Sayda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Německu. Možná hledáte: článek o libanonském přístavním městě Sidon.
Sayda
Pohled na město Sayda
Pohled na město Sayda
Sayda – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 680 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
Okres (Kreis): Mittelsachsen
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 35,17 km²
počet obyvatel: 2134 (31. 12. 2007)
hustota zalidnění: 61 obyv. / km²
správa
starosta: Volker Krönert (CDU)
oficiální web: http://www.sayda.de
telefonní předvolba: 037365
PSČ: 09619

Sayda je město ležící v jihovýchodní části okresu Střední Sasko ve svobodném státě Sasko Spolkové republiky Německo. Nachází se v podhůří Krušných hor, zhruba 13 km severozápadně od česko-německého hraničního přechodu Mníšek/Deutscheinsiedel po silnici č. 207.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o vsi mají souvislost s cisterciáckým klášterem v Oseku. V zakládací listině kláštera z roku 1191 je mezi jeho příjmy uveden desátek ze cla a soudních poplatků v Saydě.

Významný podíl na vzniku a rozvoji osady měla obchodní cesta, která vedla z Čech z Prahy přes Mníšek a Saydu dále do Lipska a Halle ve středním Německu. Vznikla na konci 11. nebo ve 12. století. Sayda chránila svým zeměpanským hradem obchodníky. V listinách z let 1253 a 1289 je Sayda zmiňována jako město (civitas Saydowe) V polovině 13. století získal Saydu míšeňský markrabě Jindřich III. Oblast Saydy byla ovšem několikrát prodána i do Čech, až se na počátku 14. století stala definitivně součástí míšeňského markrabství. V roce 1300 byla uzavřena smlouva, že míšeňský biskup převzal od oseckého kláštera a pražského biskupství do své správy všechny kostely a kaple v Saydě a okolí.

V roce 1324 získal Saydu v léno šlechtický rod Lobdeburgů od lankraběte Fridricha Durynského. V roce 1352 byl lenním pánem Saydy markrabě Meinher IV. Míšeňský, švagr Boreše z Riesenburka, který ale léno vzápětí dále předal Heinrichovi von Schönberg a tento rod zde vládl dlouhou dobu.

Rozkvět Saydy probíhal ve 14. století, kdy město těžilo ze své polohy na významné obchodní cestě. Teprve s rozvojem hornictví v Krušných horách v 15. století její význam ustoupil do pozadí na rozdíl od jiných měst, jako Freiberg, Marienberg, Annaberg nebo Schneeberg, která bohatla na těžbě a zpracování rudy a dálkový obchod již nebyl tak významný.

Muzeum Špitál sv. Jana

V roce 1451 se stal leníkem v Saydě Bernhard von Schönberg, který v roce 1476 odcestoval s vévodou Albrechtem do Jeruzaléma. Na zpáteční cestě onemocněl a zanechal závěť, ve které zřídil v Saydě špitál pro nemocné a potřebné. Špitál sv. Jana byl zřízen v roce 1508. Budova měla být po roce 1990 stržena, ale nakonec se ji díky Krušnohorskému spolku podařilo zachránit. Jedná se o nejstarší dům v Saydě. Spolek dům opravil a 22. května 1993 v něm otevřel muzeum. Vedle tohoto muzea se v Saydě nachází ještě hasičské muzeum ve staré hasičské zbrojnici, Muzeum silničních staveb a mlýn v osadě Friedebach.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Pozdněgotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1391, interiér renovován v roce 1892
  • Špitál sv. Jana z roku 1508, do roku 1945 sloužil jako nemocnice, poté jako obytný dům, od roku 1993 muzeum
  • Vodárenská věž uvedená do provozu v roce 1894 a používaná dodnes, vysoká 25 metrů
  • Nádražní budova úzkorozchodné dráhy, která do Saydy vedla z Muldy. Budova dnes slouží jako mateřská škola.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Lyžařský areál Sayda, které nabízí 45 km tratí, osvětlenou sjezdovku, jízdy na saních tažené koni a na sněžných skútrech.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sayda na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Yves Hoffmann - Volkmar Geupel, Archäologische Funde aus Sayda im Erzgebirge. In: Život v archeologii středověku. Das Leben in der Archäologie des Mittelalters. Life in the archaeology of the middle ages. Praha 1997, ISBN 80-902465-0-8, s. 185-191
  • Gottfried Krönert, Chronik und Zeittafel der Bergstadt Sayda. Sayda 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]