Salisbury City FC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Salisbury City FC
Název Salisbury City Football Club
Přezdívka The Whites
Založen 1947
Domácí dres
Venkovní dres
Soutěž Conference National
2007-08 12. místo
Stadion The Raymond McEnhill Stadium
Salisbury
Kapacita 3 500
Představenstvo
Předseda England Neville Beal
Trenér England Nick Holmes

Salisbury City FC anglický fotbalový klub ze Salisbury hrající pátou nejvyšší soutěž Conference National.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky (1947 - 1992)[editovat | editovat zdroj]

Dnešní podoba klubu Salisbury City vznikla v roce 1947, tehdy s názvem Salisbury FC. Klub z tohoto městečka existoval už na začátku minulého století, ale po vzniknutí v roce 1906 opět po pěti letech zanikl.

Salisbury začalo hrát v amatérské soutěži Western League, tedy v 9. anglické lize. V letech 1958 a 1961 ji sice dvakrát vyhrálo, ale muselo čekat až do roku 1968 než bylo vybráno do Southern Football League, konkré. Mezitím se The Whites i čtyřikrát přes předkola dostali do prvního kola FA Cupu, jednou dokonce i do kola druhého, což na tým z deváté ligy nebyl špatný počin.

Téměř dalších dvacet let hrálo Salisbury osmou nejvyšší soutěž, až v roce 1986 skončilo druhé za Cambridge City a postoupilo do sedmé ligy, tedy do Southern League Premier Division (dále už jen Premier Division). Jejich působení v této soutěži trvalo však pouze jeden rok, po kterém se The Whites vrátili o soutěž níže.

Vzestup klubu (1992 - 2002)[editovat | editovat zdroj]

Velký zlom v historii klubu nastal na počátku devadesátých let. V roce 1992 si klub změnil název na Salisbury City, stal se polo-profesionálním a poprvé postoupil i do prvního kola profesionálního FA Cupu. V sezóně 1992/1993 dokonce podruhé v historii skončil na druhém místě v osmé lize, jenže kvůli nevyhovujícím podmínkám stadionu byla jeho účast v Premier Division odmítnuta. Klub tak musel svůj stánek Victoria Park rekonstruovat a až po titulu z roku 1995 do Premier Division zaslouženě postoupil.

V roce 1997 klub koupil obchodník a rodák ze Salisbury Raymond McEnhill, který Salisbury postavil nový stadion, který pojmenoval The Raymond McEnhill Stadium. Tak se stánek s kapacitou tří a půl tisíce diváků jmenuje dodnes.

Salisbury se v Premier Division bez problémů drželo dlouhých sedm let, až byl kvůli problémům s vedením v roce 2002 z funkce propuštěn manažer Geoff Butler, který byl ve funkci dlouhých sedmnáct let. Z velké části tedy právě on stál za skvělým obdobím klubu, které trvalo právě od jeho příchodu v roce 1985. O rok později klub totiž poprvé postoupil do sedmé ligy.

Novodová historie (2002 - dosud)[editovat | editovat zdroj]

Zpět do jednadvacátého století. Klub po odchodu Butlera zasáhly velké problémy, sestoupil a nebýt Neville Beala, pravděpodobně by zbankrotoval. Bývalý hráč Whites klub koupil, zachránil od bankrotu a do pozice manažera jmenoval Nicka Holmese, bývalého obránce Southamptonu. Ten byl sice naprosto bez manažerských zkušeností, ale klub vytáhl zpět do sedmé ligy. Díky reorganizaci anglického fotbalového systému lig mu k tomu stačilo šesté místo v osmé lize. Salisbury se tak na sezónu 2004/05 zařadil do Isthmian Premier Division, aby se o rok později vrátil v rámci stejné úrovně do Southern League Premier Division. Tu v sezóně 2005/06 vyhrál a postoupil do Conference South, tedy do šesté ligy.

V sezóně 2006/2007, která je považována za nejlepší v historii klubu, Salisbury dokázalo postoupit přes kvalifikaci až do druhého kola FA Cupu, kde pořádně potrápilo slavný Nottingham Forest. Na domácím hřišti před rekordní návštěvou 3 100 diváků a kamerami BBC One s Nottinghamem remizovalo 1:1. V opakovaném utkání Whites sice na soupeřově hřišti prohráli 0:2, přesto byli pro město hrdiny. Jenže tím sezóna nekončila, tým vedený Nickem Holmesem dokráčel až do čtvrtfinále FA Trophy, kde byl vyřazen pozdějším vítězem Stevenage Borough. A třešničku na dortu přidali hráči v ligové soutěži. Nejenže během první sezóny v Conference South si dokázali vybojovat místo v baráži, play-off v boji o postup vyhráli, postoupili do Football Conference a stali se profesionálním týmem. Zápas s Braintree Town na stadionu Stevenage rozhodl svým třicátým gólem v sezóně kanonýr Matt Tubbs.

V první sezóně v Conferenci ale Whites rozhodně nehráli druhé housle a na nováčka skončili na skvělém 12. místě.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]