Satludž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
གླང་ཆེན་ཁ་འབབ
सतलुज
ਸਤਲੁਜ
ستلج
Sutlej River
údolí řeky na obraze
údolí řeky na obraze
Základní informace
Délka toku 1500 km
Plocha povodí 395 000 km²
Průměrný průtok 500 m³/s
Světadíl Asie
Pramen
Kailas
31°11′12″ s. š., 81°23′54″ v. d.
5600 m n. m.
Ústí
Pandžnad
29°20′57″ s. š., 71°1′41″ v. d.
99 m n. m.
Protéká
ČLRCHN ČLR (Tibet), IndieIndie Indie (Himáčalpradéš, Paňdžáb), PákistánPákistán Pákistán (Paňdžáb)
Úmoří, povodí
Indický oceán, Arabské moře, Indus, Pandžnad

Satludž, Satledž nebo Satladž (tibetsky གླང་ཆེན་ཁ་འབབ, wylie Glang chen kha abb, Langqên Kanbab (Langqên Zangbo), Langčhen, čínsky 象泉河, pinyin Xiàngquán Hé, český přepis Siang-čchüan-che, urdsky ستلج, Satludž, hindsky सतलुज, Sataludža [Satludž], paňdžábsky ਸਤਲੁਜ, Sataludža [Satludž],sanskrtu सुटुद्रि, Suṭudri, anglicky Sutlej) je řekaČLR (Tibetská autonomní oblast), v Indii (státy Himáčalpradéš a Paňdžáb) a v Pákistánu (provincie Paňdžáb). Na dolním toku pod soutokem s Čanábem se nazývá Pandžnad a pod tímto názvem je největším levým přítokem Indu. Je přibližně 1500 km dlouhá. Povodí má přibližně rozlohu 395 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vytéká ze severozápadního cípu tibetského jezera Rakas u posvátné hory Kailás. Pramenné toky přitékající do jezera i pozdější přítoky odvodňují celé okolí hory, a tak i když význam Kailásu je mimo jiné zdůvodňován počátkem čtyř velkých a posvátných jihoasijských řek, hora sama leží celá v povodí Satludže. Závěry údolí většiny pramenných toků leží v nadmořské výšce kolem 5600 m.

Horní tok Satludže protéká širokou kotlinou, která odděluje Himálaj od Transhimálaje. U Tsaparangu se ve výšce 3600 m zakusuje do himálajského masívu a úzkými soutěskami si proráží cestu do indického Himáčalpradéše. Divoký tok je zde charakterizován spoustou peřejí. Od indické hranice ho sleduje stará Hindustan-Tibet Road. Na hranici Himáčalpradéše a Paňdžábu je několik vodních děl, která využívají energii řeky, než opustí Himálaj. U města Rúpar pak Satledž vtéká do Paňdžábské roviny, po které teče až k ústí. Mezi městy Firózpur a Sulaimanke tvoří hranici mezi indickým a pákistánským Paňdžábem, dál teče po pákistánském území. Hlavní přítoky jsou Bjás a Čanáb zprava; posledních 96 km toku od soutoku s Čenábem nese jméno Pandžnad.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Na horním toku převládá sněhovo-ledovcový zdroj vody, v nižších částech toku jsou to pak především dešťové srážky, které jsou způsobeny převážně letním monzunem s maximem v červenci a srpnu. Průměrný průtok vody u města Rúpar činí 500 m³/s a maximální 20 000 m³/s. Níže po toku se pak zmenšuje, jelikož na území Paňdžábu se voda z řeky a jejích přítoků v hojné míře využívá na zavlažování.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Od řeky se odpojují velké zavlažovací kanály (Dipalpur, Pakpattan, Pandžnád, Sirhind, Bikaner), ve kterých při velké vodě protéká 100 až 300 m³/s vody. Z důvodu regulace toku bylo koryto řeky přehrazeno přehradními nádržemi (Firózpur, Islam, Pandžnad). Vodní doprava je možná při velké vodě na oddělených úsecích. Na konci horského úseku v Indii byl vybudován velký hydrotechnický komplex Bhakra-Nangal. Na řece leží města Nangal, Phillaur (Indie), Bahávalpur (Pákistán).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu