Sedlo (Číměř)
| Sedlo | |
|---|---|
,_kaple_01.jpg) Kaple sv. Anny | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Číměř |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′54″ s. š., 15°2′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 106 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sedlo u Číměře (10,93 km²) |
| PSČ | 378 33 |
| Počet domů | 56 (2011)[2] |
  Sedlo | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 147036 |
| Kód k. ú. | 747033 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlo (německy Heumoth) je vesnice, část obce Číměř v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně od Číměře na pomezí České Kanady a Třeboňské pánve. Sedlo leží v katastrálním území Sedlo u Číměře o rozloze 10,93 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1652,[3] kdy Sedlo patřilo k jindřichohradeckému panství a bylo spravováno číměřskou rychtou. Roku 1654 bylo ve vesnici celkem 33 usedlostí osazených (z toho 17 selských) a jedna pustá. V letech 1938 až 1945 bylo Sedlo v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno (pod názvem Heumoth) k nacistickému Německu.[4]
Sedlo je vrcholně středověkého původu. Vesnice byla nejspíše vystavěna při velké kolonizaci hvozdů při česko-rakouské hranici ve druhé polovině 13. století nebo počátkem 14. století. Středověký původ vesnice vyplývá především z její půdorysné struktury. Zástavba velkých usedlostí je soustředěna do dvou pravidelně parcelovaných řad. Víska má obdélníkovou náves o šířce cca 100 až 120 metrů, obě kratší strany (severní a jižní) zůstaly nezastavěny. Dominantou návsi je kaple svaté Anny z let 1894–1895. Sedlo je pro své urbanistické a architektonické kvality navrženo k prohlášení za vesnickou památkovou zónu.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Nacházejí se zde Obecní rybník (v roce 2013 vyschlý a zarostlý) a dva menší rybníčky na návsi, Kaplický a menší nádržka, původně hasičská. Svojí velikostí a využitím je dominantní rybník Sedelský, který leží za vsí směrem na Bílou. Sedelský rybník napájejí potoky Bílý a Novoveský. Rybník je využíván k chovu ryb, chovu divokých kachen a zejména slouží pro místní obyvatelstvo jako rekreační. Kolem Sedla a částečně i samotným Sedlem protéká Bílý potok, který se na jižním okraji vesnice vlévá do Koštěnického potoka, jehož niva je podél jihovýchodní hranice katastrálního území chráněna jako přírodní památka Koštěnický potok.
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Sedlo si oblíbil cestovatel a publicista Jiří Hanzelka, který zde řadu let bydlel. Ke společenským událostem patří recesistický prvomájový průvod s veselicí nebo Fichtl Trophy – závod motocyklů do 50 cm³.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 33.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlo na Wikimedia Commons - Sedlo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Obecní kronika
