Samuel Eto'o

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samuel Eto'o
Samuel Eto'o
Samuel Eto'o
Osobní informace
Celé jméno Samuel Eto'o Fils
Datum narození 10. března 1981 (33 let)
Místo narození Nkon, Kamerun
Výška 1,80 m
Klubové informace
Současný klub Everton FC
Číslo dresu 5
Pozice útočník
Mládežnické kluby
1992-1997 Kamerun Kadji Sports Academy
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1997-2000
1997-1998
1999
2000
2000-2004
2004-2009
2009-2011
2011-2013
2013-2014
2014-
ESP Real Madrid
ESP Leganés
ESP Espanyol
ESP Mallorca
ESP Mallorca
ESP Barcelona
ITA Inter Milán
RUS Anži Machačkala
ENG Chelsea FC
ENG Everton FC
00300(0)
02800(3)
00000(0)
01300(6)
120 0(48)
145 (108)
0670(33)
0730(35)
02100(9)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1996–2014 Kamerun Kamerun 1120(55)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Zlatá medaile LOH 2000 Kamerun
Africký pohár národů
Zlatá medaile 2000 Kamerun
Zlatá medaile 2002 Kamerun
Stříbrná medaile 2008 Kamerun
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2005/2006 FC Barcelona
Zlatá medaile 2008/2009 FC Barcelona
Zlatá medaile 2009/2010 Inter Milán

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální: 27. srpen 2014
** Starty a góly za reprezentaci aktuální: 30. srpen 2013

Samuel Eto'o Fils (* 10. března, 1981 v Douala, Kamerun) je kamerunský fotbalový útočník hájící barvy anglického klubu Everton FC. V Evropě působil ve Španělsku, Itálii, Rusku a Anglii.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Samuel Eto'o se 6. července 2007 oženil se svou dlouholetou přítelkyní Georgettou, mají spolu tři děti: Étienna, Maelle a Sienu. Má ještě jednu nemanželskou dceru Annie.[zdroj?]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 odešel z akademie Kadji do Realu Madrid. Na skauty tohoto klubu totiž zapůsobil během svého turné po Španělsku. Ihned odešel na hostování do divizního Leganés, aby nabral potřebné zkušenosti pro fotbal ve Španělsku. O rok později, v roce 1998 se opět zkoušel prosadit v Realu Madrid, nepovedlo se mu to a odešel na hostování do Espanyolu Barcelona. V roce 1999 se jeho kariéra posunula o maličký kousíček dále, v Realu Madrid se objevil ve třech ligových zápasech.

V srpnu roku 2000 odešel na další hostování. Tentokrát do ostrovního španělského klubu RCD Mallorca. A začal pomalu ukazovat, co v něm doopravdy je. Mallorca byla s jeho službami nadmíru spokojena a koupila jej od Realu Madrid, avšak madridský klub si ponechal na kamerunského fotbalistu předkupní právo. Za čtyři roky strávené v Realu Mallorca si udělal po celém Španělsku výborné jméno a stal se přestupovým cílem španělských i zahraničních velkoklubů. Zpátky ho chtěl samozřejmě i Real Madrid, Eto'ovi se prý do návratu nechtělo.

Souboj o Eto'a nakonec vyhrála FC Barcelona. Kamerunský útočník se do přístavního města Španělska stěhoval po vleklých jednáních za 24 milionů eur. Ve své první sezoně v novém klubu se mu střelecky dařilo na výbornou, jeho 24 branek výrazně pomohlo klubu k triumfu ve španělské Primera división. Při oslavách titulu se zviditelnil nešťastným prohlášením: Madridští bastardi, pozdravte šampióna.

V červnu roku 2005 s ním FC Barcelona úspěšně prodloužila kontrakt do roku 2010 za výrazně vylepšených podmínek. A Eto'o se odvděčil 26 brankami, čímž si o dva góly vylepšil svůj osobní rekord. Prožil úspěšnou sezonu 2005/2006 na jejímž konci byly dvě odměny - triumf ve španělské lize a Lize mistrů.

Sezonu 2006/2007 neodstartoval Samuel Eto'o ideálně, když ho Frank Rijkaard vystřídal o poločase španělského superpoháru proti Espanyolu Barcelona, cítil se být dotčený a s týmem neoslavil následný triumf. V záři si přivodil v utkání Ligy mistrů dlouhodobé zranění kolene a mimo hru byl přibližně půl roku, po návratu se zapříčinil o další skandál, když odmítl nastoupit na závěrečnou čtvrthodinu proti Santanderu. Po následné slovní přestřelce s Frankem Rijkaardem se situace uklidní a Eto'o opět pomohl svými výkony barcelonskému týmu. Celkově vsítil 14 branek, což je přes jeho dlouhodobé zranění slušný počin.

Sezona 2008/09 byla pro Samuela asi nejvydařenější. Nastřílel 30 ligových branek a ještě vyhrál s týmem 3 trofeje (La ligu, Copa del Rey, Ligu mistrů), po této sezóně byl vyměněn do Interu Milán za Zlatana Ibrahimoviče a 46 milionů eur.

V srpnu 2013 přestoupil z ruského klubu Anži Machačkala (působil zde dvě sezóny) do anglického mužstva Chelsea FC, kde podepsal smlouvu na rok. Sešel se tady s trenérem José Mourinhem, který jej vedl dříve v milánském Interu.[1] 6. listopadu 2013 vstřelil 2 góly německému týmu FC Schalke 04 v základní skupině Ligy mistrů, Chelsea vyhrála 3:0. K první brance mu dopomohl svou hrubkou brankář hostí Timo Hildebrand, když podcenil jeho napadání a nastřelil jej, od kamerunského útočníka se pak míč odrazil do brány.[2] 19. ledna 2014 vstřelil hattrick v ligovém šlágru proti Manchesteru United, zařídil tak výhru 3:1.[3] Celkem si připsal během jediné sezóny v Chelsea FC 21 ligových startů a 9 vstřelených gólů.

Koncem srpna 2014 přestoupil do Evertonu, kde podepsal dvouletou smlouvu.[4]

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Samuel Eto'o v kamerunském dresu

V březnu roku 1997 v pouhých šestnácti letech debutoval za reprezentaci Kamerunu proti Kostarice. O rok později se zúčastnil mistrovství světa ve Francii jako nejmladší hráč turnaje. V roce 2000 vsítil svůj první gól na Africkém poháru národů, kde Kamerun nakonec zvítězil, stejně jako na Olympijských hrách o několik měsíců později. V roce 2002 jel na své druhé fotbalové mistrovství světa, tentokrát do Japonska a Koreji. Jeho reprezentační mužstvo však vypadlo už v základní skupině. Ještě v únoru téhož roku Kamerun obhájil podruhé za sebou prvenství na Africkém poháru národů. V roce 2005 zažil na poli reprezentačním velké zklamání, Kamerun nepostoupil z africké kvalifikace na MS 2006 v Německu. Na následující MS v JAR se už ale kamerunská reprezentace kvalifikovala a Eto'o si tak připsal svou třetí účast na závěrečném turnaji.

Na 26. Africkém poháru národů v Ghaně, 2008, se Samuelovi podařil překonat třicet osm let starý rekord Laurenta Pokoua z Pobřeží slonoviny v celkovém počtu vstřelených branek ve všech ročnících tohoto turnaje. Jeho současný rekord je 18 branek, druhý Pokou vstřelil o čtyři branky méně.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Samuel Eto'o v kamerunském dresu

Klubové[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid

RCD Mallorca

FC Barcelona

Internazionale

Reprezentační[editovat | editovat zdroj]

Individuální ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eto'o na rok do FC Chelsea, Profutbal.sk, citováno 30. 8. 2013 (slovensky)
  2. Čech, Rosický či Barcelona slaví vítězství, Atlético Madrid postup, iDNES.cz, citováno 7. 11. 2013
  3. Hetrik Eto'oa znamenal triumf Chelsea, Profutbal.sk, citováno 19. 1. 2014 (slovensky)
  4. Eto'o novou posilou Evertonu, podpísal zmluvu na dva roky, Profutbal.sk, citováno 26. 8. 2014 (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Samuel Eto'o ve Wikimedia Commons