Slaná (řeka)
| Slaná / Sajó | |
 řeka u Kesznyétenu |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 229 km |
| Plocha povodí | 12 700 km² |
| Průměrný průtok | 70 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Stolické vrchy 1280 m n. m. |
|
| Ústí | |
| Tisa | |
| Protéká | |
 Slovensko (Košický kraj), Maďarsko (Borsod-Abaúj-Zemplén) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa | |
Slaná (maďarsky Sajó) je řeka na Slovensku (Košický kraj) a v Maďarsku (Borsod-Abaúj-Zemplén). Je to pravý přítok Tisy (povodí Dunaje). Jeho délka činí 229 km. Povodí má rozlohu 12 700 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení v Stolických vrších, v podcelku Stolica, na severním úpatí vrchu Stolica (1476,4 m n. m.) v nadmořské výšce přibližně 1 280 m. Nejprve teče na sever a severovýchod Slanskou dolinou, zleva přibírá Trsteník, pokračuje na východ a vstupuje do Revúcké vrchoviny, podcelku Dobšinské predhorie. Protéká bažinatou oblastí, z pravé strany přibírá Mlynnou a teče okrajem obce Rejdová a poté přes Vyšnou Slanou. Níže přibírá zleva Dobšinský potok a zatáčí na jihovýchod. Koryto se rozšiřuje a stejně tak i řířní údolí. U obce Vlachovo přibírá z levé strany Vlachovský potok a mění směr toku více na jih, teče okrajem obcí Gočovo, Nižnoslanská Baňa a Nižná Baňa, kde přibírá pravostranný Kobeliarovský potok. Řeka se následně velkým obloukem stáčí na jihovýchod, zprava do ní ústí Pališov potok, protéká přes obec Henckovce, zase zprava přibírá Dolinský potok a vtéká na katastrální území obce Gemerská Poloma, kde zleva přibírá Súľovský potok. Dále teče kolem Betliaru, přibírá levostranný Krivý potok a protéká okrajem Nadabuly, kde se prudce stáčí, teče na jih a vstupuje do Rožňavské kotliny.
Následně protéká územím města Rožňava, zleva přibírá Rožňavský potok a stáčí se na jihozápad. Teče okrajem obce Brzotín, kde přibírá nejprve zprava Honský potok, potom zleva Čremošnou (257,0 m n. m.) a také Egrešský potok z levé strany. Opouští Rožňavskou kotlinu a dále teče širokým a hlubokým údolím mezi Silickou planinou na levém břehu a Plešivskou planinou na pravém břehu. Tady se opět stáčí více k jihu, teče kolem obce Slavec a osady Gombasek, za kterou se prudce ohýbá a teče na krátkém úseku jihozápadním směrem okolo osady Vidová. Potom vtéká na území obce Plešivec, kde do ní ústí pravostranný Štítnik. U výběžku Koniarské planiny se stáčí zase na jih a vstupuje do Rimavské kotliny. Na pravé straně se odděluje boční rameno, které se znovu připojuje u Gemerské Hôrky. Dále přibírá zleva Ardovský potok, teče mezi obcí Bohúňovo na levém břehu a osadou Tiba na pravém břehu. Vytváří meandry a ze severu obtéká obec Čoltovo. Mezi Čoltovem a sousední Bretkou teče jihozápadním směrem a přibírá zleva Sograd a u Bretky pravostranný Muráň.
Zase teče na jih podél Gemerské Panice a Gemeru, kde přibírá levostrannou Lapšu, potom protéká přes město Tornaľa, kde nejprve v blízkosti centra přibírá zprava Činču a v jižní části (u místní části Králik) významný pravostranný přítok Turiec (169,4 m n. m.). Od tohoto místa teče obklopená ochrannými hrázemi na obou březích. Protéká kolem obce Včelince, kde zleva ústí Hubovský potok a okolo Ruminiec, kde přibírá pravostranný přítok Kaloša. Koryto se zde neustále vlní a vytváří také několik slepých ramen. Níže přibírá u obce Štrkovec Konský potok zleva, teče v blízkosti obcí Riečka a Kráľ, kde zleva přibírá Neporadzský potok a následně nedaleko Abovcí přibírá aj Lúčku z pravé strany. Protéká okrajom Lenartovcí, přibírá svůj nejvýznamnější přítok na Slovensku, Rimavu zprava, a stáčí se na východ.
Opouští území Slovenska (195,0 m n. m.) a dále teče přes území Maďarska, kde se u obce Tiszagyulaháza vlévá do Tisy. Nejvýznamnější přítoky v Maďarsku jsou zprava Hangony, zleva Bodva a Hornád. Nejvýznamnější město v Maďarsku je Miskolc.
Přítoky [editovat]
- zleva – Trsteník, Skalný potok, Krokovský potok, Dobšinský potok, Vlachovský potok, Súľovský potok, Krivý potok, Rožňavský potok, Čremošná, Ardovský potok, Sograd, Lapša, Činča, Hubovský potok, Konský potok, Neporadzský potok.
- zprava – Rovňanský potok, Mlynná, Potôčik, Žoltkovský potok, Kobeliarovský potok, Pališov potok, Dolinský potok, Honský potok, Egrešský potok, Štítnik, Muráň, Gemerský potok, Turiec, Kaloša, Lúčka, Rimava.
Vodní režim [editovat]
Zdroj vody je převážně dešťový. Průměrný průtok činí u Čoltova 8,5 m³/s u Lenartovcí 14,5 m³/s v ústí 60 m³/s. Nejvyšší je v létě a na podzim. Zamrzá každý rok na 1 až 2 měsíce.
Externí odkazy [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Slaná na slovenské Wikipedii a Sajó na maďarské Wikipedii.
