Samopal vzor 61

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samopal vzor 61 "Škorpion"
Samopal vzor 61
Samopal vz. 61 se zásobníkem na 20 nábojů
Typ samopal
Místo původu Československo Československo
Historie služby
Ve službě Československo Československo
Slovensko Slovensko
Jugoslávie Jugoslávie
Angola Angola
Libye Libye
Uganda Uganda
Historie výroby
Konstruktér Miroslav Rybář
Navrženo 19591961
Výrobce Česká zbrojovka Uherský Brod
Výroba 19631966, 19731976, 19781979
Počet vyrobených kusů cca 210 000 ks
Varianty popsány v textu
Základní údaje
Hmotnost 1,28 kg (bez zásobníku)
Délka 269 mm (bez opěrky)
522 mm (s opěrkou)
Délka hlavně 115 mm
Typ náboje 7,65 Browning
Ráže 7,65 mm
Kadence 750 ran/min
Úsťová rychlost 317 m/s
Maximální dostřel 800 m
Zásobování municí schránkový zásobník na 10 nebo 20 nábojů

Samopal vzor 61 Škorpion je kompaktní československý samopal používaný v bezpečnostních složkách a armádě od 60. let dvacátého století.

Historie a použití[editovat | editovat zdroj]

Původní popud ke konstrukci Škorpionu dalo československé ministerstvo vnitra (proto volba ráže 7,65 mm Browning, standardní pistolové ráže bezpečnostních složek), ke kterému se následně přidalo i ministerstvo národní obrany.

Hlavním konstruktérem vzoru 61 byl inženýr Miroslav Rybář. Vývoj samopalu byl dokončen na přelomu 50. a 60. let dvacátého století. Na počátku 60. let byl zaveden do výzbroje ozbrojených složek československého Ministerstva vnitra a do výzbroje Československé lidové armády.

Samopalem vz. 61 ráže 7,65 Browning byli vyzbrojeni někteří specialisté československé armády (vybrané odbornosti u průzkumných, strážních a speciálních jednotek), ale především byl určen pro potřeby příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří v té době používali služební pistoli vz. 50 ve stejné ráži. Od šedesátých let jej měli přidělený prakticky všichni příslušníci československého Sboru národní bezpečnosti jako druhou zbraň. Samopal byl rovněž ve výzbroji příslušníků Sboru nápravné výchovy (vězeňská služba).

Pro svůj malý dostřel, dobrou ovladatelnost a vysokou rychlost palby je vhodný k boji v uzavřených prostorách a na krátkou vzdálenost, ačkoliv náboj ráže 7,65 mm byl považován už ve své době za příliš slabý pro použití v samopalech.

Z uživatelského hlediska je tento samopal velmi jednoduchou, odolnou a spolehlivou zbraní. Kromě české a slovenské policie a armády je používaný také policejními sbory v mnoha jiných zemích. Mimo jiné byl a je používaný rovněž zločinci a teroristy.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Dvousetkusová ověřovací série byla vyrobena v roce 1962 v České zbrojovce Uherský Brod. V příštím roce byla schvalována technická dokumentace a v průběhu roku 1963 zahájena sériová výroba standardního provedení samopalu vz. 61. Po naplnění potřeby (téměř 100 000 ks) byla výroba v polovině roku 1966 zastavena. Pozdější výroba samopalu v ráži 7,65 mm probíhala v letech 19731976 (55 000 ks), 19781979 (45 000 ks) a 19921994, přičemž celkový objem dosáhl asi 210 000 vyrobených kusů. Samopaly vz. 61 byly rovněž exportovány do zahraničí. Oficiálně 30 000 ks z druhé série do Jugoslávie, neoficiálně v rámci "soudružské pomoci" do mnoha jiných, převážně afrických a asijských států.

Kromě Československa se vyráběl také v Jugoslávii, kam byla v polovině 80. let dvacátého století poskytnuta výrobní licence. Výroba probíhala ve zbrojovce Crvena Zastava v Kragujevaci. Samopal byl zaveden do výzbroje jugoslávské armády jako vzor 84.

V roce 2009 obnovila výrobu Sa vz. 61 firma Czech Small Arms (www.csa.co.cz), která v současnosti vyrábí Škorpion ve všech již dříve vyráběných rážích, tj. 7,65 mm Browning, 9 mm Browning a 9×18 mm Makarov, jakož i v rážích, které nikdy dříve vyráběny nebyly jako např. 9 mm P.A.Blanc a 9 mm P.A.Rubber.

Výrobní varianty[editovat | editovat zdroj]

Vz. 61 E

V průběhu výroby vzniklo několik variant lišících se pouze používanými náboji. Samopal vzor 64 používal náboje 9 mm Browning, vzor 65 náboje 9×18 mm Makarov a vzor 68 náboje 9 x 19 mm Parabellum. Všechny zůstaly pouze v prototypech a sériově se nevyráběly.

V devadesátých letech dvacátého století firma ČZ Uherský Brod nabízela Škorpion model 82 používající střelivo 9×18 mm Makarov a Škorpion model 83 používající náboje 9 mm Browning. Samopal vzor 82 byl vyvíjen na přelomu 70. a 80. let dvacátého století. Jeho vznik souvisel se zaváděním nové armádní pistole vz. 82 používající československý náboj ráže 9 mm vz. 82 (vylepšený sovětský náboj 9×18 mm Makarov). Používal dva druhy rovných dvouřadových zásobníků - kratší na 12 nábojů a delší na 24 nábojů. Bylo u něj provedeno zdokonalení spoušťového ústrojí týkající se zjednodušení technologie výroby a snadnější montáže a demontáže zbraně. Napínací hmatníky závěru byly nahrazeny nevelkou napínací klikou, která mohla být umístěna na libovolnou stranu zbraně. Upravená ramenní opěrka byla prodloužena a řešena jako teleskopická. Přestože se jednalo o podstatné vylepšení stávající konstrukce, nový model se nepodařilo prosadit do výzbroje a vývoj skončil pouze výrobou několika prototypů.

Počátkem 90. let dvacátého století vznikla rovněž samonabíjecí verze umožňující střelbu pouze jednotlivými ranami. Zbraň byla označena jako ČZ vz.91S (Semiautomatic = poloautomatický) a byla nabízena v ráži 7,65 mm Browning, 9×18 mm Makarov a 9 mm Browning.

Varianta označená jako CZ Škorpion 9x19, jejíž prototyp byl vystavován roku 1999, používá pevnou plastovou pažbu nebo klasickou sklopnou opěrku. Zbraň doznala určitých konstrukčních úprav, hmotnost prázdného samopalu vzrostla na 2,1 kg. Před zásobníkem je namontována montážní lišta, ke které se dá připevnit přední rukojeť či taktická svítilna. Samopal umožňuje použití kolimátorového zaměřovače a tlumiče hluku výstřelu. Hledí je nastavitelné pro střelbu na 75, 150 nebo 250 metrů. Používané střelivo je 9 x 19 mm Parabellum, variantní zásobníky na 10, 20 nebo 30 nábojů.

XCZ 868 je označení posledních prototypů dále upraveného Škorpionu. Je opět v ráži 9 x 19 mm Parabellum, má novou teleskopickou pažbu, novou plastovou rukojeť, snímatelnou přední rukojeť. Původní napínací hmatníky závěru byly nahrazeny napínací pákou, která zůstává v přední poloze a při střelbě se nepohybuje. Dá se zamontovat na levou i pravou stranu.

V současnosti lze opět sehnat civilní variantu střílející jednotlivými ranami samonabíjecí vyráběnou zbrojovkou v Uherském Brodu pod názvem CZ SKORPION 61 S v ráži 7,65 mm Browning, jakož i modely Sa vz. 61 Pistol od firmy Czech Small Arms v rážích 9 mm Browning a 9×18 mm Makarov s polymerovými zásobníky.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Samopal vzor 61 je automatická zbraň s neuzamčeným dynamickým závěrem. Zbraň má pevnou hlaveň se šesti drážkami vývrtu, která je zasazena do pouzdra závěru vyrobeného z plechu. Pouzdro závěru má po stranách dva svislé výstupky jako hmatníky. Zbraň střílí z přední polohy závěru. Výhozní okénko se nachází na horní ploše závěru - vystřelené nábojnice jsou vyhazovány nahoru. Zpožďovací zařízení pro zpomalování kadence prodlužuje funkční cyklus závěru a slouží rovněž jako tlumič zpětného rázu závěru v zadní úvrati. Svislý zpožďovač je umístěn v rukojeti. Bicí mechanizmus je kladívkového typu s přenosem na zápalník.

Páčka pojistky se nachází na levé straně rámu zbraně. Přesunutím křidélka pojistky do polohy dolů se zablokuje spoušťový mechanizmus. V tomto stavu nelze stisknout spoušť a vypustit kladívko. Samopal umožňuje střelbu jednotlivými ranami (páčka pojistky v poloze dozadu) při podobném držení jako u běžné pistole. Po přepnutí páčky pojistky dopředu střílí dávkami, přičemž se předpokládá použití výklopné ramenní opěrky a držení zbraně oběma rukama. Zbraň se i při střelbě dávkou chová mimořádně klidně a stabilně, zpětný ráz je prakticky nulový.

Tlačítko záchytu zásobníku je umístěno na levé straně rámu mezi lučíkem a zásobníkem. Používané schránkové zásobníky mají kapacitu 10 nebo 20 nábojů.

Samopal měl v původním provedení dřevěnou rukojeť, u pozdějších modelů byla roku 1978 nahrazena rukojetí plastovou. Sklopná ramenní opěrka je vyrobena z hliníkové slitiny a je otočně upevněna k tělu zbraně prostřednictvím vertikálního čepu. K jejímu vyklopení stačí jediný úder dlaní nestřílející ruky zespodu do botky, zbytek dokončí pružina čepu.

Zbraň má mechanická otevřená mířidla. Šroubovací kolíková muška je stranově i výškově regulovatelná. Plátkové hledí je nastavitelné na dálku střelby 75 m nebo 150 m. Samopal je velmi přesný, rozptyl zásahů na 50 m se spolehlivě vejde do 100 mm. Účinný dostřel je při střelbě z ruky 50 metrů, s použitím ramenní opěrky 150 metrů. Maximální dostřel náboje 7,65 mm Browning je kolem 1500 m, avšak střela má smrtící účinek jen asi do 800 m.

Samopal se zpravidla nosí v opaskovém nebo podpažním pouzdře pistolového typu.

Pro speciální použití byl pro tuto zbraň zkonstruován i tlumič hluku výstřelu. Dále byly k dispozici rovněž svítící mířidla pro použití za snížené viditelnosti.

Další technické parametry vz. 61[editovat | editovat zdroj]

  • výška zbraně: 167 mm
  • šířka zbraně: 43 mm
  • délka záměrně: 147 mm

Příslušenství zbraně[editovat | editovat zdroj]

  • vytěrák, koudelníček, klíč mušky, plochý štětec, olejnička, žíněný kartáček, plátěný pytlík
  • 5 ks zásobníků (1× na 10 nábojů, 4× na 20 nábojů)
  • 2 ks brašny na zásobníky
  • závěsná šňůra vz. 52
  • podle potřeby podpažní nebo opaskové pouzdro na zbraň

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chris Bishop - Encyklopedie pěchotních střelných zbraní - Jota Military 1998 - ISBN 80-7217-064-3
  • -L-. Škorpion opět na scéně?. Střelecká revue. , roč. 1999, čís. 7, s. 27-29. ISSN 0322-7650.  
  • PAZDERA, David. Vývoj samopalů Škorpion. Střelecký magazín. , roč. 2000 - 2001, čís. 11, 2, 3. ISSN 1211-4014.  
  • Kolektiv autorů. Legenda jménem Škorpion. Střelecká revue speciál č.6: 75 let služebních zbraní České zbrojovky Uherský Brod. únor 2011, s. 54-61.  

Náhrada samopalu Škorpion pro Armádu ČR[editovat | editovat zdroj]

Od osmdesátých let se hovoří o modernizaci výzbroje armády, ke které ovšem dosud nedošlo. Horkým kandidátem v devadesátých letech byl komplet CZ 2000 (LADA).

Nástupcem by mohl být v současnosti vyráběný CZ SCORPION EVO 3 se svojí samonabíjecí variantou CZ SCORPION EVO 3 S1 který je ale rozměrově mnohem větší.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Tato zbraň se objevila v počítačových hrách Fallout Tactics: Brotherhood of Steel, Call of Duty 4, Call of Duty Black ops, Call of Duty Modern Warfare 3, Far Cry 3 a Vietcong: Fist Alpha
  • Dvojici těchto zbraní použila Starbuck (Katee Sackhoff) v seriálu Battlestar Galactica.
  • Objevila se i ve filmu Matrix a filmu Captain america: Winter soldier kde jí nosil na zádech Zimní voják.
  • Vyskytla se i ve Stargate SG-1 v epizodě Padouchové, kdy je používali hllídači mimozemského muzea

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sa vz. 61 Škorpion ve Wikimedia Commons