Sýkořice vousatá
Sýkořice vousatá (dospělý samec)
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
| Panurus biarmicus Linné, 1758 |
Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) je malý druh pěvce a jediný zástupce rodu Panurus, který je jediným rodem čeledi sýkořicovití (Panuridae).
Obsah |
Taxonomie [editovat]
Rozlišují se 2 poddruhy, jejichž rozšíření je geograficky velmi neobvyklé. Severní Pobaltí, západní Evropu, Středozemí, Balkán, západní a jižní Turecko až po jihozápadní Rusko a Ázerbájdžán obývá sýkořice vousatá evropská (P. b. biarmicus), Litvu, Polsko, na západě po ČR a Rakousko, na jihu po Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Černou Horu, Bulharsko, střední Turecko a celou Asii zase sýkořice vousatá eurasijská (P. b. russicus).[1]
Popis [editovat]
Velikosti vrabce domácího (délka těla 14-15,5 cm), s dlouhým světle žlutohnědým ocasem. Samec má světle modrošedou hlavu, dlouhý černý vous, bílé hrdlo a černé spodní ocasní krovky. Samice má hlavu běžovohnědou bez černého vousu, hrdlo špinavě bílé a spodní ocasní krovky béžové. Mladí ptáci se podobají samici, ale jejich zbarvení je více žlutobéžové, s černým hřbetem a částečně černým ocasem. Létá v nepravidelných, mělkých vlnovkách s vířivým máváním křídel.[2]
Hlas [editovat]
Vábení je „ping ping“ nebo „džong džong“, zpěv je tiché libozvučné cvrlikání.
Rozšíření [editovat]
Velmi ostrůvkovitě v Evropě (od jižní Skandinávie po Středomoří) a v jižní části Asie po Čínu. Evropská populace je odhadována na 240 000-480 000 párů.[3]
Výskyt v ČR [editovat]
Hnízdění bylo v České republice poprvé prokázáno v roce 1951 na Novočeském rybníce u Pohořelic na jižní Moravě. V současné době jsou hlavními hnízdními oblastmi jižní Čechy, Polabí a jižní a severní Morava. Početnost velmi kolísá; v letech 1985-89 byla odhadnuta na 100-300 párů, v letech 2001-03 na 100-200 párů.[4]
Tah [editovat]
Sýkořice vousatá je převážně stálý až přelétavý pták bez výrazného tahu.
Hnízdění [editovat]
Sociálně monogamní druh. Páry jsou si věrné i několik sezón, ale v koloniích se vyskytují i mimopárové kopulace a hnízdní parazitismus. Samice při námluvách preferují samce s delším ocasem. Hnízdo je hluboká, shora vždy přirozeně krytá miskovitá stavba z rákosů nebo orobinců umístěná v rákosí nízko nad vodou. Staví jej oba ptáci. Hnízdí v dubnu až červenci 2x ročně. Samice snáší 5-7 bílých, řídce černě tečkovaných vajec o rozměrech 18,0 x 14,1 mm, na kterých sedí oba rodiče asi 12 dnů. Mláďata poté krmí oba rodiče, někdy společně i s jinými páry, asi po dobu 10-13 dnů. K tvorbě párů u mláďat dochází již v zimních hejnech.[1]
Potrava [editovat]
Na jaře a v létě se živí hmyzem, pavouky a hlemýždi, od podzimu přechází na rostlinnou potravou, tvořenou semeny rákosu a jiných vodních rostlin.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ BirdLife International (2012): Bearded Parrotbill Panurus biarmicus.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.