Sanajeh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSanajeh
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 68-67 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Model sanajeha, útočícího na mládě sauropoda
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
ČeleďMadtsoiidae
RodSanajeh
Binomické jméno
Sanajeh indicus
Wilson et al., 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sanajeh byl rod pravěkého hada, žijícího na konci křídového období (asi před 67 miliony let) na území dnešní západní Indie (geologické souvrství Lameta).[1]

Popis a význam[editovat | editovat zdroj]

Asi 3,5 metru dlouhý dravý had byl objeven v hnízdě sauropodních dinosaurů, kde v době své smrti útočil na asi 50 cm dlouhé mládě. Jde tedy o unikátní objev interakce mezi dravcem a jeho kořistí. Sauropodní dinosauři ze skupiny Titanosauria kladli velké množství vajec a jejich mláďata zřejmě sloužila za potravu četným predátorům (včetně teropodních dinosaurů, krokodýlů a hadů. Jedinou obranou byl jejich rychlý růst a dosažení bezpečné velikosti (v dospělosti mohli vážit až desítky tun).

Sanajeh indicus patří k dnes již vyhynulé čeledi Matsoiidae a není blízce příbuzný dnešním škrtičům, jako je anakonda nebo krajta. Byl popsán v roce 2010.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Fosilie tohoto hada a některých dinosaurů ze stejného souvrství mohly být již před staletími nevědomky uctívány hinduisty v místních chrámech (například jako božstvo zvané Šarabha).[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hussam Zaher, Dhananjay M. Mohabey, Felipe G. Grazziotin & Jeffrey A. Wilson Mantilla (2022). The skull of Sanajeh indicus, a Cretaceous snake with an upper temporal bar, and the origin of ophidian wide-gaped feeding. Zoological Journal of the Linnean Society. zlac001. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlac001
  2. Rozhovor s Vladimírem Sochou v pořadu ČRo Meteor (čas 31:22 min.)
  3. SOCHA, Vladimír. Když hinduisté uctívali teropody. OSEL.cz [online]. 19. dubna 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wilson, J. A.; Mohabey, D. M.; Peters, S. E.; and Head, J. J. (2010). Predation upon hatchling dinosaurs by a new snake from the Late Cretaceous of India. PLoS Biology. 8 (3). doi: 10.1371/journal.pbio.1000322.
  • Scanlon, J. D. (2006). Skull of the large non-macrostomatan snake Yurlunggur from the Australian Oligo-Miocene. Nature. 439 (7078): 839–842. doi: 10.1038/nature04137. PMID 16482156.
  • Jackson, F. D.; Varricchio, D. J.; Jackson, R. A.; Vila, B.; and Chiappe, L. (2008). Comparison of water vapor conductance in a titanosaur egg from the Upper Cretaceous of Argentina and a Megaloolithus siruguei egg from Spain. Paleobiology. 34 (2): 229–246. doi: 10.1666/0094-8373(2008)034[0229:COWVCI]2.0.CO;2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]