Satludž
| གླང་ཆེན་ཁ་འབབ सतलुज ਸਤਲੁਜ ستلج Sutlej River |
|
 údolí řeky na obraze |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 1500 km |
| Plocha povodí | 395 000 km² |
| Průměrný průtok | 500 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Kailas 31° 11′ 12″ s. š., 81° 23′ 54″ v. d. 5600 m n. m. |
|
| Ústí | |
| Pandžnad 29° 20′ 57″ s. š., 71° 1′ 41″ v. d. 99 m n. m. |
|
| Protéká | |
 ČLR (Tibet),  Indie (Himáčalpradéš, Paňdžáb),  Pákistán (Paňdžáb) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Indický oceán, Arabské moře, Indus, Pandžnad | |
Satludž, Satledž nebo Satladž (tibetsky གླང་ཆེན་ཁ་འབབ, wylie Glang chen kha abb, Langqên Kanbab (Langqên Zangbo), Langčhen, čínsky 象泉河, pinyin Xiàngquán Hé, český přepis Siang-čchüan-che, urdsky ستلج, Satludž, hindsky सतलुज, Sataludža [Satludž], paňdžábsky ਸਤਲੁਜ, Sataludža [Satludž], v sanskrtu सुटुद्रि, Suṭudri, anglicky Sutlej) je řeka v ČLR (Tibetská autonomní oblast), v Indii (státy Himáčalpradéš a Paňdžáb) a v Pákistánu (provincie Paňdžáb). Na dolním toku pod soutokem s Čanábem se nazývá Pandžnad a pod tímto názvem je největším levým přítokem Indu. Je přibližně 1500 km dlouhá. Povodí má přibližně rozlohu 395 000 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Vytéká ze severozápadního cípu tibetského jezera Rakas u posvátné hory Kailás. Pramenné toky přitékající do jezera i pozdější přítoky odvodňují celé okolí hory, a tak i když význam Kailásu je mimo jiné zdůvodňován počátkem čtyř velkých a posvátných jihoasijských řek, hora sama leží celá v povodí Satludže. Závěry údolí většiny pramenných toků leží v nadmořské výšce kolem 5600 m.
Horní tok Satludže protéká širokou kotlinou, která odděluje Himálaj od Transhimálaje. U Tsaparangu se ve výšce 3600 m zakusuje do himálajského masívu a úzkými soutěskami si proráží cestu do indického Himáčalpradéše. Divoký tok je zde charakterizován spoustou peřejí. Od indické hranice ho sleduje stará Hindustan-Tibet Road. Na hranici Himáčalpradéše a Paňdžábu je několik vodních děl, která využívají energii řeky, než opustí Himálaj. U města Rúpar pak Satledž vtéká do Paňdžábské roviny, po které teče až k ústí. Mezi městy Firózpur a Sulaimanke tvoří hranici mezi indickým a pákistánským Paňdžábem, dál teče po pákistánském území. Hlavní přítoky jsou Bjás a Čanáb zprava; posledních 96 km toku od soutoku s Čenábem nese jméno Pandžnad.
Přítoky [editovat]
Vodní režim [editovat]
Na horním toku převládá sněhovo-ledovcový zdroj vody, v nižších částech toku jsou to pak především dešťové srážky, které jsou způsobeny převážně letním monzunem s maximem v červenci a srpnu. Průměrný průtok vody u města Rúpar činí 500 m³/s a maximální 20 000 m³/s. Níže po toku se pak zmenšuje, jelikož na území Paňdžábu se voda z řeky a jejích přítoků v hojné míře využívá na zavlažování.
Využití [editovat]
Od řeky se odpojují velké zavlažovací kanály (Dipalpur, Pakpattan, Pandžnád, Sirhind, Bikaner), ve kterých při velké vodě protéká 100 až 300 m³/s vody. Z důvodu regulace toku bylo koryto řeky přehrazeno přehradními nádržemi (Firózpur, Islam, Pandžnad). Vodní doprava je možná při velké vodě na oddělených úsecích. Na konci horského úseku v Indii byl vybudován velký hydrotechnický komplex Bhakra-Nangal. Na řece leží města Nangal, Phillaur (Indie), Bahávalpur (Pákistán).
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сатледж“.
