SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia
SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia |
|
| Základní údaje | .svg){kind=small} |
|---|---|
| Typ: | pancéřový křižník |
| Zahájení stavby: | 6. září 1891 |
| Spuštěna na vodu: | 29. dubna 1893 |
| Uvedena do služby: | 24. března 1895 |
| Osud: | sešrotován 1920 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5270 t |
| Délka: | 106,6 m |
| Šířka: | 16,2 |
| Ponor: | 6,5 |
| Pohon: | 7 171 kW |
| Rychlost: | 19,4 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 504 |
| Pancíř | paluba 39–57 mm boky 100 mm kasematy 80 mm velitelská věž 50 mm |
| Výzbroj: | 2× 240 mm (2×1) 8× 150 mm (8×1) 18× 47 mm (18×1) 4× torpédomet |
Kaiserin und Königin Maria Theresia byl první postavený pancéřový křižník Rakousko-uherského námořnictva. Postaven byl v letech 1891–1894 loděnicí Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Autorem projektu lodi byl inženýr Josef Kuchinka, ředitel námořního arzenálu v Pule.[1]
Obsah |
Konstrukce [editovat]
Hlavní výzbroj tvořila dvě Kruppova 240mm děla (délka hlavně 35 ráží) v barbetách na přídi a zádi lodi. Sekundární řáží bylo osm 150mm děl, které doplňovalo osmnáct 47mm děl, dvě bronzová 70mm děla (v člunech), dva kulomety a čtyři torpédomety (v přídi, zádi lodi a na obou bocích).[2]
Při modernizaci byla 240mm děla nahrazena stejným počtem děl ráže 190 mm ze Škoda Plzeň, počet 47mm děl se snížil o čtyři a byl demontován i jeden z torpédometů.[2]
Pancéřová paluba pokrývala celou délku lodi a skládala se ze dvou segmentů. Rovná část (3/5 délky lodě) o síle 37 mm byla 30 cm pod čárou ponoru. Boční části o síle 57 mm byly šikmé a na obšívku trupu se napojovaly 1,3 metru pod čarou ponoru. Prostor nad šikmou částí paluby vyplňovaly uhelné bunkry. Boční pancéřový pás z tvrzené oceli měl sílu 100 mm, délku 63 metrů a výšku 2,9 metru.[3] Na koncích ho uzavíraly přepážky. V místech barbet věží a kasemat byl boční pás zvýšen až k hlavní palubě. Pancíř barbet měl sílu 100 mm a dosedal na pancéřovou palubu. Děla měla ocelové štíty.[2] Kasematy měly 80mm pancéřování a 40mm silné pancéřové přepážky. Velitelská věž byla chráněna 50mm pancířem.
Operační nasazení [editovat]
V letech 1900–1902 byl křižník Kaiserin und Königin Maria Theresia nasazen při potlačování Boxerského povstání v Číně. Z rakousko-uherských lodí se na operacích podílely ještě křižníky Kaiserin Elisabeth, Zenta a Aspern.[4] V roce 1909 byla loď modernizována.
Křižník byl v aktivní službě ještě na počátku první světové války, jeho zastaralost ale nedovolila jeho použití v první linii. Zprvu sice tvořil společně s pancéřovými křižníky Kaiser Karl VI. a Sankt Georg první křižníkovou eskadru, oba novější křižníky ale operovaly bez něj, protože byl výrazně pomalejší. V únoru 1917 pak byl vyřazen z aktivní služby, odzbrojen a sloužil v Pule jako ubytovací loď pro posádky ponorek. Po válce loď připadla Velké Británii, která ji v roce 1920 nechala sešrotovat.
Literatura [editovat]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986.
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha : Naše vojsko, 1988. ISBN 28-029-88. s. 320. (česky)
Reference [editovat]
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha : Naše vojsko, 1986. s. 135. [Dále jen Hynek, klučina (1986)]
- ↑ a b c Hynek, klučina (1986), s. 138.
- ↑ Hynek, klučina (1986), s. 136.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Zkáza křižníku Kaiserin Elisabeth. Historie a plastikové modelářství. 1998, roč. VIII, čís. 20, s. 20.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Článek o lodi
