Seznam chorvatských panovníků

Znak Chorvatského království

Seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata, krále, a to jak krále chorvatské a dalmátské, tak krále slavonské, dalmátské. Seznam zahrnuje jak samostatné chorvatské krále, tak krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.

Raná historie

Detaily týkající příchodu Chorvatů téměř nejsou zdokumentovány.

Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na pozvání východofranského panovníka Heraklia. Mezi lety 641–689 Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.

Chorvatská knížata Existovali paralelně knížata Chorvatů z Panonie a Dalmácie Vévodové Chorvatů z Panonie Vévodové Chorvatů z Dalmácie Jméno Vláda Poznámky Vojnomir 791 – c. 810 Ljudevit Posavski 810–823 Ratimir Chorvatský 829–838 Braslav Sávský 880 – c.887 Jméno Vláda Poznámky Porga neboli Borko 660–680 Budimir 740–785 Višeslav 785–802 Borna 810–821 Vazal franského krále Karla Velikého; syn Višeslava Vladislav Leden 821–835 syn Klonimira Mislav 835–845 Trpimir I. 845–864 Zakladatel dynasie Trpimirovićů Zdeslav 864 syn Trpimira I. Domagoj 864–876 Připravil o trůn bratrance Zdeslava Iljko 876–878 Zabit během občanské války Zdeslav 878 – květen 879 znovunastole Branimir 879–892 syn Domagoje Mutimir/Muncimir 892–900 syn Trpimira Petar? c.900 – c.910

Chorvatští králové V roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmátským. Od té doby je chorvatsko dědičným královstvím
Jméno	Vláda	Poznámky
Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král	c. 910 – 11. březen 928	Zřejmě syn Mutimira. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena.
Trpimir II.	11. březen 928–935	Mladší bratr Tomislava I.
Krešimir I. Starý	935–945	Syn Trpimira II.
Miroslav	945–949	syn Kresimira I.
Mihajlo Krešimir II.	949–969	Mladší bratr Miroslava. K chorvatskému království patří i Bosna.
Stjepan Držislav	969–997	syn Michaela Kresimira II.
Jelena Zadarská	969 – 8. listopad 975
Svetoslav Suronja	997–1000	syn Stepjana Držislava
Krešimir III.	997–1030	Mladší bratr Svetoslava Mucimira
Gojslav	997–1020	Mladší bratr of Svetoslava Mucimira
Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos	1019-?	Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře.
Stjepan I.	1030–1058	syn Krešimira III.
Peter Krešimir IV. Veliký	1058–1074	syn Stjepana
Slavic	1074–1075	Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dmitarem Zvonimirem, zvoleným dědicem Petara Kresimira IV.
Dmitar Zvonimir	1075–1089	Bratranec Petara Krešimira IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Ilonou (chorvatsky: Jelena) Lijepou, dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm.
Stjepan II.	1089 – prosinec1090	Syn Castimira, mladšího bratra Petara Krešimira IV.
Jelena Lijepa (Krásná)	1090–1091
Slavac?	1090–1093	Dalmátský rival
Ladislav I. Uherský	1091–1092	Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava.
Almoš	1091–1093	Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I.
Petar Svačić	1093–1097	Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska.
Koloman	1102	V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmátské šlechty Petera Svačiće.

Chorvatsku vládnou uherští králové (1102–1526) Od roku 1102 byl vládce Uher také vládcem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové. Personální unie Chorvatského království a Uherského se postupně stala reálnou unií.
Arpádovci
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Koloman	asi 1070–1116	1102–1116	Gejza I. Uherský Sofie z Loozu
	Štěpán III.	asi 1101–1131	1116–1131	Koloman Felicie Sicilská	uherský král jako Štěpán II.
	Béla I.	asi 1110–1141	1131–1141	Álmoš Nitranský Předslava Kyjevská
	Gejza I.	1130–1162	1141–1162	Béla II. Helena Srbská
	Štěpán IV.	1147–1172	1162–1172	Gejza II. Efrozýna Kyjevská	uherský král jako Štěpán III.
	Béla II.	asi 1148–1196	1172–1196	Gejza II. Efrozýna Kyjevská
	Emerich	1174–1204	1196–1204	Béla III. Anežka z Antiochie
	Ladislav II.	asi 1200–1205	1204–1205	Emmerich Konstancie Aragonská	uherský král jako Ladislav III.
	Ondřej I.	1177–1235	1205–1235	Béla III. Anežka z Antiochie	uherský král jako Ondřej II.
	Béla III.	1206–1270	1235–1270	Ondřej I. Gertruda Meranská
	Štěpán V.	asi 1240–1272	1270–1272	Béla III. Marie Laskaris	uherský král jako Štěpán V.
	Ladislav III.	1262–1290	1272–1290	Štěpán V. Alžběta Kumánská	uherský král jako Ladislav IV.
	Ondřej II.	1265–1301	1290–1301	Štěpán Slavonský Kateřina Morosini	uherský král jako Ondřej III.
Anjouovci
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Karel I.	1288–1342	1301–1342	Karel I. Martel Klemencie Habsburská
	Ludvík I. Veliký	1326–1382	1342–1382	Karel I. Alžběta Lokýtkovna
	Marie I.	1371–1395	1382–1385	Ludvík I. Veliký' Alžběta Bosenská	Manželka Zikmunda Lucemburského
	Karel II. Drački	1345–1386	1385–1386	Ludvík z Durazza Markéta ze Sanseverina
Lucemburkové, Jagellonci a Jan zápolský
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Zikmund	1368–1437	1387–1437	Karel IV. Lucemburský Eliška Pomořanská	Spoluvládcem Marie I., prakticky ale vládl sám Císař Svaté říše římské a král český, uherský...
	Albrecht	1397–1439	1437–1439	Albrecht IV. Habsburský Johana Bavorská	český, uherský a německý král jako Albrecht II.
	Alžběta	1409–1442	1439–1440	Zikmund Barbora Cellská	Manželka Albrechta
	Vladislav I.	1424–1444	1440–1444	Vladislav II. Jagello Sofie Holštýnská	polský král jako Vladislav III. Varnenčik
	Ladislav IV.	1440–1457	1444–1457	Albrecht Alžběta	také český král
	Matyáš Korvín	1440–1490	1458–1490	János Hunyady
	Vladislav II.	1456–1516	1490–1516	Kazimír IV. Jagellonský Alžběta Habsburská	také český král
	Ludvík II.	1506–1526	1516–1526	Vladislav II. Anna z Foix a Candale	také český král
	Jan Zápolský	1487–1540	1527–1540	Štěpán Zápolský Hedvika Těšínská	zvolen slavonskou šlechtou

Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527–1868) Uhersko bylo poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a zároveň jako uherští králové.
Habsburkové
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Ferdinand I.	1503–1564	1527–1564	Filip I. Sličný Jana I. Kastilská	také český král, rakouský arcivévoda
	Maxmilián II.	1527–1576	1564–1576	Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská	také český král, rakouský arcivévoda
	Rudolf II.	1552–1608	1576–1608	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Matyáš Habsburský	1557–1619	1608–1619	Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Ferdinand II. Štýrský	1578–1637	1619–1637	Maxmilián II. Habsburský Marie Anna Bavorská	také český král, rakouský arcivévoda
	Ferdinand III. Habsburský	1608–1657	1637–1657	Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská	také český král, rakouský arcivévoda
	Leopold I.	1640–1705	1657–1705	Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská	také český král, rakouský arcivévoda
	Josef I.	1678–1711	1705–1711	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také český král, rakouský arcivévoda
	Karel III.	1685–1740	1711–1740	Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská	také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
	Marie Terezie	1717–1740	1740–1780	Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků

Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II., který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové..
Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Josef II.	1741–1790	1780–1790	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
	Leopold II.	1747–1792	1790–1792	František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie	také český král, rakouský arcivévoda
	František I.	1768–1835	1792–1835	Leopold II. Marie Ludovika Španělská	chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
	Ferdinand V.	1793–1875	1835–1848	František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
	František Josef I.	1830–1916	1848–1868	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Království Chorvatsko-Slavonskému, vládnou Habsburkové jako uherští králové a království Dalmatskému jako rakouští císaři(1868–1918) Po svobození Slavonie od turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. Uhersko-Chorvatském vyrovnání (nagoda). Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Království Dalmácie, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918.
Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	František Josef I.	1830–1916	1848–1916	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská	také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
	Karel IV.	1887–1922	1916–1918	Ota František Josef Marie Josefa Saská	také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Dne 29. října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země království Dalmatského.

Chorvatští bánové (královi správci)

Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.

Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527–1848) Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
Christopher (Kristof) Frankopan (Frangepan)	1527	(zemřel 1527) vnuk bána Stepjana Frankopana
Ivan Karlović z Krbavy (Corbavia)	1527–1531	(zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinski
Simeon Erdödy s...	1530–1534
Louis Pekry z Petroviny	1532–1537
Thomas Nádasdy proti...	1537–1542
Petar Keglević z Buzina	1537–1542
Mikuláš Šubič Zrinský	1542–1556	(nar. 1508, zem. 1566)
Petar Erdödy z Monyorokereku	1557–1567
Lucas Zekel z Ormosdu	1567
Georgius Drašković s...	1567–1575
Francis Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté...	1567–1573
Gašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle)	1574–1575
Krsto Ungnad ze Sonnegu	1576–1583
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau)	1583–1595
Gašpar Stankovački	1595–1596
Ivan Drašković z Trakostyanu	1596–1606	(nar. 1550, zem. 1613)
Toma Erdödy	1608–1615
Benedikt Thuroczy	1615–1616
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz)	1617–1622
Juraj Zrinski (Zrinyi)	1622–1626
Žigmund Erdödy	1627–1639
Ivan Drašković	1639–1646
Nikola Zrinski	1647-1664ign	(nar. 1620, zem. 1664)
Petar Zrinski	1665–1670
Nikola Erdödy	1671–1693
Adam Baćan (Batthyány)	26. srpen 1693 – 7. září 1703
Ivan Pállfy	24. leden 1704 – 17. únor 1732
Ivan Drašković III.	17. únor 1732 – 4. leden 1733	(zem. 1733)
Josip Eszterházy z Galanty	13. srpen 1733 – 25. červen 1741
György Branyng	1741–1742
Karlo Baćan (Batthyány)	16. březen 1743 – 6. březen 1756
Franjo Leopold Nádasdy proti...	1756–1783
Fauszty Francis	1757- ?
Franjo Eszterházy proti...	1783–1785
Franjo Szechenyi	1783–1785
Franjo Balassa z Gyarmatu	1785–1790
Ivan Erdödy	1790 – 30. březen 1806
Ignjat (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky	1806–1831
Franjo Vlašić	10. únor 1832 – 16. květen 1840
Juraj Haulik	1840–1842
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu	1842–1845
Juraj Haulik	1845 – 23. březen 1848

Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849–1867) V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.
Josip Jelacic	1848–1859	(nar. 1801, zem. 1859)
Ivan Coronini-Kronberg	1859–1860
Josip Šokčević	1860–1867	(nar. 1811, zem. 1896)

Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
Levin Rauch	1867–1871	(nar. 1819, zem. 1890)

Unie s Uherskem V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
Koloman Bedeković Komorski	1871–1872	(nar. 1818, zem. 1889)
Eugen Kvaternik	1871–1871	(nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici)
Antun Vakanović	1872–1873	(nar. 1808, zem. 1894)
Ivan Mažuranić	1873–1880	(nar. 1814, zem. 1890)
Ladislav Pejačević	1880–1883	(nar. 1824, zem. 1901)
Hermann Ramberg	1883–1883	(nar. 1820, zem. 1899)
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry	1883–1903	(nar. 1849, zem. 1918)
Teodor Pejačević	1903–1907	(nar. 1855, zem. 1928)
Aleksandar Rakodczaj	1907–1908	(nar. 1848, zem. 1924)
Pavao Rauch z Nyeku	1908–1910	(nar. 1865, zem. 1933)
Nikola Tomašić	1910–1912	(nar. 1864, zem. 1918)
Slavko Cuvaj	1912–1913	(nar. 1851, zem. 1931)
Ivan Skerlecz	1913–1917	(nar. 1873, zem. 1951)
Antun Mihalović	1917–1919	(nar. 1868, zem. 1949)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921–1941)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918–1929) Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ivan Paleček	20. leden 1919 – 24. listopad 1919
Tomislav Tomljenović	24. listopad 1919 – 22. únor 1920
Matko Laginja	22. únor 1920 – 11. prosinec 1920	(nar. 1852, zem. 1930)
Teodor Bošnjak	1920–1921
Tomislav Tomljenović	2. březen 1921 – 3. červenec 1921

Chorvatsko v jugoslávském království (1929–1939) V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – banovina.
Bánové: Sava banovina Bánové: Littoralská banovina Jméno Vláda Josip Silović 1929–19.. Ivo N. Perović 19..–1935 Marko Kostrenčić 1935–1936 Viktor Ružić 1936–1939 Jméno Vláda Ivo Tartaglia 1929–1932 Josip Jablanović 1932–1935 Mirko Buić 1935–1939
Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939–1941) V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí
Ivan Šubašić	1939–1941	(nar. 1892, zem. 1955)

Nezávislý stát Chorvatsko (1941–1945)

Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.
Savojská dynastie
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Tomislav II.	1900–1948	1941–1943	Emanuel Filibert z Aosty Helena Orleánská

Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie

V letech 1945–1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945–1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963– 991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Nezávislé Chorvatsko

Od roku 1991 je země samostatná. Pro seznam chorvatských prezidentů přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Odkazy

Literatura

• ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. 

Související články

• Seznam chorvatských královen
• Seznam chorvatských bánů
• Seznam představitelů Chorvatska
• Seznam chorvatských prezidentů
• Dějiny Chorvatska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam chorvatských panovníků na Wikimedia Commons
• Panovníci Chorvatska a Slavonska
• [1]

Portály: Chorvatsko