Seldžucká říše
Historie turkických národů do 14. století | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Turkucký kaganát 552–744 | |||||||
Turkuti | |||||||
Západní Turkuti | |||||||
Východní Turkuti | |||||||
Modří Turci | |||||||
Avarský kaganát 564–804 | |||||||
Chazarský kaganát 618–1048 | |||||||
Sır-Tardušové 628–646 | |||||||
Onogurie 632–668 | |||||||
Dunajské Bulharsko | |||||||
Volžské Bulharsko | |||||||
Kangarská unie 659–750 | |||||||
Türgešský kaganát 699–766 | |||||||
Ujgurský kaganát 744–840 | |||||||
Karlucký jabguluk 756–940 | |||||||
Karachánský chanát 840–1212 | |||||||
Západní Karachánové | |||||||
Východní Karachánové | |||||||
Kan-čouské království 848–1036 | |||||||
Kao-čchangské království 856–1335 | |||||||
Pečeněžský chanát 860–1091 |
Kimäcký chanát 743–1035 | ||||||
Kumánie 1067–1239 |
Oguzský jabguluk 750–1055 | ||||||
Ghaznovská říše 963–1186 | |||||||
Seldžucká říše 1037–1194 | |||||||
Chórezmská říše 1077–1231 | |||||||
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307 | |||||||
Dillíský sultanát 1206–1526 | |||||||
Dynastie otroků (Dillí) | |||||||
Dynastie Chaldží | |||||||
Dynastie Tughlakovců | |||||||
Kypčacký chanát[1][2][3]1240–1502 | |||||||
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517 | |||||||
Dynastie Bahríovců | |||||||
Osmanská říše 1299–1923 | |||||||
Jiné turkické dynastie
| |||||||
Velká Seldžucká říše (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, turecky Büyük Selçuklu Devleti) byla středověká muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů[pozn. 1], jejichž členové byly vyznavači sunnitského islámu.
Za dob svého největšího rozmachu kontrolovala rozsáhlé území táhnoucí se od Hindúkuše až do východní Anatolie a ze Střední Asie k Perskému zálivu. Postup Seldžuků do Střední Asie znamenal začátek držení moci v rukou turkických národů v této oblasti, přetrvávající v podstatě až dodnes.
Seldžucká říše byla založena Tugrul-begem a jeho bratrem Čagri-begem (synové Michail-bega, plným jménem: Michail bin Saldschūq, vládl v roce 1009–1037, jenž byl Seldžuk-begovým synem) roku 1037 po neúspěšných pokusech jeho předchůdce a zakladatele Seldžucké dynastie, Seldžuk-bega. Seldžukové sjednotili pod svoji vládu nejednotný východní islámský svět a hráli klíčovou roli v první a druhé křížové výpravě. Seldžuci se také zasloužili o persianizaci svých území, ač sami turkického původu, čímž dali vzniknout turkicko-perské tradici.
Seldžuk Beg
Seldžuk-beg pocházel z jednoho ze středoasijských oguzských kmenů – Kınıků. Jako vojenský velitel su-baši byl v službách Chazarské říše, ač měl pozici velitele Oguzů v Oguzském jabguluku (Oguzské knížectví) V druhé polovině 10. století se neúspěšně zapojil do boje o trůn, záhy pak ztratil pozici a se svojí rodinou a částí armády se stěhoval směrem do Chorásánu v Íránu. Zde získali pastviny a na oplátku poskytli vojenskou sílu pro válečná střetnutí Karachánů a Sámánovců. Po pádu Samánovské říše se Seldžuk se svým klanem usadil v Chorézmu. Po jeho smrti roku 1009 táhl jeho lid ještě dále na jih.
Seznam panovníků Seldžucké říše
- Seldžuk-beg
- Turul-beg (1037–1063) (Seldžukův vnuk, zakladatel)
- Alp-Arslan (1063–1072)
- Malik Šáh I. (1072–1092)
- Mahmúd I. (1092–1094)
- Barkijaruk (1094–1105)
- Malik Šáh II. (1105)
- Muhammed I. (1105–1118)
- Ahmed Sandžar (1118–1153)
- Davud (1131–1132)
- Tugrul-beg II. (1132–1134)
- Mesud (1134–1152)
- Melik-šáh III. (1161–1176)
- Muhammed II. (1153–1160)
- Sulejman-šáh II. (1160–1161)
- Arslan (1161–1176)
- Tugrul-beg III. (1176–1194)
Odkazy
Poznámky
- ↑ V tomto období byl termín Oghuz mezi Turky postupně nahrazen výrazem Turkoman / Türkmen, nicméně tento název byl poprvé zmíněn arabskými a perskými historiky
Reference
- ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky)
- ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky)
- ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky)