SWOT

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilustrace SWOT analýzy.

SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Umožňuje komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Patří k základním metodám strategické analýzy, protože propojuje poznatky z více oblastí a umožňuje zvážit různé možnosti dalšího rozvoje organizace.[1]

SWOT je zkratka z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby). SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky organizace a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí organizace.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Metodu vytvořil Albert Humphrey, který v 60. – 70. letech 20. století vedl na Stanfordově univerzitě výzkumný projekt, financovaný významnými americkými korporacemi. Cílem projektu bylo analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování těchto společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn. Albert Humphrey vytvořil v rámci své práce na Stanfordském výzkumném ústavu týmovou metodu pro plánování, kterou pojmenoval SOFT analýza a později ji přepracoval na SWOT analýzu.[1]

Charakteristika a užití[editovat | editovat zdroj]

SWOT analýza poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, podnikových strategií a strategických cílů. Spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (vnitřní prostředí) a současné situace okolí organizace (vnější prostředí).[1]

Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.[1]

Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit – existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci. Ve vnějším prostředí identifikujeme příležitosti a hrozby ve všech významných oblastech, které v organizaci působí: P – politické, E – ekonomické, S – sociální, T – technologické, L – legislativní, E – ekologické. Analýzu příležitostí a hrozeb lze tedy realizovat s využitím PESTLE analýzy.[1]

Není možné, aby jeden identifikovaný faktor byl zároveň silnou a slabou stránkou nebo příležitostí a hrozbou. Analýza SWOT má smysl pouze v případě, že se z ní získané výsledky budou dále využívat, a to v podobě navazujících opatření, která vyplývají z definovaných strategií.[1]

SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky:

SWOT-
analýza 		Kladné stránky Záporné stránky
Interní analýza S (Strenghts)

Silné stránky
Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu).

W (Weaknesses)

Slabé stránky
Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí.

Externí analýza O (Opportunities)

Příležitosti
Použití silných stránek pro zamezení hrozeb.

T (Threats)

Hrozby
Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby ohrožující naše slabé stránky.

Části SWOT analýzy[editovat | editovat zdroj]

S[editovat | editovat zdroj]

Strengths či silné stránky je část analýzy vnitřního prostřední. Silné stránky pomáhají posilovat tržní pozici a identifikovat USP - jedinečný prodejní argument, neboli nám pomáhá identifikovat v jakých aspektech je naše firma před konkurencí. Cílem firmy je maximalizace silných stránek. Vytěžit co nejvíce z toho co už umíme.

Do silných stránek patří různé dosažené úspěchy, dovednosti, znalosti, schopnosti nebo zdroje. Silné stránky jsou ovšem pouze to, co vybočuje z průměru. Například u učitele francouzštiny není silná stránka znalost francouzštiny. Spíše je to nutný standard pro konkurenceschopnost.

Příklady silných stránek:

  • Výborná lokalita firmy
  • Produkt, který je unikátní
  • Výborná image značky
  • Dobře zavedený IS
  • Nízké náklady, nákladová výhoda
  • Patentované technologie
  • Licence
  • Výborná technická vybavenost
  • Nastartovaná inovace produktů
  • Dobré zdroje financování
  • Dlouhodobé vztahy se zákazníky
  • Silné partnerství
  • Vysoce kvalitní marketingové analýzy
  • Finanční síla a zdraví podniku
  • Míra diverzifikace či specializace.

W[editovat | editovat zdroj]

Weaknesses neboli slabé stránky. Jedná se o interní (vnitřní) analýzu prostředí firmy. Obvykle jsou měřeny interním hodnotícím systémem, benchmarkingem nebo srovnáním s konkurenci. Weaknesses jsou slabé stránky firmy, které snižují její vnitřní hodnotu (dovednosti, aktiva, podnikové zdroje atd). Cílem firmy je minimalizace slabých stránek.

Příklady slabých stránek:

  • Nedostatečná diferenciace produktu
  • Vysoké náklady
  • Nízká produktivita
  • Slabá reputace
  • Poškozená značka
  • Omezený přístup k distribučním kanálům.

O[editovat | editovat zdroj]

Opportunities neboli příležitosti. Jde o potenciální vnější příležitosti – šance pro rozvoj podniku a posílení pozice na trhu. Podnik se proto snaží o jejich správnou identifikaci a maximální využití. Tyto skutečnosti mohou podniku přinést úspěch v podobě např. větší poptávky, lepšího uspokojení zákazníků, zvýšení povědomí.

Příklady příležitostí:

  • Nové trhy – expanze do zahraničí
  • Nové segmenty trhu
  • Spolupráce s novými dodavateli
  • Zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků
  • Spolupráce s partnery na vývoji
  • Příznivý demografický vývoj
  • Nové technologie
  • Dotační programy na technologie a vzdělávání.

T[editovat | editovat zdroj]

Threats neboli hrozby. Hrozby jsou faktory vnějšího prostředí a leží mimo kontrolu společnosti. Hrozby představují možná rizika, která ohrožují dosažení cílů společnosti nebo její samotnou existenci. Cílem analýzy je hrozby identifikovat, sledovat a případně eliminovat.[3]

Hrozby musí společnost systematicky dlouhodobě řídit a předcházet jim. V opačném případě mohou přerůst v závažný problém. Při řízení hrozeb je možné využít tzv. Paretova pravidla 80/20, kdy 20 % potenciálních hrozeb způsobí 80 % finančních ztrát. Při řízení hrozeb je proto nutné uspořádat jednotlivé položky postupně od nejzávažnějších po nejméně závažné.[3]

Ohrožení společnosti může nastat například v následujících oblastech:

Vztahy s okolními společnostmi a fyzickými osobami ovlivňujícími chod společnosti:

Změny podnikatelského prostředí:

Společenské trendy:

  • Nové technologie
  • Pokles spotřeby
  • Změna chování spotřebitelů.[3]

Správný postup tvorby SWOT analýzy[editovat | editovat zdroj]

Zde je přehled základních kroků[4]:

  1. Příprava: Definice cíle analýzy, ať už pro celou organizaci, specifický projekt, produkt nebo službu, a sestavení týmu z různých odborných oblastí.
  2. Identifikace silných a slabých stránek: Tento krok zahrnuje interní analýzu dovedností, technologických schopností, vztahů se zákazníky, finančních zdrojů, technologického vybavení a procesů.
  3. Identifikace příležitostí a hrozeb: Analyzování externích faktorů, jako jsou tržní trendy, technologický rozvoj, změny v regulačním prostředí a konkurenční dynamika.
  4. Analýza a interpretace dat: Po shromáždění informací je klíčová jejich analýza a interpretace pro pochopení, jak interní a externí faktory ovlivňují organizaci.
  5. Formulace SWOT strategie: Na základě analýzy jsou formulovány strategie, které využívají silné stránky, minimalizují slabé stránky, využívají příležitosti a chrání před hrozbami.
  6. Akční plán: Vypracování konkrétních akčních plánů pro implementaci strategií, včetně stanovení cílů, časových harmonogramů a potřebných zdrojů.
  7. Průběžné hodnocení a aktualizace: SWOT analýza by měla být průběžně aktualizována, aby odrážela změny v prostředí organizace.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby. Vyhodnotí-li analýza, že převažují silné stránky a příležitosti, měl by se respondent ubírat po dobré cestě. Vyjde-li více slabin a hrozeb, je na zváženou, zda pokračovat. Pokud se respondent rozhodne jít dál, může si na základě SWOT analýzy stanovit strategické kroky, kterými se chce zabývat a které mu pomohou využívat příležitosti, eliminovat hrozby a slabé stránky. Výstupem pro společnosti je také komplexní zhodnocení vnějších a vnitřních faktorů. Analýza poskytuje praktické rady do začátku i průběhu podnikání a jasně vymezuje, jak co nejvíce zhodnotit své nápady (silné stránky a příležitosti) a čeho se v podnikatelském procesu vyvarovat (slabé stránky a hrozby). Na základě výsledků lze jasně seřadit a definovat cíle podnikání. Pro prosperující firmu to může být například nalezení nového prodejního kanálu. SWOT analýza predikuje, zhodnocuje a směřuje konkrétní kroky podnikání a podnikatelé tak mají více času a mozkové kapacity na rozhodování u jiných problémů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g GRASSEOVÁ, Monika; DUBEC, Radek; ŘEHÁK, David. Analýza podniku v rukou manažera. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0032-2. 
  2. ↑ Wiley Encyclopedia of Management. Příprava vydání Cary L Cooper. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd ISBN 978-1-118-78531-7, ISBN 978-1-119-97251-8. DOI 10.1002/9781118785317. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118785317. 
  3. ↑ a b c DOMANSKÁ, Lucie. Rizika a příležitosti v podnikání pomůže odhalit SWOT analýza. Podnikatel.cz. Dostupné online [cit. 2016-11-29]. 
  4. ↑ STRATE9Y. SWOT analýza pro podnikání - STRATE9Y [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SWOT&oldid=23822345“