STS-91

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
STS-91
Údaje o expedici
Na staniciMir
LoďDiscovery
COSPAR1998-034A
Členů expedice6, pak 7
Hostitelé25. základní expedice (Mir)
Šablona:Expedice-start a přistáníŠablona:Expedice-start a přistání
Fotografie posádky
Zleva Lawrenceová, Chang-Diaz, Gorie, Kavandiová, Precourt, Rjumin, Thomas
Zleva Lawrenceová, Chang-Diaz, Gorie, Kavandiová, Precourt, Rjumin, Thomas
Navigace
Předchozí
STS-90
Následující
STS-95

STS-91 byla mise raketoplánu Discovery z června 1998. Cílem bylo setkání s ruskou vesmírnou stanicí Mir.

Posádka

Pouze návrat z Miru

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Cíle mise

Mise STS-91 byla jakýmsi předstupněm k Mezinárodní vesmírné stanici, měla zachovat nepřetržitou americkou přítomnost ve vesmíru a rozvíjet postupy a hardware potřebný pro ISS. Kromě toho nesl raketoplán na palubě Alpha magnetický spektrometr (Alpha Magnetic Spectrometer Investigation (AMS)), jehož cílem bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrozyfiky.

Ke spojení Discovery se stanicí Mir došlo 4. června ve 12:58 hodin. Po spojení se stal Andy Thomas oficiálně členem posádky raketoplánu, po 130 dnech strávených na stanici Mir. Během následujících čtyř dní přeložila posádka raketoplánu na Mir 500 kg vody a 2130 kg materiálu. K odpojení od Miru došlo 8. června ve 12:01 hodin.

Prototyp AMS letěl do vesmíru během mise STS-91 poprvé. Aktivován byl hned první den. Původně měl odesílat údaje na Zemi skrz komunikační KU-band systém, ale kvůli problémům byly údaje zaznamenány na palubě raketoplánu. Posádka měla také problémy s televizním přenosem z paluby Miru, takže bylo spojení omezeno jen na audio.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-91 na anglické Wikipedii.