Sarin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sarin
Sarin Structural Formulae V.1.svg
Obecné
Systematický název (RS)-O-isopropylmethylfluorofosfonát
Triviální název GB
Anglický název Sarin
Německý název Sarin
Sumární vzorec C4H10FO2P
Vzhled těkavá tekutina s vůní ovoce
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 140,1 g/mol
Teplota tání −56 °C
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
dobře rozpustný v alkoholech a acetonu
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
toluen, benzol
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Chemická struktura sarinu

Sarin (v kódu NATO označený jako GB) je vysoce toxická kapalná látka používaná jako nervově paralytická chemická zbraň. Její výroba je zakázána mezinárodní konvencí o nešíření chemických zbraní z roku 1993.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce a výroba[editovat | editovat zdroj]

Sarin vzniká reakcí molekuly isopropylalkoholu a methyldifluorofosfátu (CH3POF2). Z isopropylalkoholu se odštěpí vodík a s fluorem z CH3POF2 vytvoří fluorovodíkovou kyselinu(HF) a sarin.

CH3 POF2 + (CH3)2 CHOH → [(CH3)2 CHO] CH3 POF + HF

K reakci se přidává 2-aminopropan aby zneutralizoval HF vznikající během reakce. Jako binární chemická zbraň může být syntetizován z výše uvedených reaktantů na místě.

Biochemické účinky[editovat | editovat zdroj]

Sarin je ireverzibilní kompetitivní inhibitor acetylcholinesterázy. Organofosfát sarin se kovalentně váže na -OH skupinu postranního řetězce serinu v aktivním místě acetylcholinesterasy [1]. Inhibice tohoto enzymu má za následek sníženou schopnost těla hydrolyzovat acetylcholin v synaptické štěrbině zpět na cholin a acetát (viz Syntéza acetylcholinu). Tudíž dlouhá expozice acetylcholinu na receptory cholinergních synapsí brání opětné repolarizaci neuronu, a tím dalšímu vedení vzruchu. Cholinergní receptory jsou dvojího druhu: nikotinové vyskytující se v nervosvalových ploténkách a sympatických gangliích a muskarinové nacházející se v mozkových buňkách a periferním nervstvu [2]. Z lokalizace těchto receptorů vyplývají následné příznaky otravy (viz níže).

Klinické projevy[editovat | editovat zdroj]

Působí velice rychle na centrální nervovou soustavu. Podle intenzity zasažení nastane zúžení zornic (= mióza), pocit tlaku v očích, bolesti hlavy, dýchací obtíže, kašel, zvýšená sekrece hlenu, zvracení, pocit úzkosti a neklid. Při větším zasažení dochází k záškubům a křečím jednotlivých částí těla. U osoby neléčené podáním protijedu nastává smrt následkem obrny dýchacích svalů a zástavy činnosti srdce.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Otrava sarinem se léčí intravenózní aplikací alkaloidů atropinu, fysostigminu a reaktivátory cholinesterázy. Atropin působí jako blokátor cholinergního receptoru, tím kompenzuje přebytek acetylcholinu na synapsích. Fysostigmin je přirozený inhibitor cholinesterázy, takže jeho podání je zdánlivě nelogické. Jeho efekt je však dvojí. Jednak chrání cholinesterázu před poškozením sarinem. A jednak umožní lépe snášet velkou dávku atropinu; tyto léky mají totiž protichůdné účinky. Dalším lékem jsou regenerátory cholinesterázy, které dokáží vyvázat sarin z vazby na enzym. Dostupné jsou trimedoxim, obidoxim a asoxim (v současnosti ve výbavě Armády ČR a Integrovaného záchranného systému v antidotu ANTIVA)[3]. Léčba reaktivátorem se musí provést co nejdřív protože vazba "stárne".

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarin na německé Wikipedii.

  1. MURRAY, R., GRANNER, D., MAYES, P., RODWELL, V. Harperova biochemie. 4. české vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H 2002. 784 s.
  2. LEDVINA, M., STOKLASOVÁ, A., CERMAN, J. Biochemie pro studující medicíny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum 2004. 471-473 s.
  3. SUKL, vyhledávání: databáze léků: SUKL: det. reg.: "ANTIVA"