Sachalinská železnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sachalinská železnice
TGM3-045-2007-Sakhalin.jpg
Číslo
Provozovatel dráhy Rossijskije železnyje dorogi
Délka 805 km
Rozchod koleje 1 067, 1 520 mm
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Průběh trati

Legenda

653,7 Nogliki
Nyš
588,3 Aľba
Ado-Tymovo
553,8 Slava
Uskovo
531,6 Tymovsk
Tym
507,1 Palevo
Longari
Taulan
Severnaja Chandasa
452,4 Onor
426,3 Južnaja Chandasa
412,9 Pobedino-Sachalinskoje
402,3 Smirnych-Sachalinskoje
Jeľniki-Sachalinskije
Koševoj
379,9 Bujukly
Matrosovo
Leonidovo-Sachalinskoje
349,3 Oleň-Sachalinskij
Gončarovo-Sachalinskoje
329,0 Poronajsk
Gastello
299,0 Vachrušev-Sachalinskij
Novoje
Markovo-Sachalinskoje
266,8 Tumanovo-Sachalinskoje
254,4 Makarov
Porečje-Sachalinskoje
Grebenskaja
Ugledarsk
227,0 Zaozjornoje-Sachalinskoj
Vostočnyj-Sachalinskij
198,4 Pugačevo-Sachalinskoje
Zapko
Tichaja
Iljinsk-Sachalinskij
Pojasok-Sachalinskij
Iljinsk
Iljinsk-Južnyj
158,3 Arsentěvka
173,0 Penzenskaja
148,8 Vzmorje
Staromajačnaja
Dudino
152,1 Tomari
Urožajnaja-Sachalinskaja
Firsovo
130,2 Novoselovo-Sachalinskoje
Kirpičnaja-Sachalinskaja
Sergejevo-Sachalinskoje
Podlesnaja
Bajkovo
110,1 Čechov-Sachalinskij
Starodubskoje-Sachalinskoje
Sovětskoje-Sachalinskoje
Krasnojarskaja-Sachalinskaja
83,9 Dolinsk
Bykov-Sachalinskij
Kostromskaja-Sachalinskaja
73,15 Sokol
Pioněry-Sachalinskije
Berezňaki-Sachalinskije
Siněgorsk
78,2 Jabločnaja
51,8 Novoalexandrovka
Simakovo
Lugovoje
Cholmsk-Severnyj
do Vanina (BAM)
60,0 Cholmsk
Poljakovo
Nikolajčuk
Pravda-Sachalinskaja
Dalněje
Kalinino-Sachalinskoje
41,2 Južno-Sachalinsk
Zavěty Iljiča-Sachalinskije
Maculevka
Jasnomorskij
Dačnoje-Sachalinskoje
Pěsčanskoje
Loveckaja
Treťja Paď
Aniva
16,3 Něvelsk
Pervaja Paď
Gornozavodsk
2,6 Korsakov
Šachta-Sachalinskaja

Sachalinská železnice je síť železničních tratí na Sachalinu. Jsou to jednokolejné tratě úzkého rozchodu 1 067 mm o délce 805 km. Železnice je s ruskou kontinentální sítí propojena pouze trajektem. V současnosti (2012) jsou tratě přestavovány na ruský široký rozchod 1 520 mm.

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Výstavbu železnice na Sachalinu zahájili Japonci po vítězné rusko-japonské válce, kdy do svého držení získali jižní část ostrova. Nejprve to byla úzkokolejná trať TojoharaÓtomari, která měla rozchod 600 mm a délku 42,5 km. Tato trať byla záhy přestavěna na tehdy standardní japonský rozchod 1 067 mm a v r. 1911 prodloužena o 53,5 km na sever do přístavu Sakaehama (Starodubskoje). V letech 19181928 byla železnice dovedena na západní pobřeží v trase Honto (Něvelsk) — Tomari. Výstavba pokračovala i ve třicátých letech, kdy byly budovány především odbočky z hlavních tratí, které byly zčásti úzkokolejné (762 mm) i podle japonských standardů. Mimo to se trať prodlužovala na sever a tato výstavba byla ukončena s japonskou porážkou v druhé světové válce.

V severní, sovětské části ostrova byla od r. 1925 stavěna úzkokolejná trať Ocha — Nogliki o rozchodu 750 mm. Ve třicátých letech byla postavena širokorozchodná trať Moskaljvo — Ocha v délce 34,5 km.[1] Plány na přestavění všech úzkorozchodných tratí na Sachalinu na sovětský standard vznikly bezprostředně po válce, ale byly pozastaveny v r. 1953 stejně jako projekt přímého propojení s pevninou.[2] V téže době byla zprovozněna celá trasa úzkokolejky Ocha — Nogliki.

Výstavba úzkokolejných tratí japonského standardu byla obnovena zhruba dvacet let po válce spolu s obnovou vozového parku. V r. 1971 byla uvedena do provozu trať Arsentěvka — Iljinsk jako druhá spojka východní a západní tratě a v r. 1979 byla prodloužena východní trať až do stanice Nogliki. Síť na ostrově postupně dosáhla délky 1 072 km.

Přestavovaná trať z úzkého rozchodu na široký

Nejednotný rozchod, který vyžadoval údržbu rozličné dopravní techniky se ukázal ekonomicky neudržitelným. Již v r. 1979 byla zrušena osobní doprava na širokorozchodné trati Moskaljvo — Ocha a od začátku devadesátých let dvacátého století byla tato trať prakticky provozována jako úzkorozchodná. Provoz na této úzkokolejce (750 mm) netrval dlouho, protože v r. 2007 byla celá trať Ocha — Nogliki uzavřena.[3] V r. 1994 byla uzavřena téměř celá trať Južno-Sachalinsk — Cholmsk, protože udržení provozu na ní ukázalo jako nerentabilní především s ohledem na nákladnou údržbu tunelů. Postupně byly zakonzervovány odbočky Dačnoje — Aniva a Dolinsk — Starodubskoje.[2] V r. 2003 byla zahájena přestavba tratí na široký rozchod 1 520 mm a v současnosti (2012) je takto zrekonstruováno zhruba 400 km tratí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Současná síť se skládá ze tří hlavních větví:

  • Šachta-Sachalinskaja — Iljinsk na západním pobřeží
  • Korsakov — Nogliki na východě
  • Iljinsk — Arsentěvka jako spojka mezi nimi

Na tratích je množství tunelů, z nichž převážná část dosud vyhovuje pouze japonskému průjezdnému profilu.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Provozovatelem tratí jsou Ruské železnice. V jejím rámci tvořily Sachalinské železnice po dlouhou dobu samostatnou jednotku. V r. 2010 byly začleněny do Dálněvýchodní dráhy jako Sachalinský region.

Vlaky[editovat | editovat zdroj]

K potahu se používá především dieselových lokomotiv, které od šedesátých let začaly postupně nahrazovat japonské parní lokomotivy. Začátkem sedmdesátých let parní potah téměř vymizel.[2] Pro osobní dopravu byly dlouho používány vozy japonské provenience. Příměstskou dopravu se provozovaly japonské motorové jednotky Kiha, ale v r. 2001 byly nahrazeny modernějšími osobními vlaky s dieselovým potahem ruské výroby.

Přepravní výkon[editovat | editovat zdroj]

Celkový objem přepravy po železnici byl v r. 2010 3,5 mil. t a 1,1 mil. osob.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOLAŠENKO, Sergej D. Железнодорожная линия Оха — Москальво [online]. 2007-01-06, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c BOLAŠENKO, Sergej D. Сахалинская узкоколейная железная дорога [online]. 2005-09-17, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online. (rusky) 
  3. BOLAŠENKO, Sergej D. Узкоколейная железная дорога Оха — Ноглики [online]. 2002-11, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Doprava na oficiálních stránkách Sachalinské oblasti [online]. Južno-Sachalinsk: Правительство Сахалинской области, 2011, [cit. 2012-07-23]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]