Sasko-výmarské vévodství

; vlajka	; znak
Geografie	; tm. fialová Sasko-výmarské vévodství, sv. fialová Sasko-jenské vévodství, samostatné vévodství v letech 1672–1690
	; tm. fialová Sasko-výmarské vévodství, sv. fialová Sasko-jenské vévodství, samostatné vévodství v letech 1672–1690
Hlavní město	Weimar (Výmar)
Rozloha	3 615 km² (rok 1895)
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	339 217 (rok 1895)
Národnostní složení	Němci, Židé
Jazyky	hornosaská němčina, durynská němčina, jidiš
Náboženství	protestantské (státní), římskokatolické, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská; Rýnský spolek
	Státní útvary a území
	Saské vévodství (1547–1572)
	Sasko-jenské vévodství
	Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství
	Sasko-altenburské vévodství

Sasko-výmarské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Weimar) byl stát Svaté říše římské nacházející se v Durynsku na území dnešního Německa.

V 15. století zabíralo vévodství většinu dnešního Durynska, včetně okolí Výmaru, který byl v rukou Wettinů. V roce 1485 byla Wettiny země rozdělena. Území v Durynsku přešly do držení Arnošta Saského, udržel tím titul kurfiřta.

Když byl Bedřich Saský poražen a zajat římským císařem Karlem V. roce 1547, byl zbaven kurfiřtství, mohl si ale ponechat pozemky v Durynsku. V roce 1572 byla Arnoštova země rozdělena mezi jeho syny do vévodství Sasko-výmarské a Sasko-gothajské.

Na dalších 300 let se vévodství dělilo mezi knížata panovnického rodu Wettinů na tzv. ernestinská vévodství, podle toho kdo kolik měl dědiců. Ale jako celek zůstalo území dále v rukou jednoho rodu.

Vévodství se připojilo k Prusku v válce třetí koalice proti Francii. Po prohře v bitvě u Jeny, byl vévoda nucen vstoupit v roce 1806 do Rýnského spolku. V roce 1809 bylo Sasko-Výmarsko a Sasko-Eisenach, které byly sjednoceny pouze v osobě vévody, formálně sloučeny do vévodství Sasko-Výmar-Eisenach.

Vévodové Sasko-výmarští[editovat | editovat zdroj]

Jan Vilém, 1572–1573
Fridrich Vilém, 1573–1602
Jan III., 1602–1605
Jan Arnošt I., 1605–1620
Vilém, 1620–1662, se stal vladařem, když jeho bratra Jana Arnošta I. (r. 1620) zbavil titulu císař Ferdinand II. Štýrský
Jan Arnošt II., 1662–1683
Vilém Arnošt, 1683–1728, spolu
Jan Arnošt III., 1683–1707, spolu
Arnošt August I.,1707–1748
Arnošt August II., 1748–1758
Karel August, 1758–1809

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-výmarské vévodství na Wikimedia Commons