Seznam akvitánských vévodů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francie pol. 12. století – Akvitánské vévodství a doména Plantagenetů na evropské pevnině

Titul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. století[1], kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posledních Merovejovců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Ody (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karolingů, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství[2], královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příležitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodů[3]. Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfidové, hrabata z Poitou (někdy uváděni jako rod z Poitiers), kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských[p 1]

Sňatkem Eleonory Akvitánské roku 1152 s Jindřichem II. z rodu Planagenetů a pozdějším králem Anglie přešlo toto území pod tento rod a došlo k vytvoření personální a rodové unie tvořené anglickou korunou, vévodstvím Akvitánie, Normandie a hrabstvím Anjou, moderně zvané též Anjouovská říše.

Rozpad tohoto panství nastal počátkem 13. století, kdy anglický král Jan Bezzemek přišel o značnou část severního teritoria ve Francii[4], které mu francouzský král Filip II. August jako svému vazalovi odebral a obsadil. Po porážce u Bouvines roku 1216, kterou zde obdržel od francouzského krále jeho spojenec Ota IV. Brunšvický, přišel i o další provincie a jeho nástupce Jindřich III. Plantagenet již ovládal pouze jihovýchodní části Akvitánie a Gaskoňska.

Titul akvitánských vévodů se v anglickém královském rodě udržel až do konce Stoleté války, ve Francii se od poloviny 13. století vžil pro toto území název Guyenne.


Akvitánští vévodové[editovat | editovat zdroj]

7. až 9. století[editovat | editovat zdroj]

znak Akvitánského vévodství
jméno doba vlády poznámky
Felix cca 660–670/676 zřejmě galorománský šlechtic z Toulouse a správce Akvitánie
Lupus cca 670/676 – poč. 8. století baskický šlechtic, údajný syn dcery Karlovce Chariberta II., oponent předchozího
Odo cca 700–735 ovládal i Gaskoňské vévodství , prováděl samostatnou politiku
Hunoald 735–744 syn předchozího, poražen Franky, abdikoval
Waiofar 745–768 syn předchozího, zavražděn nebo padl v bitvě s Franky
Hunoald II. 768–769 syn předchozího nebo opět Hunoald I., uvězněn Karlem Velikým
Wilhelmidi (Gellones)
Vilém Svatý 790–806 hraběte z Toulouse a markýz ze Septimánie držel formální titul vév. Akvitánie a Gaskoňska


9. a 10. století[editovat | editovat zdroj]

znak rodu Ramnulfidů
jméno doba vlády poznámky
Ramnulfidové
Ramnulf 852–866 od r. 839 hrabě z Poitou (†866)
Ramnulf II. 887–890 syn předchozího, od r. 877 hrabě z Poitou, od roku 888 se tituloval akvitánským králem (†890)
Ramnulf III. 890–891 syn předchozího (†891)
Ebalus 890–892 nelegitimní syn předchozího (†935), Poitou obsadil Adémar, hrabě z Angoulême
Wilhelmidi (Gellones)
Vilém I. 893/909–918 hrabě z Auvergne (†918)
Bellonides
Vilém II. 918–926 synovec předchozího, hrabě z Auvergne (†926)
Acfred 926–927 bratr předchozího, hrabě z Auvergne (†927)
Ramnulfidové
Ebalus 927–932/934 (†935), hrabě z Poitou – opět


sporné obdobé 932 až 959[editovat | editovat zdroj]

jméno doba vlády poznámky
Rod z Rouergue
Raimond Pons 932/934 – mezi 944 a 969 hrabě z Toulouse, r. 932/934 titul uznán králem Rudolfem Burgundským, nejpozději po smrti Huga Velikého r. 956 držel titul spíše formálně.
Ramnulfidové
Vilém III. 935/959–963 (†963), hrabě z Poitou – formálně obdržel titul až 957 resp. 959


10. až 13. století[editovat | editovat zdroj]

Jindřich II. Plantagenet a Eleonora Akvitánská
Rozsah anglického panství ve Francii po podepsání Pařížské smlouvy z roku 1259.
jméno doba vlády poznámky
Ramnulfidové
Vilém IV. 962–995 (†995), syn Viléma III., hrabě z Poitou, od r. 990 žil v klášteře
Vilém V. 995–1030 (†1030), syn předchozího, hrabě z Poitou
Vilém VI. 1030–1038 (†1038), syn předchozího, hrabě z Poitou
Odo 1038–1039 (†1039), bratr předchozího, od 1032 vévoda gaskoňský, hrabě z Poitou
Vilém VII. 1039–1058 (†1058), bratr předchozího, hrabě z Poitou
Vilém VIII. 1058–1086 (†1086), bratr předchozího, hrabě z Poitou, od 1052 titulární vévoda gaskoňský, od 1063 i faktický
Vilém IX. 1086–1126 (†1126), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou
Vilém X. 1126–1137 (†1137), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou
Eleonora 1137–1204 (†1204), dcera předchozího, vévodkyně gaskoňská a hraběnka z Poitou, francouzská královna 1137 – 1152, od 1152 manželka Jindřicha II., od r. 1154 anglický král. Její 1. manžel Ludvík VII. byl jejím spoluvládcem 1137 – 1152, druhý manžel Jindřich II. do roku 1189.
Plantageneti
Richard I. Lví srdce 1169–1199 (†1199), syn Eleonory a Jindřicha II., nominálně vévodou akvitánským od 1169 nebo 1172, od 1189 král Anglie, v letech 1196–1198 propůjčil titul vévody akvitánského Otu IV. Welfovi.
Jan I. Bezzemek 1199–1216 (†1216), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, ve válce s Francií ztratil téměř veškeré vazalské francouzské državy.
Jindřich III. král anglický(I. v Akvitánii) 1116–1272 (†1272), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, roku 1259 v rámci Pařížské smlouvy obdržel zpět některé državy na jihozápadě Francie.


Akvitánie jako vévodství Guyenne[editovat | editovat zdroj]

červená: území kontrolovaná ang. králem Eduardem III.
růžová: rozšíření anglického panství ve Francii po mírové smlouvě z Brétigny roku 1360
jméno doba vlády poznámky
Plantageneti
Eduard I. 1272–1307 (†1307), syn Jindřicha III.
Eduard II. 1307–1327 (†1327), syn předchozího
Eduard III. 1327–1362 (†1377), syn předchozího
Eduard z Woodstocku 1362–1372/1375 (†1376), syn předchozího, princ z Walesu
Eduard III. 1372/1375–1377 (†1377), znovu
Richard II. 1377–1390 (†1400), vnuk předchozího, syn Eduarda z Woodstocku, anglický král
Jan z Gentu 1390–1399 (†1399), 3. syn Eduarda III., vévoda z Lancasteru
Jindřich z Bolingbroke 1399–1400 (†1413), syn předchozího, od 1399 král Anglie jako Jindřich IV.
Jindřich V. 1400–1422 (†1422), syn předchozího, od 1413 král Anglie jako Jindřich V.
Jindřich VI., král anglický 1422–1453 (†1471), syn předchozího, od 1422 král Anglie jako Jindřich VI.

Roku 1453 zůstalo z francouzských panství Anglii pouze Calais, v kapetovském rodě se příležitostně uděloval titul vévodů z Guyenne, jako apanáž princů, s historickou Akvitánií to však nesouviselo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ [Christopher Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, str. 178]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Foundation for Medieval Genealogy
  2. ↑ cuni.cz Portrét Karla Velikého v obraze jeho doby, K. Weissová
  3. ↑ racineshistoire.free.fr (pdf) (fr.)
  4. ↑ historymoment.blogspot.com (en)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HONZÁK, František; PEČINKA, Josef; VLČKOVÁ, Jitka. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1995. 589 s. ISBN 80-85983-00-1. 
  • BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962–1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2. 
  • KOVAŘÍK, Jiří. Rytířské bitvy a osudy I. 1066–1214 - Meč a kříž. [s.l.]: Mladá fronta, 2005. 280 s. ISBN 80-204-1289-1. 
  • HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký, vládce západu. Praha: Prostor, 2002. 624 s. ISBN 80-7260-071-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_akvitánských_vévodů&oldid=23195282“