STS-61-A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
STS-61-A
Znak expedice
STS-61-a-patch.png
Údaje o expedici
Loď Challenger
COSPAR 1985-104A
Členů expedice 8
Trvání 7 dní, 45 minut
Datum startu 30. října 1985 17:00:00 EDT
Kosmodrom Kennedy Space Center, Florida (USA)
Vzletová rampa 39-A
Datum přistání 6. listopadu 1985 17:44:51 PDT
Fotografie posádky
STS-61-A crew.jpg
Navigace
Předcházející Následující
STS-51-J STS-61-B

STS-61-A byla devátá mise raketoplánu Challenger. Celkem se jednalo o 22. misi raketoplánu do vesmíru. Cílem letu bylo vynesení německé stanice „Spacelab D-1“. Během této mise poprvé a naposledy letěla raketoplánom osmičlenná posádka, od startu až do přistání, což byl zároveň největší počet osob na palubě vesmírné lodi.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Start[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán odstartoval z rampy 39-A Kennedyho vesmírného střediska 30. října 1985 v 17:00 UT. Před startem se vyskytla závada na palivové baterii č. 1, ve které poklesla teplota mimo povoleného rozsahu. Vzhledem k tomu, že další dvě baterie dokázaly zabezpečit energii pro všechny experimenty, byl start i přes závadu povolen.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Krátce po navedení na suborbitální dráhu v T+11 minut se vyskytl další problém. Selhal regulátor tlaku hélia v pravém modulu zadních motorů RCS a tlak začal klesat. Posádka Challengeru však problém vyřešila přechodem na druhou nezávislou přívodovou větev. V čase T+45 minut byl raketoplán navedený na operační, téměř kruhovou oběžnou dráhu okolo Země.

Posádka při práci v modulu Spacelab

Posádka raketoplánu se rozdělila na dvě směny. První, nazývaná "modrá" nastoupila do práce 3 hodiny 30 minut po startu a začala s oživováním Spacelabu. Řízení oživené laboratoře potom převzalo západoněmecké středisko. V Německé spolkové republice mohli sledovat experimenty v přímém přenosu.

Druhá směna se označovala jako "červená". Během sedmidenní mise se stihlo uskutečnit zhruba 80 procent plánovaného programu. Posádka celou dobu zápasila s technickými problémy, mezi které patřilo i unikání vzduchu ze Spacelabu.

Přistání[editovat | editovat zdroj]

Poslední experiment se uskutečnil 6. listopadu během přistávání. Byla to zkouška řízení pomocí ovládání předního podvozku. Tuto změnu v konstrukci si vynutily problémy během přistávání mise STS-51-D. Challenger bezpečně přistál v 17:44 UT na dráze 17 Edwardsově letecké základně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-61-A na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu