Sergej Rjazanskij
| Sergej Nikolajevič Rjazanskij | |
|---|---|
 | |
| Kosmonaut IMBP, pak CPK | |
| Státní příslušnost | Rusko |
| Datum narození | 13. listopadu 1974 (49 let) |
| Místo narození | Moskva, RSFSR, SSSR |
| Předchozí zaměstnání | Lékař |
| Čas ve vesmíru | 304 dní, 22 hodin a 21 minut |
| Kosmonaut od | 29. května 2003 |
| Mise | Expedice 37/Expedice 38 (Sojuz TMA-10M/ISS) Expedice 52/53 (Sojuz MS-05/ISS) |
| Znaky misí |     |
| Kosmonaut do | 16. července 2018 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Nikolajevič Rjazanskij (rusky Сергей Николаевич Рязанский, * 13. listopadu 1974 Moskva, RSFSR, SSSR) je lékař specializující se na leteckou a kosmickou medicínu. Od května 2003 je ruský kosmonaut, zprvu člen oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů, od 1. ledna 2011 oddílu kosmonautů CPK. Od začátku roku 2011 se připravoval ke svému prvnímu kosmickému letu v rámci Expedice 37/38 na Mezinárodní vesmírnou stanici který proběhl v září 2013 – březnu 2014. Podruhé na ISS pracoval v červenci – prosinci 2017 jako člen Expedice 52/53. Roku 2018 ze Střediska přípravy kosmonautů odešel a soustředil se na výkon funkce předsedy Ruského hnutí školních žáků a práci motivačního řečníka.
Lékař[editovat | editovat zdroj]
Sergej Rjazanskij se narodil roku 1974 v Moskvě, je vnukem konstruktéra Michaila Sergejeviče Rjazanského.[1] Roku 1996 absolvoval katedru virologie biologické fakulty Moskevské státní univerzity. Poté se v Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP) věnoval problémům letecké, kosmické a námořní medicíny. Roku 2000 v IMBP obhájil disertační práci z fyziologie.[2] Téhož roku se zúčastnil čtyřtýdenní simulace kosmického letu v experimentu SFINCSS jako člen 7. posádky.[3]
Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]
Koncem 90. let se rozhodl stát kosmonautem, při experimentech v IMBP si ověřil, že splňuje zdravotní podmínky. Současně se zaměstnáním v IMBP získal místo tlumočníka ve firmě organizující lety v beztíži, přineslo mu to jak zkušenost s beztížným stavem, tak procvičení angličtiny.[2] Roku 2003 obdržel souhlas Hlavní lékařské komise ke kosmonautickému výcviku a 29. května rozhodla i Meziresortní komise pro výběr kosmonautů o jeho začlenění do oddílu kosmonautů IMBP. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů (CPK) a 5. července 2005 získal kvalifikaci kosmonaut-výzkumník.[3]
Aktivně spolupracoval na experimentu Mars 500. Byl velitelem posádky ve 14denním přípravném pobytu v simulátoru kosmické lodi roku 2007 i ve 105denním „letu“ roku 2009. Poté v CPK prošel doplňujícím teoretickým i praktickým výcvikem, který 12. listopadu 2010 uzavřela Meziresortní komise přiznáním kvalifikace „zkušební kosmonaut“.[3]
Koncem roku 2010, v souvislosti s vytvářením jednotného oddílu kosmonautů v Rusku, odešel z IMBP a od 1. ledna 2011 se stal kosmonautem CPK. Vzápětí byl zařazen do Expedice 37/38 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s předpokládaným startem v září 2013.[3] Jmenování bylo oficiálně potvrzeno ESA v únoru 2011.[4]
Ke svému prvnímu letu odstartoval v lodi Sojuz TMA-10M z kosmodromu Bajkonur 25. září 2013 ve funkci palubního inženýra lodi společně s velitelem Olegem Kotovem a palubním inženýrem Michaelem Hopkinsem. Po šestihodinovém letu se 26. září Sojuz spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí a trojice kosmonautů se připojila ke kolegům z Expedice 37, Fjodoru Jurčichinovi, Lucovi Parmitanovi a Karen Nybergové.[5]
Během letu Rjazanskij třikrát vystoupil do vesmíru, přičemž druhý výstup trvající 8 hodin a 7 minut byl dosud nejdelším výstupem v ruských skafandrech.[3] Všechny tři výstupy dohromady trvaly 20 hodin a 5 minut.[6] Na Zem se posádka Sojuzu TMA-10M vrátila 11. března 2014.[7]
Roku 2015 zahájil přípravu na další let na ISS, tentokrát jako člen Expedice 54/55, s Norišigem Kanai a Randolphem Bresnikem. Na podzim 2016 byli Rjazanskij s Bresnickem přemístěni do Expedice 52/53 k Paolo Nespolimu.[3] Do vesmíru trojice Rjazanskij, Bresnick, Nespoli odstartovala 28. července 2017 v Sojuzu MS-05, po šestihodinovém letu přistáli na ISS a zahájili práci na stanici. Během mise Rjazanskij jednou vystoupil do vesmíru. Ve stejné sestavě posádka Sojuzu MS-05 přistála 14. prosince 2017 v Kazachstánu, ve vesmíru strávila 138 dní, 16 hodin a 57 minut.[3]
K 16. červenci 2018 odešel ze Střediska přípravy kosmonautů.[8]
Společenská činnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2014 působí jako motivační řečník.
Roku 2016 byl na ustavujícím shromáždění Ruského hnutí školních žáků (Российского движения школьников) zvolen jeho předsedou.[3] Roku 2017 se stal členem dozorčí rady Ruské antidopingové agentury RUSADA.
Sergej Rjazanskij je ženatý, má tři děti z prvního manželství a jedno z druhého.[2]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Hrdina Ruské federace (8. září 2015),[3]
- Letec-kosmonaut Ruské federace (8. září 2015).[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠAMSUTDINOV, Sergej. Биографии кандидатов в космонавты. Новости космонавтики [online]. 2003-5 [cit. 2011-2-22]. Dostupné online. ISSN 1561-1078.
- ↑ a b c БЕЛЯКОВА, Анастасия. Хочу в отряд!. Самозащита без оружия [online]. 2008 [cit. 2011-2-22]. Roč. 8, čís. 2 (31). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03.
- ↑ a b c d e f g h i j IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2018-7-6 [cit. 2020-01-26]. Kapitola Сергей Николаевич Рязанский. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ESA astronaut Luca Parmitano assigned to 2013 Space Station mission [online]. ESA Media Relations Office, 2011-02-18 [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Mark. Space Station: Crews & Expeditions: Expedition 37 [online]. NASA, rev. 2013-9-13 [cit. 2013-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2014-3-11 [cit. 2014-03-18]. Kapitola Kotov, O.V.. Dostupné online.
- ↑ Sojuz s triem navrátilců z ISS bezpečně přistál v zasněžené stepi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-3-11, rev. 2014-3-11 [cit. 2014-3-18]. Dostupné online.
- ↑ Роскосмос. ЦПК. Космонавт Сергей Рязанский принял решение о переходе на другую работу [online]. Роскосмос, 2018-7-6 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Rjazanskij na Wikimedia Commons - sergey-ryazanskiy.ru – webové stránky Sergeje Rjazanského
- vk.com/sergeyiss – stránka Sergeje Rjazanského na sociální síti Vkontaktě
- БЕЛОГЛАЗОВА, Екатерина. «Марсонавты» мечтали о жареной картошке. Российский космос. 2008, čís. 1. Rozhovor s účastníky experimentu MARS 500, Rjazanským a Marinou Tuguševovou. Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj]