Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z SPR-RSČ)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa
Datum založení: 1989
Datum rozpuštění: 15. května 2013
Předseda: Miroslav Sládek.jpg
Miroslav Sládek
Sídlo: Boleslavská 294/52
293 06 Kosmonosy
Ideologie: nacionalismus
Politická pozice: Krajní pravice
Evropská strana: žádná
Politická skupina EP: žádná
Stranické noviny: Týdeník Republika
Barvy: modrá, červená, bílá
Volební výsledek: 0,03 % (PSP ČR 2010)
Oficiální web
http://republikani.webnode.cz/o-nas/ www.republikani.com (nefunkční)

Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) byla česká politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v parlamentu v období let 1992-1998. Předsedou strany a nejvýraznější osobností byl Miroslav Sládek. V roce 2013 byla rozpuštěna.

Obsah

Charakteristika a zapojení do politického systému [editovat]

Program [editovat]

SPR-RSČ bývá označována za populistickou a krajně pravicovou stranu[1], sama sebe hodnotí jako stranu s cílem vybudování demokratického, humánního, silného a ekonomicky prosperujícího státu[2]. Hlásila se k odkazu prvorepublikové Agrární strany a ekonomickým myšlenkám Karla Engliše. Zpočátku byla proklamována ideová spřízněnost s americkými republikány a francouzskými gaullistickými republikány (Rassemblement pour la République neboli Sdružení pro republiku), nicméně později bylo upozorňováno spíše na podobnost s německými Die Republikaner.

Program strany a veřejná vystoupení členů (například časté demonstrace) se zakládaly na radikálně opozičním stanovisku vůči poměrům ve státě. Strana SPR-RSČ je známa svými výpady proti Romům a jiným minoritám žijících na území ČR. V jejím programu jsou pasáže věnované přistěhovalectví, které si kladla za cíl omezit na minimum. Požadovala též rovné zákony pro Čechy i Romy.

V programu dále můžeme najít profesionalizaci armády, národní suverenitu a odmítavý postoj vůči EU a NATO. Po listopadové revoluci požadovali republikáni opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu (později České republice, M. Sládek argumentoval například vlastnictvím Aljašky Spojenými státy[3]). Právě proti rozpadu Československa vedla Republikánská strana aktivní kampaň.

V ekonomické části programu požadovala revizi všech velkých privatizací, do ústavy zapracovat pevnou hranici daně (a zrušit progresivní zdanění příjmů), zavést referendum o daňových otázkách a přímou volbu prezidenta, bezplatné školství a investice do rozvoje venkova a výstavby bytů[4]. Podporovala též zúžení státního aparátu a zrušení Senátu. V kultuře hodlala (hodlá) podporovat obnovení národní hrdosti (hlásí se k husitskému odkazu), v oblasti životního prostředí se staví proti nadnárodním kvótám a tepelným elektrárnám.

Historie [editovat]

1989-2001: SPR-RSČ [editovat]

SPR-RSČ začala vznikat v listopadu 1989. První sjezd SPR-RSČ se uskutečnil 24. února 1990.[5]Účastnila se již červnových voleb 1990 (spolu s propodnikatelskou Všelidovou demokratickou stranou), ale pouze se ziskem okolo 1%. Teprve regionální volby na podzim 1990 ukotvily SPR-RSČ na české politické scéně. Republikánským předsedou byl zvolen Miroslav Sládek. Ve volbách roku 1992 získala SPR-RSČ 6,5 % a obsadila 14 křesel ve Federálním shromáždění a též 14 v České národní radě. Postavila se proti dělení ČSFR.

Během volebního období 1992 až 1996 opustilo poslanecký klub SPR-RSČ 9 poslanců, kteří se transformovali do Vlastenecké republikánské strany.

Předseda M. Sládek též dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V roce 1996 obhájili Republikáni svá křesla ve volbách. Obdrželi 8,01 % hlasů a získali 18 křesel v poslanecké sněmovně.

Krátce poté navrhl její předseda Miroslav Sládek ve sněmovně snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. V té souvislosti prohlásil, že jeho strana podporuje myšlenku, že by tato hranice měla být ještě nižší u dětí romského původu (od deseti let). Chtěl tím údajně zabránit vyhrocení situace.[6]

Počátkem roku 1997 přednesl Sládek projev před Lichtenštejnským palácem v Praze proti Česko-německé deklaraci. Za ten byl na začátku roku 1998 vězněn. V roce 1998, v předčasných volbách SPR-RSČ propadla a získala pouze 3,8 %. Na podzim 1998 sice obhájila asi stovku křesel v regionu, ale v roce 2000 jako součást republikánské koalice již tak úspěšní nebyli.

SPR-RSČ nebyla brána jako relevantní partner, jen ze začátku 90. let s ní spolupracovaly některé osoby z řad Konfederace politických vězňů a pravicového exilu pro její silně antikomunistický akcent[1]. Naproti tomu se její členové a přívrženci setkávali s komunisty v Klubu českého pohraničí nebo Odborovém sdružení ČMS. Při straně fungovalo Sdružení důchodců České republiky, Sdružení přívrženců a přátel Republikánů, Republikánská nadace PhDr. Miroslava Sládka a Republikánská mládež (ta byla roku 2002 soudně rozpuštěna).

Politická orientace členů a sympatizantů se rozkládala po celém politickém spektru, podle průzkumů se většina hlásila k pravici[7] (levici reprezentovala například Andrea Cerqueirová, budoucí autorka kritické knihy o straně a někteří lokální členové). Mediálně byly také sledovány sympatie některých stranických činitelů k fašismu a nacismu, včetně propojení s ultrapravicovým křídlem skinheadů[3] (M.Sládek na stránkách RMS sdělil, že by uvítal integraci Národního odporu do jednoho silného pravicového subjektu[8]).

SPR-RSČ vydávala od roku 1990 týdeník Republika, který zanikl roku 2004. Republikáni udržovali mezinárodní vztahy s evropskou krajní pravicí, například s Liberální demokratickou stranou Ruska či FN.

2001-2008: RMS [editovat]

Na SPR-RSČ byl uvalen konkurz v únoru 2001 a většina členů se přesunula do RMS. Ta neúspěšně kandidovala do PSP v roce 2002 (0,9 %) a do EP 2004 (0,6 %).

2008: Obnovení SPR-RSČ [editovat]

17. května 2008 se na sjezdu republikánského hnutí dohodlo sloučení subjektů Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni, Republikáni Miroslava Sládka a Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa do jednoho subjektu, který přijal staronový název Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa. Ideově se jedná o obnovení někdejší SPR-RSČ. Předsedou strany se opět stal Miroslav Sládek.

2010–2013: Pozastavení činnosti a rozpuštění [editovat]

7. prosince 2010 Nejvyšší správní soud rozhodl na návrh vlády pozastavit činnost SPR-RSČ s odůvodněním, že strana nesplnila svou zákonnou povinnost a nedoložila Poslanecké sněmovně finanční výroční zprávy za roky 2006 až 2009.[9] Z tohoto důvodu, který se i v dalších letech opakoval, pak v říjnu 2012 vláda rozhodla o podání návrhu na úplné rozpuštění strany.[10]

Dne 15. května 2013 byla strana Nejvyšším správním soudem rozpuštěna.[11]

Odštěpené a nástupnické strany [editovat]

Krátce po volbách do Národní rady se odštěpila Radikální republikánská strana. Ta se roku 1995 sloučila s dalšími odštěpenci z SPR-RSČ (k nimž náleželi i dva poslanci), čímž vznikla Vlastenecká republikánská strana (později Pravá alternativa). Někteří jedinci se spojili s Českým hnutím národní jednoty. Oficiálním nástupcem SPR-RSČ byla strana Republikáni Miroslava Sládka spolupracující s Národní stranou.

Volební výsledky [editovat]

Program strany přitahoval hlavně nižší a střední třídu na venkově[12], mladé muže se základním a středním vzděláním na severu Čech[13] a důchodce.

Volby do Poslanecké sněmovny [editovat]

Výsledky jsou uvedeny v procentech.

1990[14] 1992 1996 1998 2002* 2006 2010
Praha 1,17 3,11 3,72 2,15 0,48*
Středočeský kraj 1,20 5,03 8,05 3,89 0,96* 0,18
Jihočeský kraj 0,95 7,15 7,82 3,41 0,85*
Západočeský kraj 1,50 5,73 9,86 4,26
Plzeňský kraj 0,89*
Karlovarský kraj 1,33*
Severočeský kraj 1,45 10,58 12,65 6,11
Ústecký kraj 1,89*
Liberecký kraj 1,23* 0,37
Východočeský kraj 1,17 5,46 7,47 3,68
Královéhradecký kraj 0,97*
Pardubický kraj 0,861
Vysočina 0,88*
Jihomoravský kraj 0,64 6,27 7,77 3,56 0,89*
Severomoravský kraj 0,55 5,45 7,87 4,34
Olomoucký kraj 0,97*
Zlínský kraj 0,77*
Moravskoslezský kraj 1,12*
Česká republika 1,00 5,98 8,01 3,90 0,97 * 0,03

Ve volbách do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 Republikáni kandidovali pod Národní stranou [15]

*Republikáni kandidovali v roce 2002 pod názvem Republikáni Miroslava Sládka

Evropské volby [editovat]

Volby
 Počet hlasů  % Počet mandátů
20041
15.7671
0,671
0
2009
7.492
0,31
0

Reference [editovat]

  1. ↑ a b M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8
  2. ↑ http://www.republikani.com/historie.htm
  3. ↑ a b Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
  4. ↑ http://www.republikani.com/program.htm#Ekonomika
  5. ↑ Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 319. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf
  6. ↑ Protokol ze schůze PSP, 25. 7. 1996
  7. ↑ M.Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, ISBN: ISBN 80-86598-45-4
  8. ↑ http://www.republikani.com/diskuze.htm
  9. ↑ http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/0002_0Pst_090_20101213115145_prevedeno.pdf
  10. ↑ Vláda navrhne zrušit Sládkovu republikánskou stranu SPR-RSČ, CeskeNoviny.cz, 5.10.2012
  11. ↑ Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2013, sp. zn. Pst 4/2013
  12. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370045-08.11.2007-22:20-vyhasinajici-radikalove.html
  13. ↑ Pavel Pečínka: Zelená zleva ?, ISBN: ISBN 80-86103-58-7
  14. ↑ koalice s Všelidovou demokratickou stranou
  15. ↑ http://volby.cz/pls/ps2006/ps123?xjazyk=CZ&xkraj=0&xstrana=22&xv=1
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sdružení_pro_republiku_-_Republikánská_strana_Československa&oldid=10383365“