Saint-Venantův princip
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saint-Venantův princip říká, že stav napětí a deformace tělesa v místech, které jsou dostatečně vzdálené od oblasti, v níž působí vnější síly (jež jsou příčinou sledovaného napětí a deformace), je stejný, pokud dané rozložení nahradíme jiným o stejné výslednici sil a stejném výsledném momentu.
[editovat] Příklad
Např. při tahové zkoušce tyče je podle Saint-Venantova principu v dostatečné vzdálenosti od konců tyče (kde je tyč uchycena) napětí rovnoměrně rozděleno v celém průřezu tyče. Konkrétní způsob uchycení konců tyče tedy neovlivňuje (v dostatečné vzdálenosti) rozložení napětí.
[editovat] Využití
Tento experimenálně ověřený princip má velký význam při studiu pružnosti.
Např. uchycení tyče z příkladu představuje okrajovou podmínku určité úlohy. Vzhledem k tomu, že uchycení lze relizovat mnoha různými způsoby, bylo by řešení pro každý případ velmi obtížné. Saint-Venantův princip říká, že okrajovou podmínku lze nahradit jinou, která je vhodnější pro řešení problému a současně je získaný výsledek platný pro všechny problémy, které lze podle tohoto principu nahradit stejnou výslednici a výsledným momentem.
Saint-Venantův princip je v souladu s experimentálními fakty. Nebyl však teoreticky dokázán.
