Schwarzenau (zámek)

Schwarzenau
Poloha
Adresa	Waidhofnerstraße 1, Schwarzenau, Rakousko
Souřadnice	48°44′39,12″ s. š., 15°15′39,96″ v. d.
Další informace
Kód památky	33602
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Schwarzenau je zámek ve stejnojmenném městysu Schwarzenau v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Renesanční zámek je uprostřed městysu a obklopen zámeckým parkem. Dřívější vodní příkop je dnes vysušený.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně na stejném místě stál hrad Swarcenawe a byl poprvé zmíněný v roce 1150. Jeho stavebníkem byl v roce 1197 uvedený Pilgrim ze Schwarzenau, z družiny Hadmar II. z Kuenringu (1140-1217). Hrad byl původně vodní hrad se čtyřmi věžemi. Byl postavený na obranu staré cesty Horn – Schrems – Gmünd.

Držiteli byli lenní páni jako hrabě z Plain-Hardegg a hrabě z Görz-Tyrolska. V roce 1500 bylo panství zemského knížete.

Mezi lety 1580 a 1592 byl dnešní zámek postavený v renesančním slohu. Budoval se po částech. Stavebníkem byl Reichard Streun ze Schwarzenau (1538-1600), potomek pánů z Pilgrimu. Reichard byl na studiích v Padově a později působil jako diplomat a historiograf u dvora Matyáše Korvína (1443-1490). Styl stavby připomíná vily, které poznal v Itálii.

Až do roku 1636 zámek zůstal v držení rodiny "von Streun". V tomtéž roce bylo panství pro neutěšený finanční stav prodáno „Karlu Ulrici z Gänghofenu“. Právě v roce 1663 byl zámek na základě branné povinnosti útulkem před přibližujícími se Turky.

V roce 1664 „Georg Friedrich von Lindenspür“ koupil celé panství. Až do 20. století změnil zámek majitele, až došlo v roce 1939 k jeho konfiskaci. Po požáru v roce 1835 bylo východní křídlo zámku znovu postaveno. Také těžce poškozené jižní křídlo domu bylo rovněž restaurováno. Hodnotné štukové výzdoby provedené v 18. století v reprezentačních místnostech děkuje zámek „Františku Adamovi hraběti z Polheimu“.

Během druhé světové války byl využitý jako domov pro uprchlíky, potom byl převzatý Sovětským svazem. Tak jako v německém tak i v sovětském držení byl zámek postižen odcizením a přemístěním inventáře na jiná místa. Také část krovu shořela a příčky byly vytrhány.

Po uzavření Rakouské státní smlouvě přešel zámek do privátních rukou a byl znovu restaurován. Po roce 1991 byl opět přístupný pro veřejné výstavy.

Pozoruhodná na zámku je dvoupodlažní zámecká kaple, která sice v době poválečné okupace byla velmi poškozená, dnes je často využívána pro svatební veselky. Štukatérské práce prováděl Ital Giovanni Battista d'Allio v letech 1720 až 1732. Také nádherná prostranství, věže a v západním křídle zámku byla okrášlena štukovými výzdobami a vybavení, jako např. tzv. "herna" v severní věži je mramorovým sálem. Ale i pomocná budova jako dnešní zámecká vinárna, v dřívější jídelně pro honosné hostiny, byla vyzdobena štukovými ornamenty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Georg Binder: Die niederösterreichischen Burgen und Schlösser. Band 2. Hartleben, Wien 1925.
Hellmut Bornemann: Land an der Thaya. Geschichte, Kultur, Landschaft. Eine europäische Region zwischen Österreich und Mähren. Amalthea, Wien, München 2001, ISBN 978-3-85002-463-1.
Richard Kurt Donin: Venedig und die Baukunst von Wien und Niederösterreich. Verein für Landeskunde von Niederösterreich und Wien, Wien 1963.
Franz Eppel: Das Waldviertel. 4. Auflage. St. Peter, Salzburg 1966.
Laurin Luchner: Schlösser in Österreich I. Residenzen und Landsitze in Wien, Niederösterreich und dem Burgenland. Beck, München 1978, ISBN 3-406-04507-3.
Georg Clam Martinic: Österreichisches Burgenlexikon. 2. Auflage. Landesverlag, Linz 1992, ISBN 3-85214-559-7.
Franz N. Mehling (Hrsg.): Knaurs Kulturführer in Farbe. Österreich. Droemer Knaur, München [u.a.] 1977, ISBN 3-426-04595-8.
Walter Pongratz: Burgen und Schlösser - Litschau, Zwettl, Ottenschlag, Weitra. Birken-Verlag, Wien 1971.
Gerhard Reichhalter, Karin und Thomas Kühtreiber: Burgen. Waldviertel und Wachau. 1. Auflage. Schubert und Franzke, St. Pölten 2001, ISBN 3-7056-0530-5.
Gerhard Stenzel: Von Schloß zu Schloß in Österreich. Kremayr & Scheriau, Wien 1976.