Sakrisøy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sakrisøy
Celé Lofotské souostroví protíná silnice E10, s okolními ostrovy spojuje i Sakrisøy
Celé Lofotské souostroví protíná silnice E10, s okolními ostrovy spojuje i Sakrisøy
Sakrisøy
Sakrisøy
Sakrisøy, Norsko
StátNorskoNorsko Norsko
Topografie
Rozloha0,03 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol18,5 m n. m.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sakrisøy je jeden z malých ostrovů se stejnojmennou rybářskou vesnicí u východního pobřeží ostrova Moskenesøy v Lofotském souostroví. S obcí Kvalvika na západě a ostrovem Olenilsøy na východě jej spojují klenuté mosty, které jsou součástí silnice E10, známé jako Kong Olav Vs vei. Ostrůvek má rozlohu pouhé 3 hektary a jeho nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 18,5 metru.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Život na ostrově[editovat | editovat zdroj]

Administrativně Sakrisøy přináleží k vesnici Reine, která je správním střediskem obce Moskenes. Ze skupiny nedalekých ostrovů Olenilsøy, Toppøy a Hamnøy je Sakrisøy výrazně nejmenší. Jako i jinde na Lofotech, také zde se obyvatelé vždy věnovali lovu ryb, především tresek, jejich zpracování a prodeji.

V Muzeu panenek a hraček na ostrově Sakrisøy

Na Sakrisøy takto po pět generací hospodařila rodina Gylsethových. V roce 1889 koupil ostrůvek Sven Kornelius Gylseth, který zde postavil první dům.[1] O sto let později obyvatelé ostrůvku rozšířili své aktivity ještě o služby turistům, kterým nabízejí ubytování v rorbu, typických dřevěných rybářských domcích, umístěných na pilotech na břehu moře.[2]

Muzeum hraček[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 otevřela paní Dagmar Gylseth na ostrově Sakrisøy Muzeum panenek a hraček. Toto muzeum bylo prvním svého druhu v Norsku. Součástí muzea je i starožitnictví a prodej drobných sbírkových předmětů. V hlavní letní sezóně je muzeum otevřeno 10 hodin denně, v ostatních měsících je muzeum přístupno o sobotách a nedělích. Od listopadu do konce února je muzeum uzavřeno, avšak na požádání jej i v této době lze navštívit.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sakrisøy na norské (bokmål) Wikipedii.

  1. Sakrisøya: Short Family History [online]. Sakrisøy: [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-20. (anglicky) 
  2. a b Welcome to Sakrisøy [online]. [cit. 2018-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-20. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]