hoře.
Dobytí Chomutova 16. březen 1421 50°27′38″ s. š., 13°25′4″ v. d. Husitské vojsko o síle asi 6 000 mužů pod vedením Jana Žižky dorazilo 15. března k Chomutovu. Město bylo následující den dobyto a vypáleno, většina obyvatel byla zabita.[13][14]
Bitva u Mostu 5. srpen 1421 50°3′42″ s. š., 14°39′17″ v. d. Pražské vojsko pod vedením Jana Želivského utrpělo porážku od míšeňského markraběte Fridricha.[15]
Obléhání Kadaně 8. září 1421 50°22′34″ s. š., 13°16′17″ v. d. Vojsko druhé křížové výpravy pod vedením Ludvíka III. Falckého dobylo Kadaň. Při obraně města uhořel husitský velitel Ojíř z Očedělic.
Obléhání Žatce okolo 10. září – 2. říjen 1421 50°19′43″ s. š., 13°32′25″ v. d. Husitská posádka uhájila severočeské město Žatec před vojsky druhé křížové výpravy. Těm se během měsíčního obléhání ani po šesti útocích nepodařilo dosáhnout kapitulace města, kvůli špatnému zásobování a po zprávách o příchodu husitských posil se pak vojsko začátkem října dalo na zmatený ústup, což představovalo konec západního tažení druhé křížové výpravy.[16]
Bitva u Petrovic asi 19. září 1421 50°31′13″ s. š., 16°12′39″ v. d. Orebité vedení Divišem Bořkem z Miletínka a Čeňkem z Vartenberka byli poraženi slezskýmí katolickým vojskem v rámci jeho výpadu k Náchodu.[17]
Bitva u Uherského Ostrohu okolo 25. října 1421 50°31′13″ s. š., 16°12′39″ v. d. Moravští táborité pod velením Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic byli poraženi Zikmundovým vojskem, tvořeným především Uhry, v rámci útoku na husitský Uherský Ostroh a opevněné ležení Nový Tábor u Nedakonic. Vyplenění Nového Tábora znamenalo zásadní likvidaci důležitého centra radikálních husitů na Moravě.[18]
Bitva u Žlutic listopad 1421 50°4′50″ s. š., 13°12′58″ v. d. Jan Žižka tři dny odolával útokům vojáků z Chebu a pánům plzeňského landfrýdu na vrchu Vladař nedaleko Žlutic. Čtvrtého dne se mu podařilo obklíčení prolomit a spojit se s posilou, kterou mu na pomoc vyslali Žatečtí spojenci.[19]
Bitva u Kutné Hory
a
Střetnutí u Nebovid 		21.–22. prosinec 1421
a
6. leden 1422 		49°56′52″ s. š., 15°15′20″ v. d. Husité, zformovaní v defenzivním postavení před kouřimskou branou v Kolíně, se střetli s vojsky druhé křížové výpravy pod velením Zikmunda Lucemburského. V průběhu celodenního boje ztratili město a v noci byli nuceni prorazit si cestu skrz obklíčení. Nicméně 6. ledna 1422 provedly jejich posílené oddíly protiútok, u Nebovid rozprášily předsunutý uherský oddíl a přinutily krále Zikmunda, jehož síly byly rozptýleny v širokém okolí, vydat rozkaz k ústupu směrem na Německý Brod.[20]
Bitva u Habrů a dobytí Německého Brodu 8. leden 1422 49°44′54″ s. š., 15°29′25″ v. d.
[pozn. 4] 		Jan Žižka obrátil na útěk vojáky druhé křížové výpravy. Následně dobyli husité Německý Brod.[21]
Obléhání Karlštejna květen-listopad 1422 49°56′21″ s. š., 14°11′17″ v. d. Vojsko pražských husitů a polské oddíly Zikmunda Korybutoviče obléhali hrad Karlštejn. Na pomoc Karlštejnu byla svolaná křížová výprava, ta se rozpadla po vstupu do Čech. Obléhání bylo neúspěšné a znesvářené strany uzavřely příměří.
Bitva u Hluboše 8. září 1422 49°45′56″ s. š., 14°0′28″ v. d. Táborité z vojska Petra Zmrzlíka II. pod velením Absolona Kovaříka a husité z Příbrami byli poraženi jízdním oddílem katolického šlechtice Hanuše z Kolovrat. Nedlouho poté padla husitská Příbram.[22]
Bitva u Hořic 20. duben 1423 50°21′53″ s. š., 15°38′40″ v. d. Orebité pod velením slepého hejtmana Jana Žižky porazili oddíly Čeňka z Vartenberka.[23]
Bitva u Kroměříže konec června 1423 49°17′15″ s. š., 17°22′43″ v. d. Vítězství výpravy orebitů Diviše Bořka z Miletínka a Vikrorína a Hynka Bočka z Kunštátu na Moravu nad vojskem olomouckého biskupa Jana XII. Železného a opavského knížete Přemysla I. Opavského. Den nato se pak vzdala posádka Kroměříže.[24]
Bitva u Strauchova dvora 4. srpen 1423 50°12′10″ s. š., 15°47′15″ v. d.
[pozn. 5] 		První husitská bitva, ve které šla archa proti arše, poprvé, kdy se utkaly dvě husitské armády. Jan Žižka porazil vojsko pražanů vedené Divišem Bořkem z Miletínka.[25]
Bitva u Týnce 22. srpen 1423 50°2′20″ s. š., 15°21′31″ v. d.
[pozn. 6] 		Vojáci Haška z Valdštejna rozdrtili husitský oddíl pod velením Matěje Lupáka, jenž vyrazil z Hradce Králové na pomoc Janu Žižkovi obleženému v Čáslavi.[26]
Obléhání Jihlavy polovina září 1423 49°24′31″ s. š., 15°35′5″ v. d. Posádka Jihlavy loajální králi Zikmundovi uhájila město před vojsky husitského svazu Jana Žižky a Jana Hvězdy z Vícemilic během jejich tažení do jihovýchodních Čech. Téměř měsíční vojenská operace zahrnovala taktéž polní střet v podobě výpadu Jihlavanů proti husitům, což tak představovalo jeden z posledních polních střetů vojsk pod velením hejtmana Žižky.[27]
Bitva u Horních Dubenek listopad 1423 49°15′38″ s. š., 15°18′27″ v. d. Voj sirotčího vojska Jana Hvězdy z Vícemilic byl poražen vojskem Menhartem II. z Hradce při svém výpadu k Telči po obléhání Jihlavy.[28]
Bitva u Skalice 6. leden 1424 50°24′29″ s. š., 16°3′12″ v. d.[pozn. 7] Jan Žižka porazil vojsko východočeských pánů. Lakonické zmínky o bitvě obsahují Kronika starého pražského kolegiáta[29] a Staré letopisy české, kde je doslova zaznamenáno: Léta páně 1424 v den Zjevení Páně porazil Žižka s Hradeckými ve Skalici u Jaroměře pány: pana Jana Červenohorského, pana Arnošta z Černic a pana Opočenského; některé z jejich lidí pobili a některé zajali.[30] Bitvy se účastnil také katolík Půta III. z Častolovic.
Bitva u Slušovic první polovina roku 1424 49°14′50″ s. š., 17°47′34″ v. d. Vítězství spojeného vojska biskupa Jana XII. Železného a Šternberků nad oddíly orebitů Hynka Bočka z Poděbrad, operujícího ze svého nedalekého hradu Brumov.[31]
Bitva u Malešova 7. červen 1424 49°54′41″ s. š., 15°13′27″ v. d.
[pozn. 8] 		Východočeští husité vedení Janem Žižkou dosáhli rozhodného vítězství nad armádou vojenské koalice složené z pražanů a českých katolických a kališnických feudálů.[32]
Bitva u Kamenice nad Lipou 31. říjen 1425 49°17′51″ s. š., 15°3′28″ v. d. Oddíly spojeného táborsko-sirotčího svazu Bohuslava VI. ze Švamberka porazily vojsko Menharta II. z Hradce a obsadili tvrz v Kamenici nad Lipou.[33]
Bitva u Ústí nad Labem 16. červen 1426 50°39′52″ s. š., 13°57′22″ v. d. Spojená husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Fictumu.[34]
Bitva u Břeclavi 19. listopad 1426 48°45′35″ s. š., 16°52′42″ v. d. Sirotci a táborité v čele s knězem Prokopem Holým porazili vojska Albrechta Rakouského, jenž se tři měsíce pokoušel dobýt Břeclav.[35]
Bitva u Světlé 14. nebo 25. březen 1427 48°36′16″ s. š., 15°10′4″ v. d. Táborsko-sirotčí oddíly, při první zahraniční rejse směřující do Rakouska, byli po dvou dnech obléhání města Světlá (Zwettl) napadeni vojskem Albrechta Rakouského. Nepřítele po těžkém boji porazili a zahnali na útěk.[36]
Bitva u Tachova 3. srpen 1427 49°47′52″ s. š., 12°36′41″ v. d.
[pozn. 9] 		Vojska třetí křížové výpravy proti husitům uprchla před husity pod velením Prokopa Holého.[37]
Bitva u Náchoda 9. nebo 13. srpen 1427 50°25′35″ s. š., 16°11′42″ v. d. Porážka voje sirotků Jana Čapka ze Sán slezským katolickým vojskem vedeným Půtou III. z Častolovic v rámci bojů třetí křížové výpravy. I přes bojový úspěch slezské vojsko nepostupovalo dále do českého vnitrozemí.[38]
Bitva u Nisy 18. březen 1428 50°28′59″ s. š., 17°19′59″ v. d.
[pozn. 10] 		Při rejse do Slezska bylo husity poraženo vojsko, které proti nim povolal vratislavský biskup Konrád.[39]
Bitva u Chrastavy
Bitva u Machnína
Bitva u Machendorfu 		11. listopad 1428 50°47′33″ s. š., 14°59′28″ v. d.
[pozn. 11] 		Rejsa sirotků pod velením Jana Královce byla při návratu z Lužice napadena vojskem spojených hornolužických měst a přišla o většinu své kořisti.[40]
Bitva u Staré Jesenice
Bitva u Červené hory 		27. prosinec 1428 50°24′56″ s. š., 16°33′56″ v. d.
[pozn. 12] 		Polní vojsko sirotků porazilo slezské oddíly, kterým velel kníže Jan Minsterberský.[41]
Bitva u Zbraslavi 23. duben 1429 49°58′41″ s. š., 14°23′32″ v. d.
[pozn. 13] 		Vojáci z Nového Města pražského utrpěli porážku od loupeživé výpravy, kterou do okolí metropole vypravili Habart z Aldaru a na Týřově, Jan Šmikouský ze Žďáru a Fridrich z Donína. Ve chvíli, kdy se Novoměstští pokoušeli na brodu proti Zbraslavi zmocnit prámu přes řeku, byli přepadeni ze zálohy a část jejich vojáků byla pobita, část utopena nebo padla do zajetí.[41] Od vyšších ztrát uchránil Pražany výpad staroměstského pomocného oddílu, nicméně i přes tuto skutečnost bylo Habartovi z Aldaru na výkupném vyplaceno 2600 kop grošů.[42]
Bitva u Grimmy 31. prosinec 1429
nebo
1. leden 1430 		800 jezdců pod velením dolnolužického fojta Hanuše z Polenska bylo u lesa poblíž města Grimma poraženo jízdním oddílem hejtmana Jana Zmrzlíka. Husité údajně pobili na 400 nepřátel a 150 jich vzali do zajetí.[43]
Bitva u Podivína duben 1430 48°16′32″ s. š., 16°50′46″ v. d.
[pozn. 14] 		Koalice husitských svazů pod velením hejtmana Veleka z Březnice, jež vyrazila na rejsu do Horních Uher, si prorazila cestu k moravsko-uherským hranicím, které hájily jednotky moravských hejtmanů.[45] Podle Bartoška z Drahonic husité ztratili více než 150 vojáků.[44]
Bitva u Trnavy 28. duben 1430 48°49′51″ s. š., 17°37′8″ v. d.
[pozn. 15] 		Koalice husitských svazů pod velením hejtmana Veleka z Březnice, jež vyrazila na rejsu do Horních Uher, byla vlákána mezi dvě vojska uherských vojevůdců. Po těžkých bojích byli husité nuceni ustoupit zpět do Čech.[46]
Bitva u Horky 9. leden 1431 Sirotci pod velením hejtmanů Václava Libáka z Vrbčan a Aleše z Číhoště se nerozhodně střetli s oddíly zástupce hornolužického fojta Těmy z Koldic. O bitvě nejsou známy žádné podrobnosti.[47]
Bitva u Domažlic 14. srpen 1431 49°25′21″ s. š., 12°58′44″ v. d.
[pozn. 16] 		Husitská vojska porazila příslušníky IV. křížové výpravy vedené markrabím Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim.[48]
Bitva u Bejdova
Bitva u Waidhofenu
Bitva u Kirchbergu
Bitva u Hartu 		14. říjen 1431 48°49′10″ s. š., 15°17′2″ v. d.
[pozn. 17] 		2000 táborských spojenců v čele s Mikulášem Sokolem z Lamberka bylo při rejse do Rakouska drtivě poraženo vojskem pod velením hejtmana Lipolta I. Krajíře z Krajku.[49]
Bitva u Ilavy 9. listopad–19. listopad 1431 Sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán se vraceli z rejsy V Uhrách, byli pronásledováni uherským vojskem. Po cestě od Hlohovce k Ilavě utrpěli velké ztráty.
Bitva u Bánova 26. listopad 1431 48°59′16″ s. š., 17°43′8″ v. d.
[pozn. 18] 		Sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán svedli při ústupu z neúspěšné rejsy do Uher obranný boj s uherskými pronásledovateli.[50]
Bitva u Znojma před
25. prosincem 1432 		Přes 2000 táboritů utrpělo porážku od rakouského vévody Albrechta. Obě strany prý ztratily 400–500 bojovníků. Ačkoli husité protivníkovi ukořistili přes 200 jízdních koní a 11 houfnic, po příchodu tmy opustili bojiště.[51][52]
Obléhání Plzně 14. červenec 1433–
9. květen 1434 		49°44′58″ s. š., 13°22′35″ v. d. Spojená husitská vojska neuspěla při pokusu o obsazení Plzně, nejvýznamnější katolické bašty v Čechách.[53]
Bitva u Hiltersriedu 21. září 1433 49°23′8″ s. š., 12°34′39″ v. d.
[pozn. 19] 		Husité pod velením Jana Parduse byli při rejse do Bavorska přepadeni a na hlavu poraženi vojskem vévody Jana z Neunburgu.[54]
Bitva u Lipan 30. květen 1434 50°1′43″ s. š., 14°56′13″ v. d. Příslušníci zemské hotovosti, kterou tvořili zejména umírnění husité, katolická šlechta a městské oddíly z Prahy a Mělníka, porazili sirotčí a táborská, čímž sesadili polní obce z postavení rozhodujícího politického činitele v zemi a umožnil opozici konečnou dohodu s císařem Zikmundem Lucemburským a legáty basilejského koncilu.[55]
Bitva u Řevničova 9. červen 1434 50°10′51″ s. š., 13°49′5″ v. d. Oddíly plzeňského landfrýdu a karlštejnského purkrabího vracející se na domovské území po bitvě u Lipan, byly v lese poblíž Řevničova napadeny vojáky žatecko-lounského svazu pod velením Jakoubka z Vřesovic. Krátce po zahájení boje se husitské síly stáhly do vozové hradby v týlu a při ústupu prý ztratily na 150 lidí.[56]
Bitva u Křeče 17.–18. srpen 1435 49°23′17″ s. š., 14°56′ v. d. Poslední bitva husitských válek. Síly Oldřicha z Rožmberka porazily vojsko táboritů.[57]
Střetnutí u Vysoké nad Labem noc z 6. na 7. listopadu 1436 50°10′51″ s. š., 13°49′5″ v. d. Úspěšný výpad vedený Zdislavem Mnichem z Roudnice z radikálně husitského Hradce Králové při pokusu o jeho obležení oddíly umírněných Diviše Bořka z Miletínka a Viléma Kostky z Postupic. Hejtman Vilém Kostka byl v bitvě zabit.[58]
Obléhání hradu Sion květen–6. září 1437 49°53′22″ s. š., 15°12′39″ v. d. Byl dobyt hrad jednoho z předních husitských hejtmanů Jana Roháče z Dubé, který se pokoušel pokračovat v radikální husitské tradici. Jan Roháč byl spolu s padesáti dvěma obránci zajat a posléze popraven.[59]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Údaj je pouze orientační. Po překročení Vltavy u Živohoště se podle autorů Starých letopisů českých bitva strhla na půl míle od řeky.[1]
  2. ↑ Údaj je pouze orientační. Místo bitvy je podle místní tradice situováno severně od silnice z Nekmíře do Tatiné. Jde o mírné návrší s chatovou zástavbou na okraji obce, které nese název Na Smrtelnici.
  3. ↑ Údaj je pouze orientační.
  4. ↑ Údaj je pouze orientační. Podle kronikářů se bitva odehrála na jedné hoře u městyse Habry.
  5. ↑ Přesné místo bitvy není známo, nicméně královéhradecký historik Jaroslav Šůla jej situoval do západní části dnešní městské čtvrti Kukleny.
  6. ↑ Údaj je pouze orientační.
  7. ↑ Přesné místo bitvy není známo, historici ji situují do blízkosti tvrze Velká Skalice (mezi Českou Skalicí a Zlíčí).
  8. ↑ Údaj je pouze orientační.
  9. ↑ Údaj je pouze orientační. Operace se odehrávaly v okolí Stříbra a Tachova.
  10. ↑ Údaj je pouze orientační.
  11. ↑ Údaj je pouze orientační.
  12. ↑ Údaj je pouze orientační.
  13. ↑ Údaj je pouze orientační.
  14. ↑ Údaj je pouze orientační a vychází z odhadu historiků, kteří místo situovali podle zmínky v Kronice katolického vojáka Bartoška z Drahonic. Ten konstatoval, že se bitva odehrála u kteréhosi kostela na Moravě při rakouských hranicích[44] (Německý název Podivína je dodnes Kostel).
  15. ↑ Údaj je pouze orientační, neboť ke střetnutí došlo v blíže neurčité lokalitě mezi Trnavou a řekou Váh.
  16. ↑ Údaj je pouze orientační, neboť k bitvě došlo v blíže neurčité lokalitě mezi Domažlicemi a městem Kdyně.
  17. ↑ Údaj je pouze orientační, k bitvě došlo severovýchodně od hradu Kirchbergu (dnes Waidhofen an der Thaya), asi 1500 kroků od řeky Dyje.
  18. ↑ Údaj je pouze orientační.
  19. ↑ Údaj je pouze orientační.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě – Kniha XI. Praha: F. Tempský, 1877. 334 s. 
  2. ↑ BŘEZOVÉ, Vavřinec z. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Praha: Svoboda, 1979. S. 39. [Dále jen: Vavřinec z Březové. 
  3. ↑ MACEK, Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí II. díl. Praha: Rovnost, 1955. S. 24 a 25. [Dále jen: Macek]. 
  4. ↑ ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0. S. 32 a 33. [Dále jen: Šmahel]. 
  5. ↑ Macek, s. 140.
  6. ↑ Vavřinec z Březové, s. 54.
  7. ↑ Vavřinec z Březové, s. 61 a 62.
  8. ↑ Vavřinec z Březové, s. 55 a 57.
  9. ↑ Macek, s. 196.
  10. ↑ ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha: Marsyas, 1993. ISBN 80-901606-1-1. S. 47 – 55. [Dále jen: Čornej, Bělina. 
  11. ↑ Ze starých letopisů českých. Praha: Svoboda, 1980. S. 78 a 79.. [Dále jen: Ze starých letopisů českých]. 
  12. ↑ Čornej, Bělina, s. 56 – 61.
  13. ↑ Zprávy muzea - 600 LET OD DOBYTÍ MĚSTA CHOMUTOVA - Oblastní muzeum v Chomutově. www.muzeumchomutov.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Dobytí Chomutova 1421 [online]. KAM po Česku, 24.02.2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Šmahel, s. 96 a 97.
  16. ↑ Před 600 lety čelil Žatec křižákům: jeho obrana dováděla nepřátele k zoufalství. www.msn.com [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historie. www.velkepetrovice.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ JAN, Kvirenc. Slavné bitvy českých dějin. [s.l.]: Grada Publishing, a.s. 305 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1410-8. Google-Books-ID: pvUOEAAAQBAJ. 
  19. ↑ Šmahel, s. 102.
  20. ↑ Šmahel, s. 110.
  21. ↑ DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. Praha: Rovnost, 1953. S. 147. [Dále jen: Durdík]. 
  22. ↑ Provazec a údolí V zabitých. www.etf.cuni.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ TOMEK, Václav, Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji, 1993. ISBN 80-900875-7-4. S. 159 a 160. 
  24. ↑ Historie Kroměříže: 3. díl - Doba Husitská i protireformní | Magazín | MojeKroměříž.cz. www.mojekromeriz.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Šmahel, s. 139 a 140.
  26. ↑ PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba – díl III.. Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0385-3. S. 211. 
  27. ↑ Historie: Tematická nabídka: Nemocnice Jihlava. m.nemji.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ 01. Krajina pod Javořicí: Obec Horní Dubenky. www.hornidubenky.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ Prameny dějin českých díl VII. Praha: V komissi knihkupectví: Dr. Grégr a Ferdinand Dattel S. 30. (latinsky) 
  30. ↑ Ze starých letopisů českých, s. 97.
  31. ↑ Slušovice - Východní Morava. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-01. 
  32. ↑ Čornej, Bělina, s. 62 – 67.
  33. ↑ Vlastenský slovník historický/Kamenice – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ KOLEKTIV, Autorů. Vojenské dějiny Československa I. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 266 – 267. [Dále jen: Vojenské dějiny Československa]. 
  35. ↑ MACEK, Josef. Prokop Veliký. Praha: Naše vojsko, 1953. S. 51 a 52. 
  36. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu Českého v Čechách a na Moravě. Praha: B. Kočí, 1907. S. 619. [Dále jen: Palacký]. 
  37. ↑ Durdík, s. 160 a 161.
  38. ↑ Neslavné husitské prohry III. - Náchod 1427 - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  39. ↑ Šmahel, s. 203.
  40. ↑ Palacký, s. 627.
  41. ↑ a b Ze starých letopisů českých, s. 108.
  42. ↑ Šmahel, s. 213.
  43. ↑ FRANKENBERGER, Otakar. Naše velká armáda - díl III.. Praha: Zemědělské knihkupectví, 1921. S. 62 a 63. 
  44. ↑ a b Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. S. 248. [Kronika Bartoška z Drahonic] [Dále jen: Bartošek z Drahonic]. 
  45. ↑ TOMAN, Hugo. Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha: Nákladem jubilejního fondu Král. České Společnosti Nauk, 1898. S. 367. 
  46. ↑ Šmahel, s. 228.
  47. ↑ Frankenberger, s. 83.
  48. ↑ Vojenské dějiny Československa, s. 269 a 270.
  49. ↑ Frankenberger, s. 101.
  50. ↑ Šmahel, s. 246.
  51. ↑ Bartošek z Drahonic, s. 260.
  52. ↑ ŽATECKÝ, Petr. Deník Petra Žateckého. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1953. S. 25. 
  53. ↑ ČORNEJ, Petr. Lipanská křižovatka : příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-183-3. S. 38 – 164. [Dále jen: Čornej]. 
  54. ↑ Palacký, s. 677.
  55. ↑ Čornej, s. 168 – 204.
  56. ↑ Bartošek z Drahonic, s. 271 a 273.
  57. ↑ LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. ISBN 978-80-7362-470-5. S. 146 a 147. 
  58. ↑ Vysoká nad Labem | Nejstarší historie. www.vysoka-nad-labem.cz [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  59. ↑ Palacký, s. 714 a 715.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Sekundární literatura[editovat | editovat zdroj]

husité Husitské bitvy
Husitské války
(1419–1434)
křížová výprava 1. křížová výprava
(1. března – 30. července 1420)
křížová výprava 2. křížová výprava
(28. srpna 1421 – 10. ledna 1422)
křížová výprava 3. křížová výprava
(29. června – 14. srpna 1427)
křížová výprava 4. křížová výprava
(20. června – 14. srpna 1431)
(1431) u Domažlic
Bitva u Chrastavy roku 1428
Polipanské období
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_husitských_bitev&oldid=23626273“