Sexmise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sexmise je polský sci-fi film z roku 1984 režiséra Juliusze Machulskiho. Pojednává o totalitní a nesvobodné společnosti v roce 2044[1] žijící po třetí světové válce.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Olgierd Łukaszewicz Albert Starski
Jerzy Stuhr Maksymilian 'Maks' Paradys
Bożena Stryjkówna Lamia Reno
Bogusława Pawelec Emma Dax
Hanna Stankówna Tekla
Beata Tyszkiewicz Berna
Ryszarda Hanin Dr. Jadwiga Yanda
Barbara Ludwiżanka Julia Novack
Hanna Mikuć Linda
Elżbieta Zającówna Zająconna
Janusz Michałowski profesor Wiktor Kuppelweiser
Wiesław Michnikowski její Excelence

Příběh[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 je doktorem Kuppelweiserem uveřejněn objev hibernátoru. Ten pomocí snížení teploty umožňuje lidem v umělém spánku přečkat celá staletí. Dva dobrovolníci – Max a Albert souhlasí s nabídkou na otestování přístroje a nechají se na dobu tří let zmrazit. Místo v roce 1994 se však probudí o mnoho let později v podivném, sterilním světě bez mužů. Mezitím totiž proběhla válka, v níž byly speciální bombou zničeny mužské geny a povrch země se stal neobyvatelným, takže se přeživší ženy musely uchýlit pod zem.[1]

Max s Albertem byli vykopáni a ocitají se ve společnosti řízené ligou žen. O tento jedinečný archeologický nález vypukne spor mezi dvěma soupeřícími skupinami vědkyň – skupinou Archeo a skupinou Genetix, které oba muže jako „přežitek minulosti“ chtějí pro svůj výzkum. Po rozhodnutí tribunálu o jejich naturalizaci oba muži prchají před ženskou policií a spolu s nově nalezenou spojenkyní Lamií Renovou vyjdou na povrch. Záhy zjišťují, že žádná radiace není, Země také není zničená a vše je živé. Dokonce naleznou i sídlo vůdkyně podzemního města, která je nazývána její Excelence. Na povrch se nakonec prodere i to, že její Excelence není žena, ale muž přestrojený za ženu, který se žen bojí.

Ukazuje se, že mocní se na jednu stranu chovají podle oficiálního řádu systému, ale zároveň požívají neuvěřitelných výhod. Tento film byl populární v 80. letech 20. století hlavně proto, že vtipným a originálním způsobem poukazoval na stav v tehdejší socialistické společnosti.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JANICKI, Stanisław. Polskie filmy fabularne 1902-1988. Warszawa : Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe, 1990. Kapitola Seksmisja, s. 343. (polština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]