Selmice (zaniklá vesnice)
| Selmice | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Zbrašín |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′15″ s. š., 13°45′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Zbrašín (6,3 km²) |
| Nadmořská výška | 350 m n. m. |
| PSČ | 440 01 |
  Selmice | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Selmice jsou zaniklá vesnice v katastru obce Zbrašín na okrese Louny. Od 14. století byly sídlem farnosti a samostatným panstvím s tvrzí. Jako sídelní jednotka zanikly v průběhu 18. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V písemných pramenech se Selmice poprvé vyskytují roku 1349 v přídomku šlechtice Smila, který je uváděný jako man Albrechta z Kolovrat, dvorského úředníka, jemuž patřil blízký Ročov.[1] Z roku 1363 pochází první zmínka o zdejším farním kostele. Patronátní právo k němu měl tehdy Bořita ze Selmic. V letech 1368 a 1389 byli patrony kostela Kolovratové: již zmíněný Albrecht a pak jeho syn Mikuláš. Ještě před husitskými válkami získali patronátní právo zpět rytíři píšící se podle Selmic.
Nejpozději od roku 1528 patřily Selmice rodu Selmických z Cítova. V roce 1542 se zde poprvé uvádí tvrz. Z kupní smlouvy z roku 1573 je známo, že měla tvar čtyřúhelníka, že v ní byly tři světnice, několik komor a sklepy a ležela na kopci naproti vesnici. Pod ní byl pivovar a dnes obnovený rybník. K tvrzi patřily též tři chmelnice, ovocná zahrada, mlýn a tři rybníky, z nichž dva stále existují. Ve vrchnostenských lesích rostly břízy, duby a smrky. K panství patřily vesnice Břínkov, Zbrašín, Hořany a část Hřivic.[2]
V roce 1573 koupil panství Selmice Adam Hruška z Března, příslušník rozvětveného rytířského roku zakoupeného na Lounsku a Žatecku. Jeho vnukovi Adamu Jindřichovi byly v roce 1623 Selmice konfiskovány jako trest za podporu stavovského odboje. Během třicetileté války a po ní se majitelé panství rychle střídali, zpravidla se jednalo o spekulativní koupě. Pro dějiny Selmic je významná zpráva v jedné z lounských městských knih, podle které před únorem 1639 selmický zámek vyhořel i se všemi hospodářskými budovami a stěží ho již bude možné opravit.[3] Soupis poddaných podle víry z roku 1651 uvádí u hesla Selmice majitele panství Jana Začala z Biletína s rodinou a čtyřmi čeledíny, není ale jisté, zda tento bohatý lounský měšťan bydlel na zchátralé tvrzi. Podle Soupisu zde žádní poddaní nežili.[4] V roce 1667 nechali tehdejší majitelé tvrz opravit, ale Selmice již byly zpustošeny.
Z vrchnostenského dvora zbyly ruiny, chmelnice a ovocné zahrady pokrývaly bažiny a plevel, kaple svatého Ondřeje byla ohodnocena na pouhých padesát kop grošů.[5] V provozu se podařilo udržet jen pivovar, a to do roku 1686. V letech 1669–1692 byli vlastníky panství Selmice Sinzendorfové. V roce 1692 je zakoupil kníže Ferdinand Schwarzenberg a připojil je k panství Postoloprty. Kaple svatého Ondřeje byla nově postavena v letech 1747–1749. Až do roku 1760 se v ní konaly pravidelné bohoslužby, později už jen při svatoondřejské pouti. Odsvěcena byla roku 1894, dnes je využívána jako rekreační objekt. Fara byla přestavěna na hájovnu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 418.
- ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: Náklad vlastní, 1893. 160 s. S. 98–99.
- ↑ Státní okresní archiv Louny, fond Archiv města Louny, kniha svědomí sign. I C 37, fol. 218r.
- ↑ Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Žatecko. Příprava vydání Magda Zahradníková, Eva Štrejnová. Praha: Státní ústřední archiv, 1997. 759 s. S. 680.
- ↑ Veselý 1893, s. 100.