Sergej Nečajev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sergej Nečajev
Sergej Nečajev
Sergej Nečajev
Narození 2. října 1847
Ivanovo
Úmrtí 3. prosince 1882 (ve věku 35 let)
Petrohrad
Povolání spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Gennadijevič Nečajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium - 21. listopadu 1882, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu. Zastával ideu zničení všech státních útvarů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Sergej Nečajev se narodil v Ivanovu chudým rodičům. Jeho otec byl číšník a malíř. Již jako v mladíkovi se v něm vyvinulo povědomí o sociální nerovnosti a nadržování místní šlechtě.

V roce 1865 odešel Nečajev do Moskvy, kde pracoval pro historika Michaila Pogodina. O rok později odešel do Petrohradu, kde se stal učitelem v náboženské škole. Seznámil se s ilegální literaturou Děkabristů a Michaila Bakunina, který měl na Nečajeva zásadní vliv. V roce 1868 - 1869 se účastnil studentských protestů.

Emigrant[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1869 byl na Nečajeva vydán zatykač, proto odešel nejprve do Moskvy a poté do Švýcarska. Usadil se v Ženevě, kde předstíral, že je zástupce revolučního výboru, který utekl z Petropavlovské věznice. Díky tomu si vysloužil důvěru u Michaila Bakunina a jeho přítele a spolupracovníka Nikolaje Ogareva.

V roce 1869 napsal Nečajev s Bakuninem knihu "Řada otázek revolucionářů", program pro "nemilosrdné zničení" společnosti a státu.

Návrat[editovat | editovat zdroj]

Téhož roku se Nečajev vrátil do Moskvy pomocí Bakuninových ilegálních kontaktů. Předstíral, že je zástupce ruského oddělení "Celosvětové revoluční unie" (která neexistovala) a vytvořil pobočku ilegální organizace Narodnaja Rasprava.

Jeden z členů organizace, Ivan Ivanov však nesouhlasil s Nečajevovými myšlenkami a opustil skupinu, což se mu stalo osudným. Dne 21. listopadu 1869 Nečajev a jeho přátelé Ivanova zmlátili, škrtili a nakonec zastřelili, tělo poté hodili do jezera dírou v ledu. Tento čin později použil spisovatel Fjodor Dostojevskij v románu Běsi, kde Nečajeva má ztvárňovat jeden z hlavních hrdinů Pjotr Stěpanovič Vrchovenskij.

Tělo bylo brzy nalezeno. Několik vrahů bylo zatčeno, sám Nečajev se však zatčení vyhnul a opět utekl do Ženevy.

Pád[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 byl Nečajev zatčen v Curychu a odvezen do Ruska. Následujícího roku byl za zabití Ivanova odsouzen na 20 let nucených prací v Petropavlovské věznici. Revolucionář a pozdější terorista Andrej Željabov mu chtěl pomoci utéct z pevnosti, Nečajev však odmítl.

Teprve v roce 1880 se Nečajev pokoušel navázat spojení s organizací Svoboda lidu, po níž chtěl, aby mu pomohla s útěkem. Nikdo však o něho neměl zájem, Svoboda lidu v té době totiž osnovala atentát na Alexandra II.

Nečajev zemřel osamocen ve své cele roku 1882.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Nechajev na anglické Wikipedii.