Sandavágur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sandavágur je město na Faerských ostrovech. Město leží na jižním pobřeží ostrova Vágar a má 804 stálých obyvatel. Město je vzhledem k počtu obyvatel spíše považováno za větší vesnici či městečko a bylo dvakrát vyhlášeno nejlépe udržovanou vesnicí Faerských ostrovů. Název Sandavágur znamená v překladu z faerštiny něco jako písečná zátoka a tím odkazuje k blízkému fjordu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 byl v okolí města objeven slavný Sandavágurský kámen, který dokazuje, že první osadník oblasti byl jistý Torkil Onundarson z Rogalandu z Norska ve 13. století. Vykopávky v okolí města také objevily ruiny středověkých staveb.

Á Steig[editovat | editovat zdroj]

Á Steig v Sandaváguru byl sídlem tzv. Lagmana, což je severogermánský ekvivalent jakéhosi vykladače práva či správce oblasti. Tato funkce přetrvala až do roku 1816, kdy se Fareské ostrovy staly součástí Dánska.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

V Sandaváguru se v roce 1819 narodil zakladatel moderního faerského jazyka Venceslaus Ulricus Hammershaimb a byl právě synem posledního Langmana.

Sandavágurský kostel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 byl ve městě postaven elegantní kostel s červenou střechou. V kostele je k vidění slavný Sandavágurský kámen. Před kostelem stojí památník obětem námořních bojů za druhé světové války.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je především rozšířen rybolov a konzervárny rybích produktů. Vyhlášené jsou jikry, tuňáci a lososi.