SMS Arminius (1864)
SMS Arminius |
|
| Základní údaje | .svg){kind=small} |
|---|---|
| Typ: | Pancéřová loď |
| Zahájení stavby: | 1863 |
| Spuštěna na vodu: | 20. srpen 1864 |
| Uvedena do služby: | |
| Osud: | prodána a rozebrána 1902 |
| Cena: | 630 000 tolarů |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 1 725 t |
| Délka: | 61,6 m |
| Šířka: | 10,9 m |
| Ponor: | 4,55 m |
| Pohon: | 4 parní kotle horizontální expanzní parní stroj 2 260 hp 1 dvojlopatkový šroub |
| Palivo | 171 t uhlí |
| Rychlost: | 10 uzlů (19 km/h) |
| Dosah: | 2 000 nm při 8 uzlích |
| Posádka: | 132 |
| Pancíř | 114 mm pás 76 mm boky 114 mm velitelské stanoviště 114-119 mm věže |
| Výzbroj: | 4 x 210mm děla (II x 2) 1 x 350 mm torpédomet 4 x bubínkové dělo |
SMS Arminius byla pancéřová loď, sloužící v pruském a německém námořnictvu mezi lety 1864 a 1901. Byla pojmenována po Arminiovi, germánském náčelníkovi, který porazil Římany v bitvě v Teutoburském lese.
Stavba byla zadána britské loděnici Samuda Brothers v Poplaru. Kýl byl položen roku 1863 a loď samotná byla spuštěna na vodu o rok později - 20. srpna 1864.
Konstrukčně loď vycházela z monitoru Colesova typu (jejími polosesterskými loďmi byly dánská Rolf Krake a ruská Smerč). Loď byla mimo parní pohon vybavena také plachtami na dvou stěžních škunerového typu. Kvůli špatným plavebním vlastnostem byly plachty odstraněny roku 1870. Původní výzbroj čtyř 72liberních bronzových kanónů s hladkou hlavní byla nahrazena po předání Prusku čtyřmi 210 mm Kruppovými děly (po dvou v každé věži). V roce 1881 přibyl na přídi jeden 350 mm torpédomet a čtyři bubínková děla.
Loď od svého předání sloužila jako prvosledové plavidlo až do roku 1872, kdy byla přeřazena k hlídkové službě. Později sloužila také jako školní loď pro strojníky a (po zpevnění trupu) také jako ledoborec v Kielu. Nakonec byla 2. března 1901 vyřazena ze služby a později v roce 1902 prodána a rozebrána.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků SMS Arminius (1864) na anglické Wikipedii a SMS Arminius na německé Wikipedii.
