Sü I-chua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sü I-chua je čínské jméno, v němžje příjmení a I-chua osobní jméno.
císařovna Sü
císařovna
portrét císařovny Sü
portrét císařovny Sü
Sňatek 17. února 1376
Úplné jméno Sü I-chua (徐儀華)
Posmrtné jméno zkrácené: císařovna Žen-siao-wen (仁孝文皇后)
úplné:Žen-siao cch'-i čcheng-ming čuang-sien pchej-tchien čchi-šeng wen chuang-chou (仁孝慈懿誠明庄獻配天齊聖文皇后)
Narození 1362
Nanking
Úmrtí červenec 1407
Nanking
Pochována Čchang-ling (Císařské hrobky dynastie Ming)
Předchůdce císařovna Ma (Ťien-wen)
Následník císařovna Čang
Panovník Jung-le
Potomci císař Chung-si
Ču Kao-sü, kníže z Chan
Ču Kao-suej, kníže Ťien z Čao
a čtyři dcery
Rod
Otec Sü Ta
Matka paní Sie

Císařovna Sü (čínsky v českém přepisu Sü chuang-chou, pchin-jinem Xú huánghòu, znaky 徐皇后, 1362červenec 1407), posmrtným jménem císařovna Žen-siao-wen (čínsky v českém přepisu Žen-siao-wen chuang-chou, pchin-jinem Rénxiàowén huánghòu, znaky 仁孝文皇后), vlastním jménem Sü I-chua (čínsky pchin-jinem Xú Yíhuá, znaky 徐儀華) byla mingská císařovna, manželka císaře říše Ming Jung-leho. Byla vzdělaná, psala knihy, aktivně se účastnila dvorské politiky.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Sü I-chua se narodila roku 1362, jako nejstarší dcera generála a politika Sü Taa a jeho manželky příjmením Sie (). Sü Ta byl přední generál Ču Jüan-čanga, zakladatele a od roku 1368 prvního císaře říše Ming. Měla čtyři bratry, byli to Sü Chuej-cu (徐輝祖), Sü Tchien-fu (徐添福), Sü Jing-sü (徐膺緒) a Sü Ceng-šou (徐增壽) a dvě mladší sestry, které se provdaly za Ču Kueje, knížete z Taj, třináctého syna Ču Jüan-čanga, a Ču Jinga, knížete z An, dvaadvacátého syna Ču Jüan-čanga. 17. února 1376 se provdala za Ču Tiho, knížete z Jen, čtvrtého syna Ču Jüan-čanga. V občanské válce v letech 1399–1402 Ču Ti porazil císaře Ťien-wena a v červenci 1402 usedl na trůn. Svou první a hlavní manželku Sü I-chua v prosinci 1402 jmenoval císařovnou.

Roku 1404[2] sestavila Pokyny pro vnitřní komnaty[3] (či Domácí lekce,[2] Nej sün, 內訓), knihu určenou k výchově žen v duchu konfucianismu. Ve dvaceti kapitolách obsahovala upravené výpisky ze starších spisů, mimo jiné i z Přikázání pro ženy chanské spisovatelky Pan Čao. Kniha byla později zařazena do souboru „Čtyř knih pro ženy“ (Nü s’ šu).[3]

Byla zbožnou buddhistkou, první, která sepsala sútru, která se jí zjevila ve snu. Sútra dostala název Ta Ming Žen-siao chuang-chou meng-kchan Fo Šuo ti-i si-jü ta-kung te-ťing (Sútra velké zásluhy a výjimečné vzácnosti, kterou Buddha sdělil ve snu císařovně velké Ming Žen-siao). V její předmluvě císařovna uvedla, že jednou v noci po meditaci a pálení kadidla se jí ve snu zjevila Kuan-jin a vzala ji do svaté říše, kde ji odhalila sútru, aby ji ochránila od neštěstí. Její text přečetla třikrát, aby si ho zapamatovala a po probuzení přesně zapsala. Sútra zprostředkuje konvenční filozofii mahájany, mantry určené ke zpěvu byly typické pro tibetský buddhismus.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Xu na anglické Wikipedii.

  1. Ellen Soulliere, "Palace Women in the Ming dynasty: 1368–1644" (Doctoral dissertation, Princeton University, 1987) 19, 22-24.
  2. a b ZHANG, Mingqi. The Four Books for Women: Ancient Chinese texts for the education of women [online]. Gambier, Ohio: Kenyon College, [cit. 2014-01-03]. Původně publikováno v B. C. Asian Review volume 1, 1987. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha : Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 246.  
  4. YÜ, Chun-fang. Ming Buddhism. In TWITCHETT, Denis C.; MOTE, Frederick W.. The Cambridge History of China. Volume 8, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 2. Cambridge : Cambridge University Press, 1998. [dále jen Huang (1998)]. ISBN 0521243335. S. 913–915. (anglicky)
Císařovna říše Ming
Předchůdce:
císařovna Ma (Ťien-wen)
14021407
Sü I-chua
Nástupce:
císařovna Čang