Seznam brněnských památek

Na území města Brna se nachází stovky kulturních památek. Následující přehled tedy zahrnuje jen některé z nich a vychází z publikace Umělecké památky Moravy a Slezska.^[1]

Hradby

Rytina z roku 1617 ukazující tehdejší rozsah hradeb

Soustava opevnění, jejíž počátky sahají až k založení města. Z původního opevnění se zřejmě nedochovalo nic, navázaly na něj zdi budované v roce 1268 a v pozdějších letech. Likvidace byla zahájena v roce 1823 zasypáváním příkopů, později byly zbořeny úseky zdí a městské brány. Hradby se dochovaly pouze tam, kde převzaly funkci opěrných zdí. Z bran se dochovala jediná průjezdní věž na dolním konci Orlí ulice, (Měnínská brána).

Hrad Špilberk

Původně zeměpanský hrad, založený zřejmě ve 30. letech 13. století (první zmínka v roce 1279). Hrad v roce 1560 odkoupilo město Brno, za účast v protihabsburském povstání byl roku 1621 konfiskován a od té doby využíván jako státní vězení. Věznice byla zrušena v roce 1857.

Kostely a kláštery

Kostel sv. Petra a Pavla (Petrov) – v jádru gotický, postaven na místě dvou starších na přelomu 14. a 15. století. Po poškození znovu zaklenut v letech 1651–1652 (kněžiště) a 1743–1746 (loď). Na přelomu 19. a 20. století regotizován.
Kostel sv. Jakuba Většího – gotický; vystavěný na přelomu 14. a 15. století na místě starší stavby za účasti Antonína Pilgrama; později upravován.
Kostel sv. Michala s klášterem dominikánů – klášter založen před rokem 1239, dochovaly se gotické části; kostel je barokní novostavba Jana Křtitele Erny z let 1658–1667.
Kostel sv. Janů s loretánskou kaplí, svatými schody a minoritským klášterem – klášter byl založen v roce 1230; současná barokní podoba pochází ze začátku 17. století (Mořic Grimm).
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie s klášterem cisterciaček (augustiniánů) na Starém Brně – založen na přelomu 10. a 11. století, stávající gotický kostel byl vybudován ve druhé čtvrtině 14. století. Kostel i klášter prošly řadou pozdějších úprav.
Kostel sv. Tomáše s klášterem augustiniánů poustevníků – klášter byla založen v roce 1356; současný kostel je barokním rozšířením poničeného středověkého kostela z let 1665–1677 (Jan Křtitel Erna), s pozdějšími úpravami.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (jezuitský) – současná stavba pochází z let 1598–1602 (Mořic Grimm)
Kostel Nalezení sv. Kříže s klášterem kapucínů – barokní, pochází z let 1648–1656 (Mořic Grimm a jeho syn)
Kostel sv. Maří Magdalény s klášterem františkánů – barokní stavba z let 1651–1673
Kostel sv. Josefa s klášterem františkánek (voršilek) – barokní stavba z let 1651–1653
Kostel sv. Leopolda s klášterem milosrdných bratří – stavba z let 1749–1771 (J. A. Grimm)
Klášter alžbětinek ve Štýřicích – z let 1751–1767.
Kostel J. A. Komenského, Červený kostel (evangelický) – novogotický z let 1863–1865 (H. Ferstel).
Betlémský kostel (evangelický) – historizující stavba z let 1894–1895 (Bohuslav Alber).
Kostel církve československé-husitské v Botanické ulici – funkcionalistická stavba z roku 1929 (J. Víšek).

Budovy a domy

Sídla a paláce

Letohrádek Mitrovských – klasicistní stavba z doby po roce 1779, v roce 1987 byla dokončena rekonstrukce a adaptace pro kulturní účely.
Zemský dům (Nová radnice) - původně přístavba dominikánského kláštera pro moravské zemské stavy ze 16. století, později upravovaná a přestavovaná. V roce 1874 koupilo Zemský dům město Brno a v letech 1934–1935 jej upravilo na sídlo městské správy a reprezentace.
Biskupská rezidence (Biskupský dvůr) – připomínaná od roku 1306 jako sídlo probošta brněnské kapituly. Pod názvem Biskupský dvůr je známa od roku 1588, kdy proboštství koupil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský. V roce 1818 zde získalo své první sídlo dnešní Moravské zemské muzeum, pro jehož účely bylo přistavěno koncem 19. století křídlo, uzavírající nádvoří.
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9) – dům se středověkým jádrem s arkádovým nádvořím, upraven v roce 1713 na městskou tržnici a v letech 1952–1955 rekonstruován pro výstavní účely.
Dietrichsteinský palác (Zelný trh 7) – původně raně barokní, vystavěn na místě pěti domů v letech 1614–1620 podle projektu Giovanni Giacomo Tencally, později přestavován (Domenico Martinelli) a upravován.
Palác šlechtičen (Kobližná 1) - barokní stavba na středověkých základech; vystavěn v letech 1674–1679 Janem Křtitelem Ernou, později upravený.
Schrattenbachův palác (Kobližná 4) – barokní palác, vystavěný v roce 1730 podle pozměněného projektu Mořicem Grimmem
Palác Říkovských z Dobrčic (Kobližná 2) – dům ze 2. čtvrtiny 18. století se starším jádrem, průčelí upraveno klasicistně.
Palác Hausperských z Fanalu (Zelný trh 9) – dnes sídlo divadla Husa na provázku; vznikl barokní přestavbou v letech 1707–1708.
Palác žďárských opatů (Zelný trh 10) – z doby před rokem 1750 podle projektu Mořice Grimma a jeho syna, později upraven.
Kleinův palác (náměstí Svobody 15) - novorenesanční stavba z let 1847–1848, s významným prvním využití litinových prvků průčelí, ulitých v železárnách v Sobotíně
Berglův palác (Moravské náměstí 15) – v jádru raně gotický dům z první poloviny 13. století s dochovaným přízemím a věží
Stará radnice - různorodý soubor staveb, nejstarší pocházejí ze 14. století; nejcennější součástí je pozdně gotický věžní portál Antonína Pilgrama z let 1510–1511 a gotická vrata ze stejné doby

Měšťanské domy

čp. 298 (Zelený trh 7) – s torzem raně středověkého domu a pozdně románským oknem na bočním průčelí
čp. 449 (Minoritská 2) – s dvoutraktovým domem z konce 13. století s dochovaným přízemím s klenbami
Neuheimův dům (Radnická 2) – obsahuje torzo gotického domu s žebrově klenutou síní z doby kolem roku 1350, do nynější podoby přestavěn v roce 1706
Burgerův dům (Radnická 10) – dům s renesančním jádrem a pozdějšími úpravami; při rekonstrukci byly objeveny v prvním patře barokní záklopové stropy
Schwanzův dům (Dům pánů z Lipé) (náměstí Svobody 17) – renesanční dům z počátku 90. let 16. století, vystavěný A. Gabrim, později upraven.
Canevalův dům (Starobrněnská 10) – pozdně renesanční dům z konce 16. století
Wutzelhoferův dům (Mečová 8) – vystavěný zřejmě po roce 1634, později upraven
Langův dům (Radnická 4) - vystavěný na středověké parcele v roce 1666, později upraven
Degenův dům (Radnická 6) - vznikl radikální přestavbou poškozeného renesančního domu v roce 1667, později byl upraven.

Nájemní domy

čp. 535 (Husova 18) - novorenesanční dům z let 1871–1873 (Theofil Hansen)
čp. 164 (Křížkovského 20, Pisárky) - z roku 1928 (Josef Havlíček)

Rodinné domy

Vila Tugendhat (Černopolní 45, Černá Pole) – velmi cenná stavba z let 1929–1930 (Ludwig Mies van der Rohe); od roku 2001 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO
čp. 62 (Hlinky 148, Pisárky) – secesní vila z roku 1901 (Leopold Bauer)
čp. 15 (Barvičova 15, Stránice) – z let 1922–1923 (Jindřich Kumpošt)
čp. 36-40 (Alešova 34-36, 38-40, Černá Pole) – řadové jednopatrové dvojdomky z roku 1924 (Jan Vaněk podle konstrukčního systému Adolfa Loose)
Krohův rodinný dům, čp. 110 (Sedlákova 45, Stránice) – řadový dvoupatrový dům z roku 1930 (Jiří Kroha)
Patočkova vila (Kaplanova 11, Stránice), autor Jiří Kroha, 1935-6
Vila Stiassni (Hroznová 14, Stránice), Ernst Wiesner, 1927-29
Vila Haas (Lipová 43, Stránice) Ernst Wiesner, 1928-29
Jurkovičova vila (Jana Nečase 2, Žabovřesky), 1906. Jedna z nejvýznamnějších architektonických památek Brna přelomu 19. a 20. století. Poslavena svérázným slohem, využívajícím prvky lidové architektury.
Fuchsova vila (Hvězdárenská 2), Bohuslav Fuchs 1928
Hechtova vila čp. 472 (Hlinky 142b, Pisárky), arch. Leopold Bauer 1909 - 1911
Kolonie Nový dům (Žabovřesky): Fuchsův trojdům (Petřvaldská 6-10) a Gruntův trojdům (Šmejkalova 144-148)

Občanské stavby

Hotel Padovec (ulice Bašty 2) - klasicistní z doby po roce 1837, později upraven
Janáčkova akademie múzických umění (dříve německé gymnázium) (nám. Komenského 6) – novorenesanční z roku 1862
Nemocnice ve Starém Brně (Pekařská 53) – novorenesanční z let 1865–1866
Tělocvična (Údolní 3) – novogotická z roku 1867
Besední dům (nám. Komenského 8) – novorenesanční z let 1871–1873
Mahenovo divadlo (Malinovského nám.) – novorenesanční z let 1881–1882
Nemocnice (pův. pojišťovna) (Koliště 43, Zábrdovice) – z roku 1912 v duchu architektonické moderny
Palác Morava (Divadelní 3) – z let 1926–1928
Hotel Avion (Česká 20) – konstruktivistický z let 1927–1928
Domov Elišky Machové (internát zdravotnické školy) (Lipová 16, Pisárky) – z let 1929–1931
Základní škola v Černých Polích (Zemědělská 29) – funkcionalistická z roku 1930
Ingstav (Vídeňská 55, Štýřice) – z let 1968–1970

Výstaviště

Nejvýznamnější český výstavní areál rozkládající se na břehu řeky Svratky v Pisárkách (městská část Brno-střed). V průběhu celého roku se zde provozují výstavy, přehlídky, koncerty a různé další akce. Areál pochází původně z 20. let 20. století a později byl upravován nebo doplňován o další budovy.

Kašny, sochy a pomníky

Kašna Parnas na Zelném trhu
Merkurova kašna (torzo) z náměstí Svobody, umístěno na nádvoří Biskupského dvora
kašna na nádvoří Staré radnice
kašna v parčíku za Místodržitelským palácem
kašna s kovanou mříží na nádvoří Nové radnice, 1928, exponát Výstavy soudobé kultury v Československu
Skácelova kašna na náměstí Svobody
Morový sloup na náměstí Svobody
Mariánský sloup na Mendlově náměstí
Sloup sv. Trojice na Zelném trhu
Zderadův sloup – kamenný gotický snad z druhé poloviny 14. století
obelisk v Denisových sadech
Boží muka v Denisových sadech
Boží muka u Svratky pod Opuštěnou ulicí

Odkazy

Související články

Reference

↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.

Literatura

Jiří Bílek: Brněnské kostely, Brno 2000
Jaroslav Dřímal a kol. Dějiny města Brna, I-II, Brno 1969, 1973
Milena Flodrová: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek, Brno 1997
Tomáš Jeřábek: Brněnské paláce : stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, Brno 2005
Jaroslav Klenovský: Židovské Brno, Brno 2002
Karel Kuča: Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha 2000
Karel Kuča: Památky Brna, Brno 1989
Zdeněk Müler: Brněnské výstaviště - Stavba století. Stavební vývoj 1928–2002, Brno 2002
SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.
Viktor Sliva: Brněnské maličkosti. Historické centrum, Brno 2008
Mojmír Strouhal- Milena Flodrová: Brněnská zastavení, Brno 2003
Aleš Svoboda: Brněnské podzemí, Brno 2001
Pavel Zatloukal: Brněnská architektura 1815–1915 : průvodce, Brno 2006

[CR-1] SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A—I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.

[1]