Sarmatismus

Polský šlechtic v modrém županu a červeném kontuši

Sarmatismus je polský a litevský barokní kulturní směr od konce 16. do konce 18. století. Byl založen na mýtu, že polská šlechta údajně pocházela od Sarmátů, starověkého národa, který původně obýval oblast mezi Dolní Volhou a Donem. Po Sarmátech měla šlechta zdědit touhu po svobodě, pohostinnost, dobrodušnost, odvahu a hrdinství. Sarmatismus sehrál významnou roli v polské barokní literatuře a ovlivnil myšlení, zvyky a ideologii polské šlechty. Spojoval v sobě západní, východní a domácí tradice, ovlivnil kulturu některých dalších slovanských zemí, Uher, Valašska a Moldávie.

Sarmáti věřili ve výjimečnou roli Polska, které mělo být

1. oázou zlaté svobody obklopenou státy s absolutismem
2. hradbou křesťanství (antemurale christianitatis, przedmurze chrześcijaństwa), které bránilo křesťanství před Turky, Tatary, ale i pravoslavím a protestantismem.

Neoddělitelnou součástí sarmatismu byly demokratické myšlenky: zákonnost, samospráva a volitelnost úředníků včetně toho nejvyššího - krále. Zřízení první polsko-litevské republiky (šlechtické) se považovalo za nejlepší na světě a polský Sejm za nejstarší. Rádi se přirovnávali k republikánskému Římu a starořeckým městským státům. Základem byly tzv. jindřichovské články (schválené Sejmem 20. května 1573) a později také liberum veto. Každý pokus o jejich zrušení či změnu byl brán jako největší zločin.

Sarmatismus také oslavoval stará vítězství polských zbraní a vyžadoval od šlechty udržování těchto tradicí. Neodlučným prvkem slavnostního oděvu byla šavle (zpravidla karabela).

V oblasti náboženství se přísně udržovalo katolictví. Zdůrazňovala se dobrota Boha, jeho milosrdenství a prozřetelnost. Značný důraz se kladl na pokání. Výjimečným kultem se těšila Panna Maria, dále pak svatí a Boží muka. Náboženská tolerance klesala, jinověrcům se postupně odebírala jejich privilegia.

Oděv se značně lišil od zbytku (západní) Evropy, byly v něm významné východní prvky. Byl dlouhý, bohatě zdobený a pestrý. Základem byl župan (dlouhý plášť), který byl přepásán ozdobným pásem. Na župan se oblékala tzv. delia (druh kožešinového pláště, 17. století) nebo kontuš (18. století) a občas různé obměny uherských přehozů. Na nohách se nosily šaravary (druh orientálních kalhot). Na hlavu se nasazoval kalpak (pokrývka hlavy pocházející z Turecka) s volavčími péry.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarmatyzm na polské Wikipedii.

Související články

• Sarmáti

Externí odkazy

• Sarmatyzm - Łukasz Kądziela, artykuł z WiŻ
• Główne idee polskiego sarmatyzmu - Roman Mazurkiewicz

Bibliografie

• Jan Stanisław Bystroń, Dzieje obyczajów w dawnej Polsce (Dějiny obyčejů ve starém Polsku)
• Zygmunt Gloger, Encyklopedia staropolska (Staropolská encyklopedie)
• Czesław Hernas, Barok
• Janusz Tazbir, Kultura szlachecka w Polsce (Šlechtická kultura v Polsku)