Serhij Žadan
| Serhij Žadan | |
|---|---|
 Serhij Žadan (2022) | |
| Narození | 23. srpna 1974 (49 let) Starobilsk |
| Povolání | jazykovědec, básník, spisovatel, překladatel, esejista, autor sci-fi, performer a zpěvák |
| Alma mater | Národní pedagogická univerzita Hryhorije Skovorody v Charkově |
| Témata | poezie, literatura, esej, překladatelská činnost a zpěv |
| Ocenění | Cena Hannah Arendtové (2022) Brücke Berlin Literatur- und Übersetzerpreis Cena Lipského knižního veletrhu Mírová cena německého knižního obchodu Čestný odznak za zásluhy o polskou kulturu |
 [ oficiální stránka] | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Serhij Viktorovyč Žadan (ukrajinsky Сергі́й Ві́кторович Жада́н, * 23. srpna 1974, Starobilsk, Luhanská oblast, Ukrajina) je ukrajinský básník, prozaik, esejista, překladatel, performer a režisér.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval germanistiku na charkivské pedagogické univerzitě. V letech 2000 – 2004 zde přednášel světovou literaturu.[1] Překládá z němčiny, běloruštiny a ruštiny. Jeho texty byly přeloženy do němčiny, angličtiny, polštiny, srbštiny, chorvatštiny, litevštiny, běloruštiny, ruštiny, arménštiny a češtiny.
Dohromady napsal více než dvacet knih a sestavil řadu antologií. Jeho próza je kronikou devadesátých let a současně literární mapou východní Ukrajiny. Svou poezii sám často s velkým úspěchem přednáší.
Žije v Charkově. Vystupuje s charkovskou skupinou Sobaky v kosmosi, s níž vydal album Sportyvnyj klub armiji.[2] Organizuje festivaly a jiné kulturní a politické akce. V březnu 2011 získal jeho román Vorošylovhrad ocenění Ukrajinská kniha roku 2010. Tuto literární cenu uděluje ukrajinská redakce BBC.[3]
Dne 5. března 2022 ho Polská akademie věd nominovala na Nobelovu cenu za literaturu.[4][5]
Český kontext[editovat | editovat zdroj]
V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Ve stejném roce byl s autorem natočen portrét pro cyklus Ukrajinská čítanka – Ukrajina, davaj, Ukrajina, který vznikl v koprodukci nakladatelství Větrné mlýny a tří veřejnoprávních televizí z Česka (ČT), Polska (TVP) a Slovenska (RTVS). Režisérem dílu je Aniela Astrid Gabryel.
V českém překladu vyšly zatím dvě jeho básnické sbírky, dva romány (Internát a Depeche Mode) jedna kniha povídek (Big Mac) a řada kratších textů v časopisech. Jeho texty překládají Alexej Sevruk, Miroslav Tomek, Norbert Holub, Tomáš Vašut a další.
Styl[editovat | editovat zdroj]
Žadanův básnický styl se vyznačuje originálním spojením některých prvků moderní ukrajinské poezie (zejména futurismu) a elementů punkové subkultury se symbolickým prostorem industriální velkoměstské krajiny. Častými náměty jsou dramatické příhody kriminálníků a jiných marginálních existencí:
| „ | A pak ta žena, ty noci, plné vášně, hotel, ve kterém pracovala, a já jsem jí šeptal, Natacho, tvé srdce je teď v mých rukou, cítím, jak je něžné a horké, ona se jen smála, uhýbala pohledem, blbečku, to není srdce, to je silikon, pusť, to vůbec není srdce, moje srdce je tvrdé a studené, jako hokejové kotouče.
Tak tedy spolu jsme utíkali z bundesu, s jejími doklady a mými dluhy, jako Marie a Josef na dvou oslech, kupujíce na benzínkách jen to nejnutnější – konzervy a prezervativy.[6] |
“ |
Pro Žadanovy básnické i prozaické texty je příznačná energie a punková syrovost. Dobrým příkladem je slavný text Kupředu levá:
| „ | Kupředu levá. Nikdy se nezajímej o politiku, nečti noviny, neposlouchej rádio, vyhoď monoskop ze svého TV a dej tam barevný portrét Maa nebo Fidela, nenech se jima ojebávat, nepřipojuj se k síti, nechoď k volbám, nepodporuj demokracii, nenavštěvuj mítinky...[7] | “ |
V povídkové sbírce Big Mac, již napsal během stipendijního pobytu v Rakousku, svérázným způsobem zachycuje bohémský život studentů a umělců, s nimiž se setkával během měsíců, strávených na vídeňské universitě:
| „ | Co je výhodou takovýchhle spontánních improvizovaných známostí oproti trvalým a poctivě pěstovaným přátelským vztahům? Výhoda spočívá v jejich upřímnosti, otevřenosti a nenucenosti. Svému novému známému můžeš vyprávět, co se ti zachce: o svém dětství, o přátelích paralyticích nebo o sousedech-upírech, on ti bude splácet toutéž mincí, budete si navzájem slibovat celé vzdušné zámky dalšího setkávání, věčného přátelství a vzájemně prospěšného uměleckého partnerství, budete se zvát na panáky a rozdělíte se o poslední trošku dobrého podalpského haše, budete chodit po neznámých místech, seznámíte se s otrapy, kteří, jak se později ukáže, jsou starými známými, ba dokonce příbuznými jednoho z vás, budete sborově zpívat německé nacistické pochodové písně, křičet z balkónů různé nepěkné věci, začnete se u stanoviště taxíků navážet do transvestitů a nakonec jednomu rozbijete držku, najdete ve tři ráno levný bar a pokusíte se koupit od barmanky kokain, a když vás odtamtud vyhodí, ani nepochopíte proč, a až pojedete volkswagenem přeplněným neznámými lidmi z jednoho večírku na druhý, úspěšně zabloudíte ve čtvrti, kterou ve skutečnosti dobře znáte a začnete nešťastně kroužit kolem jednoho a téhož bloku, přičemž se budete divit a stěžovat si, jak moc jednotvárná architektura tu je a že domy jsou si tu tak podobné, že se tu nedá nic najít, a až někdy po čtvrté jednoho z vás napadne, že je přece jen čas zastavit se, najdete automat s kolou, koupíte pár lahví té chladné tekutiny a začnete ji do sebe lačně lít, zatímco si budete pod teplým hvězdným nebem navzájem připomínat, jak se vlastně jmenujete.[8] | “ |
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Básnické sbírky
- „Cytatnyk“ (1995, Kyjiv)
- „Generál Jidáš“ (1995, Kyjiv)
- „Pepsi“ (1998, Charkiv)
- „Vybrani poeziji. 1992-2000“ (2000, Doněck)
- „Balady pro vijnu i vidbudovu“ (2001, Lviv)
- „Istorija kultury počatku stolittja“ (2003, Kyjiv)
- „Cytatnyk“ (Charkiv, 2005)
- „Maradona“ (Charkiv, 2007)
- „Efiopija“ (Charkiv, 2009)
- „Lili Marlen“ (Charkiv, 2009)
- „Vohnepalni j nožovi“ (Charkiv, 2012)
- „Žyttja Mariji. Knyha viršiv i perekladiv“ (Černovice, 2015, obsahuje také překlady básní Rainera Marii Rilka a Czesława Miłosze)
- „Tamplijery. Novi virši 2015–2016“ (Černovice, 2016)
- „Antena“ (Černovice, 2018)
- „Spysok korabliv. Novi virši 2018–2019“ (Černovice, 2020)
- „Psalom aviaciji“ (Černovice, 2021)
- Próza
- „Big Mak“(Kyjiv, 2003)
- „Depeš Mod“ (Charkiv, 2004)
- „Anarchy in the UKR“ (Charkiv, 2005)
- „Hymna demokratické mládeže“ (Charkiv, 2005)
- „Big Mak²“ (Kyjiv, 2006)
- „Kapital“ (Charkiv, 2006)
- „Vorošylovhrad“ (Charkiv, 2010)
- „Mesopotamija“ (Charkiv, 2014; román složený z povídek a 30 básní)
- „Internat“ (Černovice, 2017)
- V češtině
- Big Mac (Praha: Agite/Fra, 2011. Překlad: Miroslav Tomek, Alexej Sevruk)
- Dějiny kultury začátku století (Praha: Petr Štengl, 2013. Překlad: Alexej Sevruk)
- Ze života Marie (1. vyd. Brno: Větrné mlýny, 2015. 25 S. Překlad: Miroslav Tomek, Norbert Holub a Alexej Sevruk)
- Internát (1. vyd. Praha: Argo, 2023. Překlad: Miroslav Tomek)
- Depeche Mode (1. vyd. Praha: Fra, 2023. Překlad: Miroslav Tomek)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Serhij Žadan, Big Mac, Praha 2011, s. 161.
- ↑ http://artvertep.com/poster/7/1/9283.html
- ↑ http://iliteratura.cz/Clanek/28009/ukrajinska-kniha-roku-2010
- ↑ Wyborcza.pl. wyborcza.pl [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Украинец Сергей Жадан выдвинут на Нобелевскую премию по литературе | DW | 14.03.2022. DW.COM [online]. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ S. Žadan, báseň Mercedes Benz ze sbírky Maradona, překlad O. Sevruk
- ↑ http://aa.ecn.cz/img_upload/5f8b71f9dca70dc91ecc1cd414be5ef0/uz_cz.pdf
- ↑ Serhij Žadan, Big Mac, Praha 2011, s. 62-63.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Serhij Žadan na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Serhij Žadan
- Úryvek z románu Serhije Žadana Anarchy in the UKR v české verzi Ukrajinského žurnálu (překlad Tomáše Vašuta) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- České vydání Žadanovy povídkové knihy Big Mac, částečně dostupné online
- Stručný portrét Serhije Žadana
- Žadanova povídka Witold, aneb mé noční můry (v češtině)
- Článek o Serhiju Žadanovi, původně otištěný v brněnském časopise Host v roce 2008
- Reportáž z pražského vystoupení S. Žadana a charkovské skupiny Sobaky v kosmosi
- Fotoreportáž z Žadanova vystoupení u příležitosti českého vydání jeho knihy Big Mac[nedostupný zdroj]
- https://web.archive.org/web/20160820171315/http://www.autorskecteni.cz/2015/cz/program/17-Serhij-Zadan
- https://www.youtube.com/watch?v=Zz01LrUTU90&index=3&list=PLVHfWhpmBn_YUK9-ebFo6c_e8Q1T7tFxQ
