Sestra Emmanuelle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sestra Emmanuelle
Rodné jménoMadeleine Cinquin
Narození16. listopadu 1908
Brusel
Úmrtí20. října 2008 (ve věku 99 let)
Callian
Místo pohřbeníCallian
Alma materFakulta umění Pařížské univerzity
Povolánířeholnice
OceněníNárodní řád za zásluhy (1980)
důstojník Řádu Leopoldova (1993)
velkodůstojník Řádu koruny (2005)
velkodůstojník Řádu čestné legie (2008)
Nábož. vyznáníkatolík
PříbuzníSofia Stril-Rever (neteř)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sestra Emmanuelle (rozená Madeleine Cinquin, 16. listopadu 1908 Brusel, Belgie - 20. října 2008 Callian, Francie) byla belgicko-francouzská řeholnice z Kongregace sester Notre Dame de Sion, která desetiletí působila v chudinských čtvrtích Káhiry, kde se starala především o sirotky a opuštěné děti. Na sklonku života žila ve Francii a vedla kampaň na podporu bezdomovců.

Její vysoce oceňovaná humanitární práce jí vynesla srovnávání s Matkou Terezou, dlouhodobě patřila mezi deset nejoblíbenějších osobností Belgie a Francie a byla nositelkou nejvyšších státních vyznamenání těchto států.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Bruselu francouzskému otci a belgické matce. Vystudovala filosofii na Sorboně a v roce 1929 vstoupila do Kongregace sester Notre Dame de Sion.[1]

Nejprve přednášela literaturu a filosofii převážně na řádových školách v Istanbulu, Tunisu, Káhiře a Alexandrii, později se přeorientovala na péči o chudé a sirotky, od roku 1971 působila v chudinských čtvrtích Káhiry[1] a pomohla v Egyptě vybodovat síť škol, školek a nemocnic pro nejchudší děti.[2]

Od roku 1993 žila opět ve Francii. Napsala o své práci několik knih a i přes vysoký věk vedla aktivní život a vystupovala na veřejnosti, mimo jiné vedla kampaň za práva chudých lidí a bezdomovců.[2] Dlouhodobě patřila mezi deset nejoblíbenějších postav Francie a Belgie, často ji srovnávali s Matkou Terezou. Vyjadřovala se k celé řadě společenských a církevních otázek, mimo jiné razila názor, že by měl být zrušen povinný celibát římskokatolických kněží.[3]

Zemřela ve spánku v domově důchodců v obci Callian necelý měsíc před svými stými narozeninami.[1] Zprávu o její smrti otiskly na prvních stranách všechny francouzské a belgické deníky.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobě patřila mezi deset nejoblíbenějších osobností Belgie a Francie,[4] Byla komandérkou (od 2005) a později velkodůstojnící (od 2008) Řádu čestné legie a velkodůstojnicí belgického Řádu Koruny.[5]

Vždy budu vzpomínat na radost z práce po jejím boku a životní sílu, kterou na mě přenesla.
— Bernard Kouchner[4]
Víra sestry Emmanuelly mohla hory přenášet.
— Bernard Kouchner[6]
Tato neuvěřitelná žena se dělila o každodenní chudobu a utrpení, aby dodala těm nejchudším sílu a naději. Dotkla se našich srdcí, milovala celý svět a my milujeme ji. Už teď nám chybí.
— Nicolas Sarkozy[6]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]