SMS Erzherzog Ferdinand Max (1865)
SMS Erzherzog Ferdinand Max |
|
| Základní údaje | .svg){kind=small} |
|---|---|
| Zahájení stavby: | 1863 |
| Spuštěna na vodu: | 24. května 1865 |
| Uvedena do služby: | 1866 |
| Osud: | |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 5140 t |
| Délka: | 80 m (na vodorysce) |
| Šířka: | 16 m |
| Ponor: | 7,1 m |
| Pohon: | parní stroj 2925 HP (imd.) |
| Rychlost: | 12,5 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 511 |
| Pancíř | boky: 87 mm (příď a záď) 123 mm (baterie) dřevěná podložka 660 mm |
| Výzbroj: | (1866): 16× 48liberní 4× 8liberní dělo 2× 3liberní dělo |
SMS Erzherzog Ferdinand Max byla pancéřová fregata postavená pro rakouské námořnictvo v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu.[1] Její sesterská loď byla SMS Habsburg. Loď byla pojmenována na počest Maxmiliána I. Mexického, mexického císaře a bratra císaře Františka Josefa I.
Erzherzog Ferdinand Max byl vybaven parním strojem. Jednalo se o ležatý nízkotlaký dvouválec, se kterým dosahovala rychlosti až 12,5 uzlu.[1] Po dokončení měla nést děla Krupp, ty však nebyly dodány do vypuknutí prusko-rakouské války a poté bylo jejich dodání zakázáno. Loď musela být pro válku vyzbrojena provizorně zastaralou výzbrojí, která byla momentálně k dispozici. Loď pak nesla šestnáct 48liberních děl s hladkou hlavní, nabíjených zepředu.[2] Pancíř lodi byl umístěn na 600mm silné dřevěné podložce. Na přídi a zádi měl sílu 87 mm a v místě dělové baterie byl silný 123 mm.[3]
Erzherzog Ferdinand Max byl vlajkovou lodí admirála Wilhelma von Tegetthoffa v bitvě u Visu v roce 1866. Velitelem lodi byl v bitvě Maximilian Daublebsky von Sterneck.[4] Bitva se rozhodla v okamžiku, kdy Erzherzog Ferdinand Max úspěšně taranoval a během několika minut poslal ke dnu italskou pancéřovou fregatu Re D'Italia, které stále vlála na stožáru admirálská vlajka. Bitva u Visu skončila těžkou porážkou silnější a modernější italské flotily.[5]
Erzherzog Ferdinand Max byl v aktivní službě až do roku 1886.
Literatura [editovat]
- BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha : MARE-CZECH, 2004. 183 s. ISBN 80-903149-1-0.
Reference [editovat]
- ↑ a b BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha : MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. s. 78. [Dále Beneš (2004)]
- ↑ Beneš (2004), s. 74.
- ↑ Beneš (2004), s. 69.
- ↑ Beneš (2004), s. 144.
- ↑ Beneš (2004), s. 49.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Větší článek o lodi
