Sannikovova země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sannikovova země je hypotetická pevnina v Severním ledovém oceánu. Protože ji už 200 let nikdo neviděl, je považována za přízračný ostrov.

V roce 1811 oznámil ruský lovec kožešin Jakov Sannikov, že viděl severně od Novosibiřských ostrovů vysoký horský hřeben. Tzv. Sannikovovu zemi se snažili, mezi dalšími, najít Eduard Vasiljevič Toll a Fridtjof Nansen, ovšem bezvýsledně. V roce 1937 prohledal příslušný kvadrant sovětský ledoborec Sadko a prokázal, že žádný takový ostrov neexistuje. Sannikovovo pozorování bývá vykládáno tím, že šlo o nakupení ledu a písku, které se postupem času rozpustilo.

Ruský spisovatel Vladimir Afanasjevič Obručev napsal vědeckofantastický román Země Sannikovova o arktickém ostrově, kde díky horkým pramenům panuje příjemné klima a zachovali se tam pravěcí lidé i dávno vyhynulá zvířata. Knihu zfilmoval v roce 1973 Albert Mkrtčjan.[1]

Reference

Externí odkazy