Sezimové z Ústí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sezimové z Ústí
(Páni z Ústí)
Erb Sezimů z Ústí tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců. Používali černou nebo modrou růži ve zlatém poli.
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Mateřská dynastiePáni z Hradce
(Vítkovci)
ZakladatelSezema z Kosové Hory
Mytický zakladatelVítek I. z Prčice
Rok založení1267
Vymření po meči1621
Poslední vládceJiří Vilém Sezima z Ústí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sezimové z Ústí, případně Sezemové z Ústí nebo páni z Ústí, byli starý český panský rod, který pocházel z rozrodu Vítkovců, pravděpodobně byli odnoží pánů z Hradce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první předek rodu se objevuje Sezima z Ústí okolo roku 1267.

Bratři Jan a Oldřich vlastnili hrad HradištěÚstímjižních Čechách. Oldřich z Ústí je v roce 1371 zmiňován jako majitel Žirovnice.[1] Po jeho smrti (před rokem 1379) převzala žirovnické panství jeho žena. V roce 1389 držel hrad již jeho příbuzný Jindřich III. z Hradce a v roce 1393 vladycký rod Kamarétů z Lukavce.[2]

Pražský kanovník Jan založil v Ústí špitál, zemřel okolo roku 1386. Později Sezimové drželi Kamenici. Během husitských válek někteří příslušníci rodu stáli na straně podobojí.

V 15. století působil Sezima jako dědičný kráječ Vladislava II., jeho synové Zdeněk, Jan, Bedřich a Prokop rod rozdělili do několika odnoží. Jan Sezima z Ústí poskytl útočiště Janu Husovi na Kozím Hrádku, Prokop válčil v husitském vojsku. Oldřich bojoval proti husitům a pronásledoval je. Husité roku 1420 Sezimovo Ústí dobyli a vypálili. Nedlouho poté založili v troskách někdejšího Hradiště nové město – Tábor.

Jan Sezima z Ústí vykonával funkci nejvyššího berníka za vlády Ferdinanda I., získal Úštěk, jeho potomci se podle něj nazývali Úštěčtí. Jiří Sezima z Ústí pobýval v Jeruzalémě. Jeho syn Jiří Vilém roku 1621 zemřel a nezanechal dědice. Rodový majetek na Litoměřicku přešel pod správu jezuitů.

Rod vymřel v roce 1642,[zdroj?] erbovní znamení přešlo na rod Kouniců v osobě Lva Viléma z Kounic, který se rovněž mohl psát jako Sezima z Ústí.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve zlatém štítě nosili růži, která měla barvu buď modrou nebo černou.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Vartenberky, Valdštejny, pány z Petrovic či z Mochova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie zámku: Žirovnice. www.zirovnice.cz [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  2. Königreich Böhmen, Band 2 von Königreich Böhmen, Verlag K. k. Hof- u. Staatsdr., 1864, s. 120.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sezimové z Ústí, s. 139–140. 

Související články[editovat | editovat zdroj]