Sirius
| Sirius | |
|---|---|
 |
|
| Astrometrická data Ekvinokcium J2000.0 |
|
| Souhvězdí | Velký pes (Canis Major) |
| Rektascenze | 6h45m8,90s |
| Deklinace | −16° 42′ 58.017″ |
| Paralaxa | 0,37921" |
| Vzdálenost | 8,60±0,04 ly (2,64±0,01 pc) |
| Barevný index (U-B) | −0,05 |
| Barevný index (B-V) | +0,01 |
| Zdánlivá hvězdná velikost (V) | −1,47m |
| Absolutní hvězdná velikost (V) | +1,42m |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 48915 |
| Bonner Durchmusterung | BD −16°1591 |
| Glieseho katalog | Gl 244 A/B |
| Bayerovo označení | α CMa |
| Flamsteedovo označení | 9 CMa |
| Synonyma | Dog Star, Aschere, Canicula, Al Shira, Sothis, Alhabor, Mrgavyadha, Lubdhaka, Tenrōsei |
Sirius nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula je nejjasnější hvězda na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa. Velký pes představoval původně egyptského boha Anubise se šakalí hlavou. Sírius je nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku.
Obsah |
Popis [editovat]
Jméno Sírius pochází z řeckého slova seírios, což znamená blikotající, jiskřící. Toto jméno dostala hvězda od Řeků pro svoji blikotavou záři. To je způsobeno tím, že se Sírius nachází blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje jeho scintilaci, zvláště za mrazivých nocí[1].
Sírius je pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi a má hvězdnou velikost -1,46m. Jeho vzdálenost je jen 8,6 světelných let. Je jednou z nejbližších hvězd a má velký vlastní pohyb o rychlosti 1,3 úhlových vteřin ročně. Sírius patří mimo jiné k proudu hvězd Velké medvědice. Pohybuje se totiž stejným směrem jako ony, což naznačuje jejich společný původ.
Sírius je hvězda hlavní posloupnosti o spektrální třídě A0 nebo A1 a třídě svítivosti Vm. Jeho hmotnost je 2,4× větší jako hmotnost Slunce, jeho průměr je 1,8× větší a jeho svítivost je 26× větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 kelvinů, což je příčina jeho velké jasnosti.
Sírius je dvojhvězda. I když jeho odchylka od přímočarého pohybu byla známa již dříve, byl jeho průvodce objeven kvůli velkému rozdílu ve svítivosti a malé úhlové vzdálenosti maximálně 11,4 úhlových vteřin až roku 1862 Alvenem Grahemem Clarkem. Oproti své jasnější hvězdě Síriu A má průvodce Sírius B jen hvězdnou velikost 8,5m a je bílým trpaslíkem. Toto bylo objeveno až roku 1923, kdy se ukázalo, že ačkoli Sirius B je stejně těžký jako Slunce a má povrchovou teplotu 25 000 K, musí mít při své velké hmotnosti malé rozměry. Sirius B má 0,94 hmotnosti Slunce, je ale menší než Neptun. Byl to první bílý trpaslík, který byl objeven, a obíhá Sírius A jednou za necelých 50 let. Malá poloosa oběžné dráhy činí 4 miliard km, ale excentricita oběžné dráhy je při 0,58 velice vysoká.
Existují teorie, že Sírius má další průvodce, ale nebyli dosud žádní objeveni.[zdroj?]
Sirius v kultuře [editovat]
- Sirius je zmíněn ve vědeckofantastické povídce „Riziko“ amerického spisovatele Isaaca Asimova.[2]
- Sirius je také zmíněn dosti podrobně v knize Toma Robbinse V žabím pyžamu.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Kleczek, Josip; Naše souhvězdí; Albatros; Praha 2000; ISBN 80-00-00853-X; s. 278
- ↑ ASIMOV, Isaac. Robohistorie II. Praha : Triton, 2004. ISBN 80-7254-478-0. Kapitola Riziko, s. 188.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Podrobné informace o Síriu
- (anglicky) popis hvězdy na stránkách Jima Kalera
- (anglicky) Popis hvězdy v Encyclopedia of Science
