S-300
| S-300 | |
| Typ | Protiletadlový systém |
|---|---|
| Místo původu | |
| Historie služby | |
| Používána | 1978–dosud |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Almaz-Antej NPO Almaz NIIP (radar) MKB Fakel (rakety) MNIIRE Altair (S-300F) |
| Navrženo | 1967–2005 |
| Výrobce | MZiK |
| Varianty | S-300P S-300PM S-300PMU 2 S-300F (námořní varianta) S-300V S-400 |
S-300 (rusky С-300, v kódu NATO SA-10 Grumble, SA-12 Giant/Gladiator, SA-20 Gargoyle) je ruský raketový, protiletadlový systém dlouhého dosahu určený k obraně strategických cílů nebo uskupení vojsk před taktickými, operačně taktickými řízenými střelami a bojovými letouny, schopný činnosti za každého počasí i podmínkách intenzivního radioelektronického rušení. Systém je od roku 1979 vyráběn firmou Almaz. Od roku 1993 je S-300 vyráběn také v ČLR pod názvem 红旗 (hong qi - Rudá vlajka).
Obsah |
Historie [editovat]
Vývoj protiletadlového systému S-300 začal v 60. letech 20. století. Cílem bylo vyvinout systém, který by vykompenzoval nedostatky stávajících protiletadlových systémů S 75 a S 125. Hlavními požadavky na nový systém byly větší mobilita a schopnost sledovat a ničit více cílů současně. V roce 1967 vydalo tehdejší UV KSSS usnesení o vývoji tří nových protiletadlových systémů určených pro obranu pozemních vojsk, námořnictva a útvarů PVOS.
S-300P [editovat]
První protiletadlový systém S-300P začal pracovat v Moskevském okruhu PVOS v roce 1978 (v kódu NATO SA-10 Grumble). Byl to mobilní systém, jehož jednotlivé prvky byly umístěny na přívěsech tahačů Ural-357, Kraz-255 a Kraz-260. Systém používal střely 5V55 s doletem 47 km, později s doletem 75 km. Minimální výškový dosah byl 25 metrů a maximální 25 km. Střely měly délku 7,25 metru a průměr 0,5 metru. Hlavice obsahovala 130 kg výbušniny se směrovým účinkem. Střely byly odpalovány z transportních kontejnerů metodou studeného startu. V polovině 80. let byl tento systém modernizován a dostal označení S-300PT
S-300PS [editovat]
Je samohybná nebo také exportní varianta protiletadlového systému S-300P. Do výzbroje byl přijat v roce 1982. Výhodou oproti staršímu S-300P má S-300PS kratší dobu přípravy (5 minut) a delší dosah raket (90 km). Systém je umístěn na nákladních automobilech MAZ 543M.
S-300PM [editovat]
S-300PM nebo exportní S-300PMU 1, v ČLR vyráběn pod označením HQ-10 (红旗-10), je modernizovaná verze systému S-300P, jejíž vývoj byl zahájen v roce 1983. S-300PM je vybavena modernějšími raketami 48N6 (48N6E). Raketa byla poprvé testována v únoru 1984. Systém je vybaven modernějším přehledovým radiolokátorem PN64, který je schopen detekovat cíle s odrazovou plochou od 0,02 m². Dálkový dosah raket je 150 km a výškový 27 km. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se ve výškách 6-100 m na vzdálenost až 30 km.
S-300PMU 2 [editovat]
S-300PMU 2, v ČLR vyráběn pod označením HQ-15 (红旗-15), oproti předchozím typům zahrnuje nové prvky jako je přehledový radiolokátor 96N6, velitelské stanoviště a modernizovanou raketu 48N6E2 s doletem 200 km. Vývoj S 300PMU 2 byl zahájen v roce 1995 a v roce 1997 byl systém představen na výstavě vojenské techniky MAKS-97.
S-300F [editovat]
S-300F (SA-N-6) je námořní varianta protiletadlového systému S-300. Systém byl zaveden do výzbroje v roce 1984. Používá rakety 5V55RM s dosahem 7-90 km. Raketa dosahuje rychlosti mach 4. Tímto protiletadlovým systémem jsou vybaveny křižníky Kara, Slava a Kirov. S-300FM je modernizovaná varianta S-300F a je instalována pouze u raketového křižníku Petr Veliký (třída Kirov). Systém používá rakety 48N6 a dosahuje rychlosti mach 6. Vývozní varianta je známá pod názvem Rif M a je instalována u čínského torpédoborce 051C.
S-300V [editovat]
Na rozdíl od předchozích verzí S-300P jsou komponenty systému S-300V umístěny na pásovém vozidlu s hrubou hmotností 47 tun. Systém je určený pro obranu prvosledných, druhosledných a týlových jednotek před taktickými řízenými střelami, letadly a vrtulníky. Systém je schopen ničit taktické balistické střely na maximální vzdálenost 40 km a letadla na vzdálenost 100 km. Výškový dosah proti letadlům je do 30 km a proti BS 28 km. Systém je schopen vést boj proti 24 cílům současně a navádět až 2 protiletadlové rakety najednou. S-300V byl zaveden do výzbroje v roce 1986 jako nástupce protiletadlového systému Krug (SA-4 Ganef). S-300V je vyráběn firmou Antej. V ČLR má tato verze označení HQ-18 (红旗-18).
Složení protivzdušné brigády:
- 1 velitelské vozidlo 9S457-1
- 1 radiolokátor celokruhového vyhledávání 9S15MT
- 1 radiolokátor sektorového vyhledávání 9S19M2
- 6 odpalovací vozidlo
- 6 nabíjecí vozidlo
S-300V používá dvou typů raket. Jedná se o raketu 9M82 (SA-12 Giant), která je určena hlavně k ničení balistických raket. Další raketou je 9M83 (SA-12 Gladiator), která je určena k ničení střel s plochou dráhou letu, letadel nebo taktických balistických raket na menší vzdálenost.
| Verze | S-300 PT | S-300 PS | S-300PM | S-300 PMU 2 | S-300 F | S-300 V |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok zavedení | 1979 | 1982 | 1989 | 1997 | 1984 | 1986 |
| Používaná střela | 5V55K | 5V55 | 48N6 | 48N6M | 5V55RM | 9M82,9M83 |
| Maximální výškový dosah | 25 km | 27 km | 27 km | 27 km | 90 km | |
| Minimální výškový dosah | 25 m | 25 m | 10 m | 10 m | 7 km | |
| Maximální dálkový dosah | 47 | 75 | 150 | 200 | ||
| Minimální dálkový dosah | 5 | 5 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Množství postřelovaných cílů | 6 | 6 | 6 | ? | 6 | 6 |
| Množství současně naváděných střel | 12 | 12 | 12 | ? | 12 | 2 |
Uživatelé [editovat]
Arménie
Bělorusko
Bulharsko
Čína
Kypr
Indie
Írán
Kazachstán
Slovensko
Sýrie
Ukrajina
Venezuela
Vietnam
Reference [editovat]