Sírovec žlutooranžový
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Laetiporus sulphureus (Bull.) Murrill |
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), též chorošovec sírový či choroš sírový, je jednoletá dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou, na rozdíl od plodnic příbuzného sírovce horského, jedlé.
Obsah |
Popis [editovat]
Houba vytváří velké masité chorošovité plodnice vějířovitého až půlkruhovitého tvaru, široké až 50 cm. Plodnice bokem přirůstají ke dřevu a zpravidla jich vyrůstá větší počet těsně nad sebou, takže na kmeni tvoří i přes metr velké a velmi nápadné trsy. Plodnice jsou v mládí zbarveny jasně žlutě až žlutooranžově, spodní strana plodnic, pokrytá výtrusorodým rouškem v podobě rourek, bývá až sírově žlutá, na svrchní straně se často střídají sytější a bledší oranžově žluté pásy. Stárnutím plodnice vybledává do krémova či naopak tmavne. Plodnice má v mládí měkkou masitou dužninu, která se postupně stává lámavější.
Výskyt [editovat]
Sírovec roste dosti hojně od května do října na kmenech živých listnatých stromů, často na akátech a ovocných stromech v alejích, sadech a zahradách, ale i na dubech a jiných listnáčích v lesích. Jedná se o nebezpečného parazita, vyvolávajícího tzv. hnědou hnilobu dřeva.
Užití [editovat]
Sírovec žlutooranžový je v mládí jedlý, starší plodnice jsou ale tuhé a nechutné. Bývá připravován mimo jiné jako obalovaný řízek.
Nežádoucí účinky [editovat]
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), způsobuje v kombinaci s alkoholem žaludeční nevolnost a zvracení (GUBA 1977).
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha : Academia, 1986. 180 s.
