Saint-Venantův princip

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Saint-Venantův princip je jeden ze základních principů mechaniky poddajných těles. Princip je pojmenován po Adhémaru Jeanu Claude Barréovi de Saint-Venant a byl publikován v roce 1855.

Znění Saint-Venantova principu: „Nahradíme-li silovou soustavu působící v okolí bodu A jinou staticky ekvivalentní silovou soustavou v okolí bodu A, pak je napjatost tělesa pro oba zatěžovací stavy prakticky stejná s výjimkou blízkého okolí náhrady.

Důsledky aplikace Saint-Venantova principu[editovat | editovat zdroj]

Aplikací Saint-Venantova principu vedou k významnému zjednodušení okrajových podmínek a zatížení v praktických aplikacích mechaniky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VRBKA, Jan. Pružnost a Pevnost, Brno 2012 (učební text – Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky – Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně)
  • FRYDRÝŠEK, Karel. Basic Strength and Elasticity of Materials. 1. vyd. Ostrava, Czech Republic: VSB - TECHNICAL UNIVERSITY OF OSTRAVA, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics, 2015. 264 s.