Severní Sosva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severní Sosva
Délka toku 754 km
Plocha povodí 98 300 km²
Průměrný průtok 860 m³/s
Světadíl Asie
Zdrojnice
Velká Sosva, Malá Sosva
Ústí
Malá Ob
Protéká
RuskoRusko Rusko (Ťumeňská oblastChantymansijský autonomní okruh)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, Karské moře, Ob

Severní Sosva (rusky Северная Сосьва [Severnaja Sosva]) je řeka v Chantymansijském autonomním okruhu v Ťumeňské oblasti v Rusku. Je dlouhá 754 km. Plocha povodí měří 98 300 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vzniká soutokem Velké a Malé Sosvy, které stékají s východního svahu Severního Uralu. Teče po severozápadní části Západosibiřské roviny v široké bažinaté dolině, v níž údolní niva dosahuje šířky až 40 km. Šířka říčního koryta dosahuje 1 km. Na dolním toku teče v jedné dolině rovnoběžně s Obem, kde je mnoha průtoky propojena s Malou Obí a se svým přítokem Vogulkou, přičemž vytváří ostrovy. Ústí zleva do ramene Obu Malá Ob.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody činí 860 m³/s. Zamrzá na konci října až v listopadu a rozmrzá na konci dubna až v květnu. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od května do září.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je splavná. Vodní doprava je možná na dolním toku. V povodí dolního toku se nacházejí naleziště zemního plynu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]