Socialistická republika Černá Hora
| Socialistická republika Černá Hora Socijalistička Republika Crna Gora Социјалистичка Република Црна Гора
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Rozloha
|
13 810 km²
| ||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
Počet obyvatel
|
615 035
| ||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
socialistická republika
| |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
,_Flag_of_Serbia_(1947%E2%80%931992).svg)
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.[1]
Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]
- 1945 - 1963: Lidová republika Černá Hora jako součást Demokratické federativní Jugoslávie, resp. Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963 - 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
- 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Svazové republiky Jugoslávie
Historie[editovat | editovat zdroj]
Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.
Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.[2]
Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.
V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.[1]
Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.[1]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.[4]
V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25–37. ISSN 0037-6922.
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63.
- ↑ Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky)[nedostupný zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Černá Hora na Wikimedia Commons
