Sagrotan
Sagrotan (z lat. Sanus = zdravý; obchodní ředitel firmy se jmenoval Arnold Groethuysen) je dezinfekční prostředek. Vznikl v roce 1913.
Vznik
Hamburská firma Schülke & Mayr uvedla na trh dezinfekční prostředek Sagrotan. Byl to chlorovaný fenol, který vyvinula chemická laboratoř firmy. Směrnici tomuto snažení udala habilitační práce chemika Laubenheimera na téma Fenol a jeho deriváty (1909), která přinesla řadu podnětů pro syntézu různých dezinficiencií.
Vlastnosti
Po první světové válce se stal Sagrotan známým po celém světě. Tento prostředek v sobě spojil řadu vlastností: na jeho dezinfekční schopnost bylo možno se spolehnout, kromě toho jim bylo možno provádět očistu povrchu kůže i ran, měl dezodorační vlastnosti, byl netoxický a nedráždivý. Oproti Lysolu (kresolu), užívaném do té doby k zvládání epidemií a k jejich profylaxi, platil Sagrotan za prostředek jemné hygienické dezinfekce, tj. dezinfikování rukou, kůže a sliznic.
Pozdější vývoj
Během dvacátých a třicátých let se stal postupně prostředkem péče o tělo, oblíbeným zejména u žen, a byl zaváděn i do gynekologické péče.
Související články
Literatura
- SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha : Fortuna Print, spol. s r. o., 1994. ISBN 80-85873-16-8. s. 384.